Události: Peníze na platy státních zaměstnanců (zdroj: ČT24)
Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.
V listopadu přišly stovky policistů a hasičů před ministerstvo vnitra demonstrovat kvůli tomu, že jim podle nich za poslední tři roky poklesly reálné platy o dvacet procent. „Ministr slíbil deset procent a nesplnil to,“ zdůvodnil tehdy předseda Unie bezpečnostních složek Aleš Lehký.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nakonec závazek nedodržel, při jednáních o rozpočtových změnách ale prosadil vyšší růst platů policistů a hasičů, než vláda původně slibovala. „Hasiči a policisté dostanou od ledna přidáno 2500 korun, ti ve směnném provozu 2650 korun,“ sdělil Rakušan.
Poslanci při úterním hlasování o rozpočtu přesunuli na platy státních zaměstnanců další jednu a půl miliardy korun. Kromě policistů a hasičů dostanou peníze navíc i justiční úředníci. Ti díky půlmiliardovému přesunu dostanou od ledna měsíčně navíc nejen 1400 korun jako většina dalších státních zaměstnanců, ale na odměnách a prémiích jim stát přidá v průměru dalších pět procent jejich platu.
„Je to proto, že platy jsou v justici dlouhodobě nízké. Myslím tím státní aparát,“ poznamenal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Návrh na růst platů soudních úředníků podpořily všechny poslanecké kluby.
„Situace je tam prostě tristní. Mají ještě nižší platy, než je průměr státní správy,“ prohlásil poslanec Ivan Bartoš (Piráti).
Příjmy mají vzrůst od ledna také sociálním pracovníkům, úředníkům, kulturním pracovníkům i dalším zaměstnancům veřejného sektoru. Návrh na zvýšení tabulkových platů o 1400 korun měsíčně kabinet formálně schválí do konce roku.
Odbory chtějí o výdělcích ještě jednat, vláda ne
Odbory by nicméně chtěly vyjednat víc. „My požadujeme 2200 korun plošně pro každého zaměstnance státu, protože to odpovídá přibližně sedmi procentům růstu platů, jako si přidali ústavní činitelé,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Nic nebrání tomu, aby se objemově přibližně tři miliardy přidaly i ostatním. Myslím, že by to přispělo k uklidnění situace,“ dodal.
Šance odborů vyjednat tyto požadavky je ale minimální. „Ne že by bylo rozhodnuto, ale prostor pro jednání není,“ zdůraznil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Myslím, že se dosáhlo maxima možného,“ soudí zase předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
„Ta finální dohoda byla uzavřena na nejvyšším jednání zástupců odborů. Za vládu tam byl pan premiér, já, ministr financí. Pro všechny tabulky platí to, že to je těch 1400 korun,“ vyjádřil se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Také opoziční ANO a SPD by platy ve veřejné sféře zvýšily víc. Argumentují například faktem, že v posledních třech letech vzrostla inflace o téměř třicet procent. „Když se podíváme na to, jakým způsobem poklesly reálné mzdy za poslední tři roky, tak je to opravdu dramatické. Proto je pro nás tento návrh nedostatečný,“ sdělil místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD).
„Není jim hanba vůči těmto lidem, kteří od září 2022 nedostali ani korunu, a teď dostanou 1400 korun? To je prostě neuvěřitelné,“ prohlásila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.
