Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kyjevský starosta Vitalij Kličko mají mezi sebou už pětiletý spor. Rivalita se mezi oběma muži v posledních týdnech ještě vyostřila. „Jednou jsem řekl, že naše země zavání autoritářstvím. Teď to tu už začíná smrdět,“ řekl starosta koncem května pro The Times.
Prezidentská kancelář na Kličkovo „popíchnutí“ zatím veřejně nereagovala. Novinář a analytik Konstantin Skorkin vysvětluje, o co v souboji mezi Zelenským a Kličkem skutečně jde.
Kličkova cesta do úřadu kyjevského starosty byla dlouhá. V roce 2005 se po ukončení boxerské kariéry rozhodl zkusit prosadit v politice. V následujícím roce poprvé kandidoval na starostu. Ačkoliv byl populární mezi mladými voliči a proevropskou střední třídou, skončil s 23,7 procenty hlasů druhý a prohrál s excentrickým populistickým bankéřem Leonidem Černoveckým, který získal 32 procent hlasů od především konzervativních voličů.
„V předčasných volbách starosty v roce 2008 Kličkova podpora dále klesla: skončil třetí se 17,9 procenty, zatímco Černoveckij byl znovu zvolen s 37,7 procenty. V roce 2010 Kličko založil vlastní stranu Ukrajinská demokratická aliance pro reformy (UDAR). V roce 2012 dovedl UDAR do parlamentu, kde získal přibližně 14 procent hlasů,“ popisuje Skorkin pro server Meduza.
Při protestech na Euromajdanu v zimě 2014 se Kličko objevil jako opoziční vůdce a možný kandidát na prezidenta po pádu Viktora Janukovyče. Jiný vůdce protestů, Petro Porošenko, ale s Kličkem – s pomocí oligarchy Dmytra Firtaše – zprostředkoval dohodu, v níž Kličko souhlasil, že se prezidentského klání nezúčastní výměnou za Porošenkovu podporu ve volbách kyjevského starosty. Porošenko zvítězil v prezidentských volbách již v prvním kole, zatímco Kličko vyhrál primátorské volby s 56 procenty. UDAR si zajistila většinu v městské radě.
Kličko byl v roce 2015 znovu zvolen, když ve druhém kole získal 64,1 procenta hlasů. V témže roce se jeho strana spojila s Porošenkovým politickým blokem a Kličko se stal jeho lídrem. V roce 2016 se stal také šéfem Asociace ukrajinských měst, klíčové organizace místních samospráv.
V roce 2019 Porošenko prohrál prezidentské volby s Volodymyrem Zelenským, kterého podporoval oligarcha Ihor Kolomojskij, dlouholetý Porošenkův rival. Politický analytik Kosťantyn Bondarenko v Zelenského biografii, kterou napsal, připomíná pozoruhodnou historku z tohoto období.
V listopadu 2018, krátce před oficiálním vstupem do prezidentského klání, se Kličko zúčastnil narozeninové oslavy Ihora Michajloviče Surkise, majitele fotbalového týmu Dynamo Kyjev, kterou pořádal právě Zelenskyj. Kličko údajně žertoval: „Ihori Michajloviči! O tvém postavení vypovídá to, že tu jsou s námi čtyři ukrajinští prezidenti a budoucí prezident pořádá večírek.“ Zelenskyj odpověděl: „Vitaliji, pokud se stanu prezidentem, slibuji, že se postarám o to, abys příští narozeniny Ihora Michajloviče hostil ty.“ Kličko toto tvrzení později v rozhovoru potvrdil.
Anekdota podle novináře ilustruje napjaté vztahy mezi oběma velkými osobnostmi – kořeny konfliktu jsou ale podle něj hlubší. „Kličkovo souznění s Porošenkem a vliv na Kyjev, politické a ekonomické srdce Ukrajiny, z něj tehdy udělalo přirozeného soupeře nově zvoleného Zelenského,“ popsal.
Konflikt mezi Kličkem a Zelenským pokračoval v roce 2019, kdy Zelenskyj krátce po nástupu do funkce oznámil, že hodlá odvolat Klička z čela Kyjevské městské státní administrace (KMSA), která spravuje městský rozpočet, aby oslabil jeho moc. Zelenského tým obvinil Klička z korupce, a chtěl rozdělit jeho pravomoci a do vedení KMSA nasadit „loajálního“ člověka. Kličko ale odmítl rezignovat a o post přišel až po několika měsících – starostou zůstal nadále.
Prezidentův tým se pak soustředil na podporu jiných kandidátů na post starosty Kyjeva, kteří by mohli Klička ve volbách porazit, ale bez úspěchu. V roce 2020 Kličko vyhrál nad kandidátkou Irynou Vereščukovou a obhájil post starosty ve volbách už v prvním kole.
V roce 2021 konflikt eskaloval, když bezpečnostní složky provedly razii zaměřenou na Kličkovy spolupracovníky a několik městských úřadů kvůli podezření z korupce. Kličko to označil za pokus centrální moci o upevnění kontroly nad Kyjevem.
V reakci na to začal aktivněji hledat podporu u západních partnerů a zdůrazňovat svůj proevropský profil. Symbolickým momentem se stala návštěva tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové na Ukrajině – Kličko se s ní chtěl sejít, ale prezidentská kancelář mu to zakázala. Právě to podle expertů potvrdilo, jak moc se vztahy mezi ním a Zelenského týmem vyhrotily.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 na krátkou dobu spory mezi oběma politiky potlačila. Když se ruské tanky blížily ke Kyjevu, Zelenskyj a Kličko společně pracovali na obraně města. Jakmile se však frontová linie stabilizovala, napětí se vrátilo.
Kličko veřejně kritizoval Zelenského tým za údajné zanedbávání obrany Kyjeva a za byrokratické zásahy. Napětí vzrostlo letos na jaře po sérii zásahů ukrajinské prokuratury proti kyjevským komunálním úředníkům. Kličko to označil za pokus vlády „získat kontrolu nad Kyjevem“. Rezonovalo i jeho prohlášení pro The Times o „smradu autoritářství“.
Není jasné, jak tenhle spor dopadne. Přestože si obyvatelé Kyjeva často stěžují na korupci i špatnou infrastrukturu, Kličko zůstává ve městě populární a většina by ho chtěla znovu za starostu. Na celonárodní úrovni ale tolik podpory nemá, a bez pozice v čele Kyjeva by pro něj bylo těžké politicky přežít. Zelenského tým se každopádně snaží oslabit silné soupeře ještě před nevyhnutelnými poválečnými volbami.
Bitva o Kyjev trvá už víc než pět let – a i když prezidentova kancelář zatím Klička odstavit nedokázala, boj o hlavní město bude důležitý i pro podobu poválečné Ukrajiny.
Ještě horší než váleční štváči. Rusista popsal největší hrozbu pro ruskou společnost (celý článek s videem zde)
Spotlight Aktuálně.cz – Tomáš Glanc | Video: Tereza Engelová
