Komerční prezentace Aktual.: 27.02.2025 09:16
Vimperk (Prachaticko) – Na Šumavě žije až 800 bobrů evropských. Hlodavec se tam vrátil před 20 lety a od té doby se jeho populace rozšířila. Bobří hráze podle vědců zadržují jen v povodí řeky Křemelné více než 12.000 krychlových metrů vody. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Bobr evropský v minulosti na Šumavě žil, ale lidé jej v 19. století vyhubili. Hlodavec se znovu objevil až v roce 2005 na říčce Řezná u Železné Rudy a další jedinec byl pozorován na Žďáreckém jezírku u Strážného. O rok později vzniklo další bobří teritorium v meandrech Vltavy u obce Pěkná.
Monitoring v roce 2015 potvrdil 43 bobřích teritorií, v nichž žily dvě stovky jedinců. „Od té doby jsme ale byli svědky rychlého šíření bobrů na celé Šumavě. O čtyři roky později jsme mohli potvrdit, že se populace bobra evropského na území Národního parku a CHKO Šumava zhruba zdvojnásobila. Konkrétně bylo potvrzeno 95 teritorií. V roce 2021 jsme pak zdokumentovali 146 a v roce 2023 150 bobřích teritorií. Již se nejedná o tak významný nárůst,“ uvedl vedoucí zoologického oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý. V jednom teritoriu žije průměrně pět bobrů. Proto kvalifikovaný odhad určil, že na Šumavě může být 700 až 800 kusů.
Bobr v přírodě staví na řekách a potocích hráze. Zoologové ze šumavského národního parku zjistili, že v povodí řeky Křemelné bobr vytvořil 89 vodních zdrží. Tomáš Dostál ze stavební fakulty ČVUT pak se svým týmem vypočítal kapacitu vytvořených ploch, z čehož vyšlo, že jde o více než 12.000 krychlových metrů vody. „Možná zajímavější údaj než celkový objem zadržované vody je to, že celou čtvrtinu celkového objemu, tedy více než 3000 metrů krychlových, zadrží jediná hráz. Devět největších hrází, což je desetina z celkového počtu, pak zadrží 70 procent celkového objemu vody,“ uvedl Dostál.
Přirozeným predátorem pro bobra je vlk, jenž se na Šumavě v posledních letech vyskytuje. Zoologové z šumavského parku rozborem vlčího trusu zjistili, že část potravy vlka tvoří i bobr. Proto by se hlodavec neměl přemnožit a lidé jeho populaci nemusí regulovat. „V době klimatické změny, kdy se stále častěji vyskytují horké dny s velmi vysokým výparem a kdy na Šumavě odtává sněhová pokrývka mnohem dříve, než tomu bylo v době vzniku národního parku, je každý kousek zavlhčené půdy pro místní společenstva požehnáním,“ uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
