Mapa trati 300 mezi Brnem a Perovem
Na dnench 99 kilometr se budeme dvat z lokomotivy Bombardier Traxx MS3, jedn z nejmodernjch main u ns. Celkem se projedeme po tech historickch tratch a nkolika spojkch. Zaneme na Tinovce, po Komrovsk spojce se dostaneme na Vlrskou drhu a po Blaovick spojce nakonec i na Moravskoslezskou severn drhu.
Historii Tinovky v Brn jsme dkladn popsali v 56. dlu serilu Zanikl trat. Z toho vyplv, e vlaky dnes mezi Krlovm Polem a brnnskm hlavnm ndram nejezd po Star Tinovce, ale po novm obchvatu z roku 1953.
Tra z Brna do Perova postavila v roce 1869 Moravskoslezsk severn drha, dcein spolenost Severn drhy csae Ferdinanda (KFNB). Drha vedla z dnenho brnnskho hlavnho ndra k jihovchodu a teprve za stanic Sokolnice-Telnice se stela na severovchod. Dky mnoha cukrovarm, kter v okol stly, dostala tra pezdvku epn nebo Cukrovarsk drha.
Veden pmch vlak mezi Brnem a Perovem po epn drze se v prvn polovin 20. stolet ukzalo jako zdlouhav, nabzelo se vyuit pmj Vlrsk drhy (z roku 1887), kter na svm potku mila stejnm smrem, ale v krat stop. V roce 1927 vznikla Komrovsk spojka, aby se vlaky dostaly pmo z brnnskho hlavnho ndra na Vlrskou drhu v ernovicch. O sedm let pozdji pak byla postavena Blaovick spojka, kter propojila Vlrskou s epnou drhou.
Od t doby jezd pm rychlky (dnen linka R8) BrnoPerovBohumn prv tudy. Zaveden podky naruila na tto sttem objednvan lince v prosinci 2019 spolenost RegioJet, kter vyhrla ve vbrovm zen. Minimln do roku 2027 tak na epn drze budeme potkvat jej vrazn lut soupravy.
Tra z Brna do Perova si mete projet i za pouhch pt minut:
Brnnsk motanice
Nai jzdu rychlkem R1123 zanme ve stanici Brno – Krlovo Pole. Ta m zanedlouho projt kompletn pemnou, vetn demolice vpravn budovy z roku 1953. Stanici Krlovo Pole u znme ze serilu Zanikl trat, jeden dl o Star Tinovce zde konil, dal naopak zanal.
Prvnm kolem lutho vlaku je vymotat se z Brna. Moravsk metropole toti disponuje tolika historickmi tratmi a spojkami, e se to na prvn pohled zd jako velk chaos. Prvn velk oblouk absolvujeme na novm obchvatu, kter nahradil Starou Tinovku v padestch letech. Jsou na nm tyi tunely: Krlovopolsk, Husovick, Cacovick a Obansk. Hned za tm poslednm je seaovac ndra Brno-Malomice, do kterho st tak tra z esk Tebov.
Na rozdl od na nedvn jzdy z Kolna nevyuijeme idenickou spojku na brnnsk doln ndra, ale drme se vpravo smrem na horn, tedy dnes hlavn ndra. I tato stavba to m nahnut, take kdo v, kolikrt se nm ji jet poda natoit.
A co si prohldnout v Brn? Urit nesmte vynechat centrum msta, Moravsk zemsk muzeum, brnnsk podzem, pilberk, Vilu Tugendhat nebo Technick muzeum. Mete se vydat po stopch zanikl Star Tinovky, zanikl mstn drhy z ernovic do Ln nebo po stopch zruen vleky z dolnho ndra na Vstavit. V Brn se zkrtka dn turista nudit nebude.
Pohled k beclavskmu zhlav stanice Brno hlavn ndra
Vyrme z brnnskho hlavnho ndra. Nejprve po historickm most z roku 1839, kter do Brna pivedl prvn vlak, za ekou Svratkou odboujeme vlevo na soubnou kolej s epnou drhou. A bychom tady mohli mluvit o dvoukolejn trati, jsou to dv samostatn trat. Lev kolej pat Komrovsk spojce, prav drze do Perova.
Za druhm obloukem se ocitme na konci idenick spojky, od te jedeme po Vlrsk drze. Pr set metr za souasnou zastvkou Brno-ernovice mjme nkdej vpravn budovu mstn drhy ernoviceLe. Dl u mme nejkrat cestou z Brna.
Za stanic Brno-Slatina podjdme dlnici D1. Kousek za n potom odbouje vleka na brnnsk letit. Nsleduj lapanice se zastvkou na zatku a stanic na konci msta. Pokud byste na jedn z nich vystoupili, zajdte si do mstnho muzea.
Setkn na trati s motorovm vozem 854.014 eskch drah
Pes rodnou Hanou
Ze stanice Blaovice vybh nkolikakilometrov vleka do cementrny Sivice. Tady se tak Vlrsk drha st doprava ke Slavkovu u Brna a zan zde i tzv. Blaovick spojka, kter ns zavede zpt na epnou drhu. Mimochodem, z blaovickho ndra je to ke slavkovskmu zmku vzdunou arou jen pt kilometr.
Ped stanic Holubice, kter je od prosince 2005 bez osobn dopravy, se k nm zprava pipojuje nae znm tra z Brna. Ped Lul pak pejedeme jeden z mla viadukt na tto trati. Ze stanice Lule byste se mohli vydat ke kostelu svatho Martina, kter se ty na vrchu nad trat, nebo pokraovat a k nedalekmu zmku Raice, kter je zajmav tm, e v nm za mobilizace v roce 1938 sdlil generln tb eskoslovensk armdy. Po erven turistick znace je to z ndra sedm a pl kilometru.
Od stanice Blaovice je tra 300 u jen jednokolejn. Za Rousnovem u Lule vlak mj dobe viditeln kostel svatho Martina.
Dal stanic je Vykov, po eleznisku Vykov na Morav. Ve mst si mete prohldnout tamn zmek s expozicemi Muzea Vykovska, zajt do zooparku, kter pilh k zmeck zahrad nebo si prohldnout Dinopark. Milovnkm techniky doporuujeme muzeum leteck a pozemn techniky, kter najdete u letit kousek za mstem.
Linka R8 je opravdu expresn, take na trase vlaky Regiojetu zastavuj jen v nkolika mlo stanicch. Projdme Ivanovicemi na Han, kde ml ve stedovku svoji komendu d maltzskch ryt, nezastavujeme ani v Nezamyslicch, kde zanala dnes u zruen tra do Morkovic. Znte ji jak ze serilu Zanikl trat, tak i z Mainfry.
Za Nezamyslicemi se epn drha rozdluje. Lev vtev m do Prostjova, prav pokrauje na Perov. N vlak dl zastavuje a v Kojetn. Do stanice krom na trat st dv dal, jedna z Tovaova, druh z Krome. Tovaovka patila dlouhou dobu mezi nejohroenj drhy u ns. Pravideln osobn provoz na n skonil u na konci kvtna 1981. Nadencm ze spolku Kromsk drha se natst povedlo obnovit alespo przdninov provoz, a tak si v seku TovaovKojetnKrom mete vychutnat jzdy historickmi vozidly v rmci akce Hanck lto na kolejch. A kdy ne osobn, tak alespo pohledem kamery naeho serilu.
V Kojetn si prohldnte tamn mstsk muzeum, nebo se vydejte podl eky Moravy do Krome. Nenron vlet po zelen a modr turistick znace m deset kilometr. Rozhodn navtivte i nedalekou Chropyni, msto je napklad spojeno s legendou o krli Jemnkovi. V zmku jsou k vidn historick a etnografick sbrky a tak pamtnk chropyskho rodka, male Emila Filly.
Most pes Moravu u Kojetna v dob svho vzniku a jeho souasn podoba.
Tra z Brna do Perova by mla v nejblich letech projt kompletn rekonstrukc. Vlaky by tady pak na vtin sek mly jezdit a dvousetkilometrovou rychlost, samozejmost budou dv koleje. Na nkterch mstech by mla bt oputna star stopa drhy a budou se stavt pmj peloky, mostn estakdy a tak nkolik tunel. O modernizaci se ovem mluv u od roku 2015 a dosud se do zem nekoplo. Optimistick odhady mluv o zatku stavby v roce 2025.
Rychlk R1123 spolenosti Regiojet v koncov stanici linky R8 v Bohumn
A u je tu konec na jzdy. Za zastvkou Vky se pipojujeme k historick Severn drze csae Ferdinanda. Tu jsme ostatn s Mainfrou iDNES.tv tak nedvno projeli. Po pr minutch ns ek u jen zastaven v Perov. Rychlk RegioJetu na lince R8 sice pokraoval a do Bohumna, tuto tra jsme u v naem serilu projeli a proto ji tentokrt vynechme. V Perov doporuujeme navtvit sted msta se zmkem. Sdl v nm Muzeum Komenskho s mnoha expozicemi. Za ekou pak zve k nvtv ornitologick stanice tho muzea.
epnou drhu jsme projeli ped jej totln pestavbou. Bude tedy zajmav za nkolik let porovnat, jak se tra promnila.
