Mrtvým českým lyžařem na Špicberkách je zkušený polárník a cestovatel Miroslav Jakeš. Úmrtí pětasedmdesátiletého muže, který spadl do trhliny v ledovci Skilfonna, na svém webu potvrdil úřad špicberského guvernéra.
Jakešovo tělo nalezli záchranáři po čtyřech dnech pátrání ve čtvrtek ve dvacetimetrové hloubce ledovcové trhliny. Úřad polárníkovu totožnost zveřejnil v pátek po konzultaci s jeho rodinou. Potvrdil tím informace některých médií, která o Jakešově pravděpodobné smrti psala již ve čtvrtek.
Čech, který byl na sólo výpravě, se naposledy ohlásil 2. dubna. V pondělí úřad guvernéra obdržel oznámení, že muž je pohřešován. Ještě týž den záchranáři do pátrání nasadili helikoptéru. Záchranná operace skončila ve středu, kdy úřady dospěly k závěru, že je Jakeš pravděpodobně mrtvý.
Inženýr dobrodruh
Cestovatel a horolezec Miroslav Jakeš je jedním z nejznámějších českých polárníků, cestování bylo jeho životní vášní. V arktických pustinách, které miloval ze všeho nejvíce, se podle svých vyjádření snažil být vždy připravený a zbytečně neriskovat. Také proto byl úspěšný a vyhledávaný jako polární průvodce.
V květnu 1993 došel jako první Čech na lyžích na severní pól a od té doby tam byl asi dvacetkrát. Jakeš, který letos 29. března oslavil pětasedmdesátiny, má na svém kontě i řadu dalších obdivuhodných výprav.
Ke své životní lásce se Jakeš dostal náhodou přes přítele, polárníka a dobrodruha Jaroslava Pavlíčka. S ním začal jezdit po horách, na Pamír, Kavkaz, do Alp, do Himálaje. Spolu na hoře Čo Oju zdolali v roce 1982 československý zimní výškový rekord (6500 metrů). V roce 1984 s Pavlíčkem a Vladimírem Weignerem jako první z Československa přešli Grónsko z východu na západ. Pavlíček ho přivedl i do Antarktidy, kde na ostrově Nelson v roce 1989 zakládali polární stanici.
Jakeš, rodák z Havlíčkova Brodu a strojní inženýr z ČVUT, vystřídal několik zaměstnání, většinou takových, z nichž ho pouštěli na jeho výpravy. Byl dělníkem u vrtných souprav, úředníkem v Kovohutích a ČSA či prodavačem vysavačů Lux, s nimiž pronikl až na severní pól. Pracoval na stavbě i jako noční hlídač, coby turistický průvodce jezdil i do Afriky.
Dobytí severního pólu
S polárními výpravami začal v roce 1992, o rok později již došel v rámci expedice Malachov-Weber North Pole Light jako první Čech na severní pól. Expedice se vydala do Arktidy z ostrova Severní země, odkud odletěla speciálem směrem k severnímu pólu. Letecká trasa skončila na 89. stupni severní šířky. Odtamtud postupovali polárníci pěšky, přičemž ušli asi 112 kilometrů vzdušnou čarou.
„Neměl jsem vůbec obavy. Měli jsme jako průvodce zkušené polárníky, Kanaďana Richarda Webera a Rusa Michajla Malachova. Oni byli prvními na světě, kteří došli pěšky z Kanady na severní pól a zpátky bez podpory. Veškeré vybavení si táhli sami. Lepší průvodce jsme ani nemohli mít. Pro mě to byli bozi. Vzhlížel jsem k nim a všechno, co řekli, jsem vykonal,“ odpověděl na otázku, jestli se nebál.
V posledních letech se specializoval jako průvodce. Mezi jeho oblíbená místa patřily také Špicberky, pravidelně se vracel do Grónska či na Island. Znal Baffinův ostrov, Aljašku, působil na Sibiři, na Kamčatce, na poloostrově Kola. A především ve spolupráci s ruskými polárníky ze základny Barneo provázel turisty a expedice na severní pól.
Jakeš je proslulý sólovými expedicemi, které mají velkou sportovní hodnotu. V roce 1986 jako první Čech vystoupil v zimě sólově na Aconcaguu, nejvyšší horu Jižní Ameriky. Při sestupu málem zahynul, omrznul a přišel o prsty na nohou. Legendární a světově unikátní byl v roce 1996 také jeho utajený přechod Grónska bez jakéhokoliv spojení.
Z jeho výprav vznikla řada filmů. O svých zážitcích vyprávěl poutavě na přednáškách, v rozhlase a v televizi či psal do časopisů.
