Bílé Vánoce jsou u nás vzácností, říká klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. „Zima se ve srovnání dvou posledních třicetiletí oteplila o 1,1 stupně Celsia,“ vysvětluje.
V zimních měsících tak docela „běžně“ meteorologové hlásí teploty převyšující 15 stupňů Celsia. A když už v zimě napadne sníh i v nížinách, velmi rychle odtaje. Lepší situace logicky panuje na horách, nicméně i tam se ale průměrná výška sněhové pokrývky snižuje a zimy se zkracují.
Přesto má pro příznivce kouzelné zimy z děl malíře Josefa Lady alespoň částečnou útěchu: bílé Vánoce nejsou vyloučené ani v budoucnosti. Jen je zkrátka třeba počítat s faktem, že dní se sněhovou pokrývkou významně ubývá.
Sníh na Štědrý den nicméně nebyl samozřejmostí ani před desítkami let. „Vánoční obleva k nám běžně přicházela i před padesáti lety, jen na to zapomínáme a více si pamatujeme sněhové přívaly a sáňkování v okolí měst,“ dodává.
Datová redakce online deníku Aktuálně.cz proto připravila infografiku, kolik centimetrů sněhu bylo na Štědrý den v různých koutech republiky v posledních více než šedesáti letech.
Přestože loni bylo 24. prosince pár centimetrů sněhu například v Brně, Olomouci i Ostravě, naposledy si většina Česka mohla užít bílé Vánoce v roce 2010.
Pravděpodobnost Štědrého dne se sněhem samozřejmě roste s přibývající nadmořskou výškou. Například na krkonošské Labské boudě, která leží v 1320 metrech nad mořem, byla štědrodenní sněhová pokrývka 40krát v 41 měřených letech. Na Lysé hoře v Beskydech, která se rozkládá v téměř v totožné nadmořské výšce, pak 59krát z 63 měřených let. Ale i tam například v roce 2020 hlásily meteorologické stanice nulovou sněhovou pokrývku.
Z dat v posledních letech vyčnívá rok 2001, kdy byl na Štědrý den sníh po celé republice a několik stanic zaznamenalo rekordy ve výšce sněhové pokrývky. Například v Karlových Varech bylo 35 centimetrů a v Hradci Králové 22 centimetrů.
Ještě více sněhu pak leželo na českém území v roce 1981. A vůbec nejvíce sněhu na Štědrý den naměřili meteorologové v roce 1974 na Vrbatově boudě v Krkonoších, kde bylo 215 centimetrů. V Praze rekord padl v roce 1969, kdy sněhová pokrývka ve středu města přesahovala dvacet centimetrů a na jeho okraji téměř třicet.
Co se týče průměrných teplot na Štědrý den, ty se v posledních desetiletích drží na velké části území nad nulou. Například v pražském Klementinu a Českých Budějovicích bylo loni skoro deset stupňů nad nulou, v Brně přesáhla teplota v průměru pět stupňů.
Nejchladnějším rokem byl podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu v posledních šedesáti letech jeden z prvních, tedy 1961. V Klementinu naměřili průměrnou denní teplotu minus jedenáct stupňů, obdobně jako v Brně-Tuřanech.
