Premiér Andrej Babiš (ANO) může na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) hájit výdaje Česka na obranu, prezident se může i bez mandátu od vlády zúčastnit neformální části, tedy večeře hlav států, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro týdeník Reflex. S Babišem se Pavel setká 22. či 24. dubna, uvedl. Věc dál nechce řešit přes média, téma patří mezi prezidenta a premiéra a Pavel se o něm nebude bavit s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), protože tomu to nepřísluší a ve věci je pouze vykonavatelem, dodal prezident. Podle vládního usnesení mají jet na summit NATO Babiš s Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD).

„Nakonec třeba na summit opravdu pojede Andrej Babiš i já a bude to on, kdo pozici vlády představí, protože si myslí, že je schopen spojence, či dokonce (amerického prezidenta) Donalda Trumpa přesvědčit, že vládou navržený rozpočet splňuje podmínky závazků. Já si myslím, že v tom se mýlí a že mu Trump nebude věnovat ani chvilku pozornosti,“ řekl Pavel. Výdaje Česka na obranu budou letos podle Pavla pod dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP), tedy závazkem vůči NATO. „Není na mně, abych premiéra vyváděl z omylu, že přístup vlády je zdůvodnitelný a schválitelný a že mu tam na to všichni kývnou. Obávám, že za současné situace to vzbudí nevoli a nepochopení, v lepším případě lhostejnost,“ doplnil prezident.

Ke sporu o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, Babiš v pondělí řekl, že tam pojede určitě vládní delegace a že si neumí představit, co by tam dělal současně i prezident. Bylo by to podle něj nelogické. Z přílohy vládou schváleného usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů vyplývá, že na summit by měli letět Babiš s Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD).

Pavel by na summitu prezentoval pozici vlády, nic jiného nelze, uvedl. „I kdybych na hlavním jednání měl být já, nebudu tvrdit, že vláda neplní závazek, ale že dle stanoviska vlády jsou výdaje na obranu ‚takové a takové a zde je jejich obsah‘,“ řekl. Prezident podle něj na summitu NATO nemůže mít jiný zájem než má vláda, tedy obranyschopnost ČR a efektivitu bezpečnosti občanů. Vítá ale, bude-li tam prezentovat pozici vlády Babiš ve formální části věnované výdajům na obranu. Při večeři hlav států se podle Pavla vede strategická debata na téma evropské a euro­atlantické bezpečnosti. „V ní, troufám si říci, a snad to nezpochybní ani Andrej Babiš, jsem přece jen lépe kvalifikován a těmto otázkám se věnuji o něco déle,“ podotkl Pavel.

Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a z titulu funkce má bezpečnostní i zahraniční politiku tak či tak i ve své agendě, připomněl Pavel. „Z tohoto pohledu nevidím jediný racionální důvod, proč by vláda měla zavedenou dělbu práce premiéra a prezidenta měnit,“ zopakoval. To ale podle něj nevylučuje účast ministrů obrany a zahraničí, protože na summitu také mají své panely a legitimně tam patří. „Uvedené zvyklosti mají oporu i ve znění ústavy, podle níž navenek zastupuje zemi prezident. Proto ve věci nevidím žádný rozpor, kromě toho, který uměle vyvolává ministr zahraničí,“ doplnil.

Macinka je podle Pavla podřízený premiérovi, který plně odpovídá za chod vlády i ministerstva zahraničí. „Proto, nastane-li rozpor mezi prezidentem a ministrem zahraničí, který jsem navíc já neinicioval, měl by to primárně řešit premiér,“ uvedl prezident. Pokud Macinka dělá kroky s cílem komplikovat práci a život prezidenta v přiznané odvetě za nejmenování poslance Motoristů Filipa Turka ministrem, jde podle Pavla o stav, který v této podobě nemůže dlouho fungovat. „Ptáte-li se mne, co vše řeknu premiérovi, pak se mu budu snažit říct, že i prezident má nástroje ke znepříjemnění života vládě, jež zatím nechci používat, protože je takový způsob válčení dětinský na úrovni páté obecné,“ řekl Pavel. Babiš by měl podle něj Macinkovi říct, že jeho chování komplikuje práci především vládě a znevěrohodňuje Česko v zahraničí.

Na summit NATO mají jet podle vládního usnesení Babiš, Macinka a Zůna 

Na červencový summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře by měli jet premiér Andrej Babiš (ANO) s ministry zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) a obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Vyplývá to z přílohy usnesení o letecké přepravě ústavních činitelů, které schválila v pondělí vláda. O vedení delegace usiluje prezident Petr Pavel. Babiš v pondělí řekl, je nelogické, aby prezident jel spolu s vládní delegací.

Schválený rozpis cest armádních letadel zahrnuje například Babišovu pětidenní cestu do Vietnamu a na Filipíny v druhé polovině listopadu či jeho dubnovou návštěvu v Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu. Pavel by měl do července letět do Chorvatska, Slovenska, Rumunska a Estonska. V seznamu účastníků letu na summit v Ankaře naopak uvedený není.

Babiš po pondělním jednání vlády opakovaně řekl, že složení delegace aktuálně není pro vládu tématem, protože se koná až za tři měsíce. Otázku nechce podle něj vláda řešit do jednání ministrů zahraničních věcí a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Švédsku, kde se bude v druhé polovině května probírat agenda summitu. Kabinet se však tentýž den zabýval cestou ve svém usnesení a uložil Zůnovi leteckou přepravu ústavních činitelů zabezpečit.

Pavel minulý týden v dopisu Babišovi napsal, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát v čele české delegace. V rozhovoru pro dnešní vydání týdeníku Reflex uvedl, že Babiš může na summitu hájit výdaje Česka na obranu, prezident se může i bez mandátu od vlády zúčastnit neformální části, tedy večeře hlav států. S Babišem se Pavel setká 22. či 24. dubna, uvedl. Věc dál nechce řešit přes média.

Na summitu by podle Babiše měla hájit své postoje a náklady na obranu vláda, protože má na starosti státní rozpočet. Summity NATO v minulosti navštěvovali za ČR jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu.

Přehled letů v roce 2026

Datum dopravy Žadatel Destinace
13. – 14. 4. Petr Macinka Izrael
23. – 24. 4. Andrej Babiš Larnaka (Kypr)
23. – 24. 4. Jaromír Zůna Litva, Lotyšsko
26. – 30. 4. Andrej Babiš Baku (Azerbajdžán), Astana (Kazachstán), Taškent (Uzbekistán)
28. – 29. 4. Petr Pavel Dubrovník (Chorvatsko)
29. 4. – 1. 5. Tomio Okamura Bělehrad (Srbsko)
3. – 4. 5. Andrej Babiš Jerevan (Arménie)
3. – 5. 5. Miloš Vystrčil Kodaň (Dánsko)
12. – 13. 5. Petr Pavel Bratislava (Slovensko), Bukurešť (Rumunsko)
14. – 15. 5. Jaromír Zůna Kišiněv (Moldavsko)
18. – 24. 5. Tomio Okamura Spojené Arabské Emiráty, Omán
20. – 21. 5. Karel Havlíček Řím (Itálie)
26. – 28. 5. Petr Pavel Tallin (Estonsko)
4.- 5. 6. Andrej Babiš Tivat (Černá Hora)
7.- 8. 7. Andrej Babiš, Petr Macinka, Jaromír Zůna Ankara (Turecko)
2. polovina listopadu Andrej Babiš Vietnam, Filipíny – 5 dnů

zdroj: vládní usnesení

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version