Na palubě tankeru Eagle S, který je podezříván z porušení kabelu v Baltském moři, se našlo „špionážní vybavení“. Píše to britský server Lloyd’s List specializovaný na námořní dopravu s odkazem na své zdroje. Finsko, jež nad ruským plavidlem v týdnu převzalo kontrolu, incident vyšetřuje jako sabotáž. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková už vyzvala k zavedení dalších sankcí proti ruské stínové flotile.
Za stínovou flotilu se označují nákladní plavidla, které Moskva využívá k obcházení sankcí třeba při vývozu ropy. „Lodě teď téměř každý měsíc poškozují důležité podmořské kabely v Baltském moři. Posádky lodí spouštějí kotvy do vody, bez zjevného důvodu je táhnou kilometry po mořském dně, a pak je při vytahování ztrácejí,“ uvedla Baerbocková, podle níž je těžké uvěřit, že by šlo jen o náhodu.
Zatím posledním takovým případem bylo středeční přerušení kabelu Estlink 2 mezi Estonskem a Finskem. Oprava zabere několik měsíců, uvedla ve čtvrtek finská společnosti Fingrid. Zásobování elektřinou v zemi je podle ní zatím stabilní.
Podle šéfky německé diplomacie aktuální incident ukazuje, jak velkou hrozbou je ruská stínová flotila pro bezpečnost i životní prostředí. „Rusko ji využívá k financování své agresivní války na Ukrajině, čímž porušuje mezinárodní právo,“ je přesvědčena Baerbocková, která požaduje sankce proti dalším plavidlům.
Sledování lodí a letounů Aliance
V případu přerušení kabelu Estlink 2 padlo podezření na tanker Eagle S, který pod vlajkou Cookových ostrovů plul právě z Ruska. Podle serveru Lloyd’s List byla na plavidle speciální vysílací a přijímací zařízení, jež se používají ke sledování námořní aktivity a nepatří k typickému vybavení takových lodí. „Monitorovali všechna plavidla a letadla NATO,“ řekl serveru jeden z jeho zdrojů.
Reakci Finska a Estonska na poškození podmořských kabelů mezi oběma zeměmi ocenil předseda Evropské rady António Costa. Ten zároveň odsoudil jakékoliv záměrné ničení kritické infrastruktury v Evropě. Costa chce také pracovat na tom, aby sedmadvacítka byla na podobné případy lépe připravená. Helsinky a Tallin už dřív požádaly o větší přítomnost sil NATO v Baltu.
Severské země se obávají sabotážních činů poté, co od roku 2022 došlo k několika narušením podmořských kabelů i produktovodů. Skupina dvanácti západních zemí 16. prosince oznámila, že se dohodla na opatřeních, která mají odradit Rusko od využívání takzvané stínové flotily a zvýšit pro Moskvu náklady na její válku proti Ukrajině.
