Kvůli odsunu čekala pamětnice z jihu Čech na setkání se sourozenci přes 30 let.
Více než tři desítky let čekala Ida Menzingerová, než se viděla se svými sourozenci. Důvodem byl poválečný odsun, při kterém část rodiny skončila v Německu a část zůstala na jihu Čech. Její sourozenci museli opustit tehdejší Československo před 80 lety, řekla čtyřiadevadesátiletá Menzingerová.
„Poprvé jsme se se sourozenci, kteří museli odejít do Německa, viděli až v roce 1978,“ uvedla. Menzingerová vyrůstala s rodiči a dvanácti sourozenci v Kobylnici na Českokrumlovsku. Jednalo se o vesnici, která dnes již neexistuje. Menzingerová patřila do německé rodiny, kterých v pohraničích byla většina.
Tři bratři Menzingerové jako Němci narukovali do války, kde jeden z nich padl u Stalingrandu. Čtvrtý bratr Otto musel do války až v roce 1944 v jeho 16 letech. Kvůli službě ve Wehrmachtu byl hned po válce zadržen, vyslýchán a nakonec rok a půl vězněn.
„Tlačila na mě Stb“
Při poválečném odsunu část sourozenců Menzingerové muselo opustit Československo. Ona s rodiči a mladšími sourozenci zůstala a čekala na Ottu. Když se vrátil z vězení, odsun německých obyvatel do zahraničí skončil. Menzingeroviou s rodiči a zbylými sourozenci režim vystěhoval z Kobylnice jako součást vnitrostátního přesunu do Horního Přísahova u Vyššího Brodu.
„Maminka s mými sourozenci, kteří museli odejít do zahraničí, udržovala kontakt jen přes dopisy,“ uvedla Menzingerová. Když skončila válka, bylo jí 14 let a neuměla ani slovo česky. Řeč se naučila od dcery sedláka, u kterého nějaký čas krátce po válce sloužila.
Menzingerová se později vdala a měla dceru, která se provdala do tehdejšího západního Německa. Když jí pak jela navštívit, poprvé se viděla se svými sourozenci, kteří po válce museli opustit Československo. Několikrát ji zkoušela přemluvit ke spolupráci tehdejší Státní bezpečnost. „Nikdy jsem ale nesouhlasila,“ říká Menzingerová. Nevstoupila ani do komunistické strany.
Nakonec zůstala v Česku
„Po válce jsem několikrát uvažovala o emigraci. Ale nakonec jsem zůstala, nechtěla jsem tu nechat příbuzné,“ uvedla Menzingerová. I když mluví velmi dobře česky, když přemýšlí a baví se sama se sebou, používá němčinu. „Ale teď už se mi to trochu plete,“ řekla žena, která stále žije ve Vyšším Brodě.
Dodnes má mapu Kobylnice. „Když nemůžu v noci spát, kreslím si, jak to tam vypadalo. Doplňuji si k domům i jména lidí, kteří tam bydleli. Dělám to pro to, abych nezapomněla,“ řekla Menzingerová.
