Od našeho reportéra v Kyjevě – Tváří ukrajinského hrdinství se hned na začátku ruské invaze před čtyřmi lety, kdy odmítl evakuaci a zůstal v Kyjevě, stal prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně jako starosta hlavního města Kyjeva a bývalý boxer Vitalij Kličko či další politici.
Mezi nimi i Stepan Barna, který v letech 2015 až 2019 zastával funkci gubernátora Ternopilské oblasti na západě země. Z aktivního politika se téměř přes noc stal voják.
Stepane, byl jste politikem, ale hned na začátku invaze jste šel bránit svoji zemi. Jak snadné bylo udělat takové rozhodnutí?
Předseda správy, tedy gubernátor, je ze zákona i velitelem brigády. Coby velitel brigády územní obrany a předseda správy jsem podepsal smlouvu o operační rezervě se svou brigádou za účelem propagace služby v ní.
A pak už to šlo samo, chtěl jsem se dostat do bojové brigády, takže jsem v roce 2019 podepsal smlouvu jako rezervista s 10. samostatnou horskou útočnou brigádou Edelweiss. A do ní jsem byl také po zahájení invaze mobilizován.
Mezitím jsem absolvoval výcvik, nástup na cvičiště… To vše se u nás dělo – připravovali nás na válku. Pak přišel rozkaz k mobilizaci, to znamená, že jsem se měl do 24 hodin hlásit u své jednotky. K té jsem se dostavil a byl mi určen směr mé práce. To znamená, že jsme šli bojovat, já i můj vlastní bratr Oleh. (ten ve válce zahynul – pozn. red.)
Když začala válka, vyslali vás do Žytomyrské oblasti…
Ano. Nejprve 10. brigáda plnila bojové úkoly v Žytomyrské a Kyjevské oblasti, to bylo v březnu a v dubnu. Poté, co jsme tam splnili svůj úkol, byla brigáda přesunuta do Doněcké oblasti.
A tam jsme pořád. Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly.
Brzy to budou čtyři roky války. Jak se z vašeho pohledu válka vyvíjí, co se hlavně změnilo?
Válka se vyvíjí velmi dynamicky. Měli jsme mnoho fází války, které lze rozdělit podle očekávání lidí. Velké naděje se vkládaly do toho, že máme drony Bayraktar, protitankové střely Javelin, tanky Abrams, letouny F-16 nebo Patrioty.
Ale ve skutečnosti je to dnes válka dronů, která podstatně změnila charakter války. Několika drony lze zničit tank, který stojí miliony dolarů – drony, které stojí v přepočtu třeba 500 až 600 dolarů. Stačí jeden dron, a milion dolarů je pryč…
Radikálně to změnilo povahu války. Výrazně to kvůli jejich dosahu rozšířilo takzvanou šedou zónu bojových operací. Pěchota to má v těchto podmínkách opravdu velmi těžké.
Který typ dronu je nejhorší, tím myslím nejsmrtelnější?
Záleží to na tom kde. Na frontové linii hrozí jiné typy dronů než ve městě. Například tady v Kyjevě a v jiných větších městech to jsou šahídy, zaly, orlany.
A i drony se vyvíjejí, různé typy mají různou funkci. Každému prostředku ničení jsou kladeny odlišné úkoly. Například jsou drony, které unesou 10 až 15 kilogramů užitečné hmotnosti, v tomto případě to jsou výbušniny, ale například i logistika.
Drony ovšem pracují i pro nás. Stejně jako ruští okupanti útočí na naši techniku a ničí naše dělostřelectvo. I my lovíme jejich dělostřelectvo.
Jaká je aktuální situace na pozicích?
Budeme se bránit a bojovat, dokud to bude nutné.
Kdyby válka skončila brzy, vrátíte se zpátky do politiky na pozici gubernátora?
Gubernátora jmenuje prezident Ukrajiny. A zda se vrátím do politiky, to ukáže čas. Rozhodnu se, až válka skončí. Určitě se nebudu držet stranou, budu se chtít podílet na budování státu.
Během své cesty po Ukrajině jsem mluvil i s psycholožkou Nataliou Sablinou, která mi popsala, co pro civilisty znamenají čtyři roky života v chronickém stresu. Ovšem že vojáci jsou na tom ještě hůř… Jak se v tom dá žít?
Je to velmi těžký pocit. Každý si najde své štěstí, někdo je statečný víc a někdo míň. Každý ale hledá něco pozitivního, na Facebooku jsem třeba měl video, jak jsme byli na pozicích a právě jsme cvičili, když k nám přišel kocour… Také se hodně modlíme.
Míváme taky fyzická poranění, zhmožděniny, zásahy střepinami a podobně. Slyšíme obrovské ohlušující rány, já sám kvůli tomu hůř slyším. Vidíš, jak letí KAB (KAB-500KR, opticky naváděná puma typu vyvinutá pro sovětské letectvo v 80. letech – pozn. ed.): bum-bum, obří rána…
Ale věřím, že nám všem bude díky našemu boji lépe. Chci poděkovat českému lidu za podporu. Je to velmi důležitá podpora, jsem rád, že je na naší straně český prezident Petr Pavel. Je to voják, je rozumný. Chápe, že dokud bojuje Ukrajina, České republice nehrozí žádné nebezpečí.
Stejně tak nehrozí žádné nebezpečí Polsku, Pobaltí a dalším zemím. Jakmile se Ukrajina vzdá, dojde k útoku na vás. Protože lidské zdroje, které máme, budou mobilizovány do války proti Polsku, Česku, Rumunsku, Německu a tak dále…
To je to, co teď dělají s dočasně okupovanými oblastmi. Okupují území a teď lidi z nich mobilizovali. Dnes bereme válečné zajatce, kteří pochodovali v ruských uniformách, ale měli ukrajinské pasy… A do roku 2014 byli občany Ukrajiny.
Co tady dělají? Říkají, že je chytili, měli tam práci, chytili je, odvedli a poslali na frontu, na likvidaci. Proto děkuji lidu České republiky za podporu, děkuji všem Evropanům, Američanům, kteří fandí Ukrajině, protože je to pro nás velmi důležité.
