
Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.
„Mohu ujistit, že odškodnění budou probíhat v tom duchu, v tom rozsahu a tak, jak nám zákon ukládá,“ uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle materiálu pro jednání vlády bylo dvě stě žádostí schváleno v letošním roce a dalších zhruba šest set na vyřízení čeká.
Ženy, které byly protiprávně sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300 tisíc korun. Převážně se jedná o romské ženy. V době přijetí zákona odborníci odhadovali, že se bude týkat zhruba čtyř set žen. V několika případech se žadatelky uznání domáhaly soudně. Resort tak musel upravit svou rozhodovací praxi.
Na prodloužení lhůty apelovaly neziskové organizace, ombudsman nebo Rada Evropy. Pozměňovací návrh, který původní lhůtu prodlouží ze tří na pět let, na konci dubna schválila sněmovna. Nyní čeká na projednání senátory a na podpis prezidenta Petra Pavla.
Systematické sterilizace žen, tedy operativní odstranění dělohy, nejčastěji během porodu císařským řezem, zavedla v Československu směrnice ministerstva zdravotnictví z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace je z roku 2007. S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů.
Dohoda se Slovenskem o spolupráci záchranné služby
Na středečním zasedání vlády byla schválena i dohoda se sousedním Slovenskem o přeshraniční spolupráci zdravotnické záchranné služby (ZZS), kterou nyní musí ještě potvrdit parlament. Podle šéfa resortu zdravotnictví Válka se o podobné dohodě jedná také s Varšavou.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) se jedná o velký přínos pro česko-slovenské vztahy. Jako typický zásah označil například horskou túru, kdy jde při poskytování zdravotní péče o minuty. Proto je podle ministra zdravotnictví potřebná i budoucí dohoda s Polskem, zejména kvůli zásahům v Krkonoších a na dalších hůře dostupných místech. S Německem a Rakouskem taková vzájemná pomoc už funguje.
Dohoda o spolupráci je podle Válka důležitá především pro Olomoucký, Moravskoslezský, Jihomoravský a Zlínský kraj. Dodal, že o spolupráci ZZS se tuzemská diplomacie snažila patnáct let.
Nová zahraniční koncepce
Vláda rovněž schválila novou zahraniční koncepci, která navazuje na bezpečnostní strategii z roku 2023 a určuje hlavní oblasti zájmů Česka a jeho diplomacie ve světě. Koncepce, která měla být původně hotová v polovině předloňského roku, nahrazuje dosavadní strategii starou deset let.
Dokument podle Lipavského formuluje základní cíle, priority a nástroje tuzemské zahraniční politiky pro následující roky. Oproti minulosti je hlavním cílem důraz na bezpečnost, sdělil šéf české diplomacie.
Samotná koncepce se zaměřuje na pět hlavních oblastí. Vedle bezpečnosti státu a občanů dokument stanovuje za cíl upevňování spojenectví a nová partnerství, ochranu a prosazování hodnot a ekonomickou prosperitu. Trvalými cíli jsou podle něj také konzulární podpora a ochrana Čechů v zahraničí nebo budování dobrého jména Česka ve světě.