Nejpozději v pondělí 2. června musí přes čtyři miliony majitelů bytů, domů, lesů a dalších nemovitostí uhradit letošní daň z nemovitých věcí. Zaplatí nejčastěji stovky korun až jednotky tisíc. Největší cenový skok zažili loni, když stát rázně zvýšil základní sazbu, ale skoro tisícovka obcí letos zvýšila svůj koeficient a část vlastníků si tedy připlatí i v tomto roce.
Většina radnic letos zachovává stejné místní koeficienty, jaké účtovala loni vlastníkům nemovitostí ke státem stanovené sazbě a základnímu koeficientu. Podle údajů Finanční správy však 964, tedy zhruba šestina z celkového počtu obcí a měst, svůj místní koeficient navýšila.
Většinou sice v kategorii průmyslových objektů, komerčních center, ale leckde také bydlení i rekreačních objektů. V některých regionech se kromě toho chystají od příštího roku zvýšit místní daňovou taxu také u bytů, apartmánů a domů, ve kterých majitelé nebydlí, ale slouží k pronájmu.
„Pro letošek jsme koeficient neměnili, ale pro příští rok uvažujeme, že koeficient navýšíme u těch bytovek a domů, které vlastníci neužívají a nemají u nás trvalé bydliště,“ uvedl starosta šumavské Železné Rudy Filip Smola.
V roce 2023 vycházela na základě dat statistiků průměrná částka, kterou vlastníci všech druhů nemovitostí (z výjimkou největších průmyslových) na dani zaplatili, na zhruba 1200 korun. Poté, co stát od loňska základní korunovou sazbu pro pozemky i stavby navýšil o 80 procent, zdražila celková daň ve výsledku na přibližně 2200 korun. Lze očekávat, že na podobné úrovni bude průměr i letos. Průměry jsou však značně nepřesné údaje, nejčastěji se platby za tuto daň pohybují například u bydlení v rozmezí stovek korun až nižších jednotek tisíc.
Například v kategorii budov obytného domu vzrostla loni státní sazba ze dvou korun za metr čtvereční na 3,5 koruny. Tyhle sazby se násobí základním koeficientem od jedné do pěti podle velikosti (počtu obyvatel) obce a následně místním koeficientem. Ten si každá obec může nastavit od hodnoty 0,5 do 5 pro celé území, pro část obce nebo města i pro různé typy nemovitostí.
„V reakci na to (loňské zdražení vlivem zvýšení státní sazby) se přidávaly další a další obce s vyjádřeními, že pro následující období výši daně sníží, jelikož ji mohou ovlivňovat svými koeficienty. Realita je nakonec ale poněkud jiná, fenomén snižování nenastal a sledujeme spíše stagnaci této daně. Jinak řečeno loňské vysoké částky budou lidé muset hradit i letos,“ okomentoval nastavení místních koeficientů daňový poradce Petr Koubovský z poradenské společnosti Rödl & Partner.
Nejvíce proklamovaným příkladem výrazného navýšení je Ústí nad Labem, kde došlo ke změně místního koeficientu ze dvou na hodnotu pět, nicméně jen pro problémové vlastníky – myšleno právě zejména bytů.
„Objekty, kterým byl zvýšen koeficient daně z nemovitosti, byly navrženy městským obvodem Neštěmice,“ potvrzuje Marek Lukinič z kanceláře ústeckého primátora. Důvodem jsou vyšší náklady na starost o toto území. Lukinič vysvětluje, že z dlouhodobého hlediska dochází v okolí tamních nemovitostí k hromadění odpadů a přemnožení hlodavců, kteří šíří nakažlivé choroby. Zároveň v místě roste kriminalita, míra přestupků proti veřejnému pořádku a jsou nutné opakované zásahy záchranných složek.
Drtivá většina samospráv ponechala pro letošek svůj místní koeficient stejný jako loni, zejména u nemovitostí k bydlení, část obcí ho u některých nemovitostí zvýšila. „Plošně ponecháváme jedničku, nechceme zdražovat místním lidem bydlení, ale u rekreačních objektů, chat a podobně jsme navýšili koeficient na 1,5,“ uvedl starosta Rokytnice v Orlických horách.
V celorepublikovém měřítku jsou podle Koubovského z Rödl & Partner zřejmé tendence nenavyšovat daň u nemovitostí určených k bydlení, a naopak ji zvýšit u průmyslových a obchodních lokalit se zvýšenou dopravní zátěží.
Právě obce a města, na jejichž území stojí elektrárny, doly, sklady, průmyslové podniky, obchodní centra a další podobné objekty, navyšují své koeficienty na maximum a inkasují od jejich majitelů miliony. Čím větší objekt tohoto typu, tím bohatší obec.
Veškeré vybrané daně z nemovitých věcí putují v plné výši samosprávám. Loni si takto obce přišly na víc než 23 miliardy korun, což je zásluhou 80ti procentního zvýšení státní sazby daně meziroční nárůst o 85,6 procenta. Obce ale o celou částku nezbohatly, stát jim totiž od loňska naopak snížil podíl ze sdílených daní – z vybrané sumy daní z příjmu a z DPH.
