Česko dá příští rok na obnovu německých hrobů v pohraničních oblastech deset milionů korun. V dalších letech by se mohla částka ještě zvýšit za podpory evropských fondů, potřeba je ale podle odborníků i ministerstva pro místní rozvoj ještě mnohem více prostředků. V dřívějších Sudetech se nacházejí statisíce německých hrobů, které jsou dle historiků důležitou součástí tuzemského kulturního dědictví.

V Horšovském Týně v Plzeňském kraji s obnovou německých hrobů začali nedávno. „Jedná se o hroby významných osobností, především německého původu, obětí světových válek a hrobky šlechty. Probíhají zejména zahradnické, kovářské, zednické, kamenické a zlatnické práce,“ shrnuje město.

Revitalizace významných hrobů je součástí projektu Hřbitovní stezka do společné historie. U vstupu na hřbitov bude umístěna informační tabule, na které bude cesta vyznačena. Partnerem projektu je německé město Nabburg.

Ve Sněžníku na Děčínsku hřbitov, na kterém byly hroby německých obyvatel, zanikl. To, že v místě byl, se dozvěděl majitel sousedního pozemku náhodou. Dnes místo posledního odpočinku připomíná pomník. Památník německým obyvatelům odhalili před čtyřmi lety také například na zaniklém lesním hřbitově v Sokolově.

Před dvěma lety v Heřmánkovicích na Broumovsku nechala starostka obce část hrobů německých starousedlíků odstranit. Na zásah si stěžovaly krajanské spolky sudetských Němců, případ začalo vyšetřovat hejtmanství. Po kritice označila starostka záležitost za nedorozumění a slíbila nápravu. Obec bude hroby postupně revitalizovat, vznikne pietní alej.

Česko se zavázalo k péči o německé hroby v mezinárodní smlouvě mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Německem o dobrém sousedství a přátelské spolupráci z roku 1992. V Česku jsou podle ministerstva pro místní rozvoj statisíce německých hrobů v neuspokojivém stavu. Například na území Ústeckého kraje je takových zhruba dvacet tisíc. Tisíce jich jsou ale i v Královéhradeckém nebo Plzeňském kraji.

„Potřeba vytvoření dotačního programu vyplývá z aktuálního stavu pohřebišť, která jsou ve velmi špatném stavu, a odklad financování oprav do roku 2029 by znamenal nárůst škod, a tedy i nákladů spojených s opravami v období pozdějším,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Karolína Nová.

Část kulturního dědictví

Podle řešitele výzkumného projektu a Centra pro regionální rozvoj Petra Štěpánka se německé hroby mohou vyskytovat zhruba na třetině českého území. Hroby a hřbitovy přitom podle něj mají architektonickou hodnotu. „Představují významnou část našeho cenného fyzického kulturního dědictví. Jsou nositeli místní identity, jejíž deficit je nezřídka příčinou mnohem hlubších sociálních a hodnotových problémů. Náprava současného stavu je i zájmem těch, kteří nyní v těchto regionech žijí,“ řekl Štěpánek.

Program by měl fungovat mezi lety 2026 a 2029 a za celé období by podpora obnovy německých hrobů mohla činit osmdesát milionů korun. Dotace může pokrýt až sedmdesát procent celkových výdajů a žádat o ni budou moci kromě obcí také například zájmové spolky nebo neziskové organizace. Vyhlášení první výzvy pro rok 2026 plánuje ministerstvo na konci letošního roku nebo začátkem roku příštího.

„Potřeba prostředků je mnohonásobně vyšší, než je momentálně k dispozici. Bavíme se o miliardách. Hrobů v nedobrém stavu je velmi mnoho. Věřím ale, že minimálně symbolicky se přikročí k tomu, co se mělo udělat. Přínos není pouze pro pozůstalé, ale i pro stávající generaci bez rozlišení národnosti. Tato společnost to opravdu potřebuje,“ uvedl vrchní ředitel sekce evropských a národních programů ministerstva pro místní rozvoj Leo Steiner.

Němci v některých oblastech tvořili většinu populace

Sudety je označení pro pohraniční oblasti Česka sousedící převážně s dnešním Německem, Rakouskem a Polskem. Pohraničí začali německy mluvící obyvatelé kolonizovat zhruba v polovině 13. století za vlády krále Václava I. Německá kolonizace se tehdy uskutečňovala i v dalších částech Evropy.

Němci se v severních částech pohraničí v následujících staletích věnovali převážně průmyslu a rozvoji měst. Jižní část byla zaměřená spíše na zemědělství. Významný rozvoj sudetská města jako například Reichenberg (Liberec) zaznamenala v 19. století.

Na území žili společně s Němci i Češi a další etnika a národnosti, Němci ale v některých částech tvořili převážnou většinu populace. Po první světové válce a vzniku Československa tvořili Němci zhruba pětinu až čtvrtinu obyvatelstva republiky. Po podpisu mnichovské dohody v roce 1938 se pohraničí připojilo k nacistické Třetí říši.

Po ukončení druhé světové války byly zhruba tři miliony Němců z pohraničí vysídleny. Během toho podle česko-německé komise historiků přišlo o život patnáct až třicet tisíc lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo až tři sta padesát tisíc obyvatel někdejšího Československa.

Na území po Němcích se následně začali stěhovat Čechoslováci, některé území ale zůstalo neobývané a řada podniků dříve vedených německou populací zanikla.

Podíl.
Exit mobile version