Mapa trati Cheb A Hranice v echch
A je dnes cel trasa z Chebu pes Frantikovy Lzn, A a do Hranic v echch shrnuta pod slem 148, historicky jsou to vak trat dv. Jako prvn vznikla v roce 1865 drha z nmeckho Hofu do Chebu (Eger). Radn msta Hof toti chtli dovet hnd uhl ze sokolovsk pnve. Zskali koncesi (i na zem Rakouska-Uherska), pjili si vce ne deset milion marek od Krlovsk banky v Norimberku a zaali stavt.
Kvli sporm a sloitmu ternu tra nevedla pmo do Hofu, ale odboovala z Ludwig-Sd-Nord-Bahn v Oberkotzau. Z Frantikovch Lzn do Chebu pak zase vyuvala tleso Voigtlndische Staatseisenbahn (Vogtlandsk sttn drhy). Kad spolenost mla na nspu svoji kolej. Nov tra byla otevena 1. listopadu 1865, celn procedury se odehrvaly ve stanici A.
Dopravu zajiovaly Bavorsk krlovsk drhy a po roce 1920 sk drhy, a to i na eskm zem. Do eskoslovenskch rukou se drha mezi Chebem, A a sttn hranic dostala a po roce 1945. Prv na n ujel v z 1951 do nmeckho Selbu takzvan Vlak svobody.
Nov tra vak mjela obce v Askm vbku, kde byl pomrn rozvinut prmysl. Tamnm podnikatelm to samozejm vadilo. Zaali proto tlait na to, aby se koleje piblily co nejble jejich podnikm.
Teprve v roce 1884 zskal vdesk podnikatel Wilhelm Rzizek povolen ke stavb trat z Ae do Rossbachu, dnes Hranic v echch. Drhu postavila nov zzen akciov spolenost Mstn drha A Rossbach, prvn vlaky se po trati rozjely 27. ervence 1885. Koncov ndra tehdy stlo na jinm okraji msta.
Jene rossbaskm podnikatelm to nestailo, rdi by svoje zbo vyveli do Nmecka, kam to mli pes les bl ne do eskho vnitrozem. Teprve na zklad mezisttn smlouvy mezi Rakouskem a Saskem z roku 1898 se zaalo pipravovat prodlouen trat z Rossbachu do Adorfu.
Stavba se vak protahovala kvli vkupu pozemk. V Rossbachu muselo bt postaveno nov ndra bl k hranicm, kde sdlily rakousk a nmeck celn ady. Desetikilometrov tra byla slavnostn otevena 17. z 1906.
Mstn dali mainkm a vlastn cel drze pezdvku Mockel, podle baatho jiskrojemu na komnech lokomotiv rakousk ady 97 (u SD 310.0) a 99 (u SD 320.0). Na nmeck stran hranice trati dodnes neeknou jinak ne Mockelbahn nebo Rossbacher Mockel.
Zajmavost bylo, e cel tra byla v majetku rakouskch a poslze eskoslovenskch drah. Do Adorfu jezdily vhradn rakousk nebo eskoslovensk lokomotivy, ve tictch letech pak motorov vozy, znm Vky.
Osobn vlak s lokomotivou 310.0 ve stanici Rossbach. GPS: 50.3021244N, 12.1820750E
Na podzim 1938 pela cel tra pod sprvu skch drah. Bhem druh svtov vlky pestaly kvli nedostatku pohonnch hmot jezdit motorov vozy a tra obsluhovaly vhradn parn lokomotivy. Na jae 1945 nmeck armda pokodila ocelov most pes ku Weisse Elster za Adorfem, a tm vlastn ukonila krtkou historii Mockelbahn.
Tra z Ae do (te u) Hranic v echch slouila dl. Vtina vlak z dennch osmi pr jezdila z Chebu. Po roce 1989 piel tlum, v roce 1998 byla osobn doprava dokonce zastavena pln. Po roce se ji vak okolnm obcm podailo obnovit, dnes zajdj do Hranic pouh dva pry vlak denn. Pro svoji odlehlost je tato tra vtanm clem nostalgickch spoj. as od asu sem zajd teba chebsk Hurvnek M131.1515 spolenosti D Nostalgie.
Tra 148 si mete projet zrychlen za 4 minuty:
Z Chebu do Ae
Nai dnen jzdu zanme v Chebu. Hurvnek D Nostalgie M131.1515 tady dlouh lta nocoval v historick vtopn, kter ovem mus uvolnit msto nov hale. Pokrok nezastavte.
Kdy u jsme v Chebu, co ve mst prozkoumat? Turistovou povinnost je zajt do centra, podvat se na ikonick palek, navtvit Chebsk hrad nebo si prohldnout tamn Retromuseum. Msto budete mt jako na dlani z ve kostela svatho Mikule. A pokud vs lk eleznin historie, vydejte se po stopch zanikl trat do nmeckho Waldsassenu, kterou jsme zmapovali ve 36. dlu Zaniklch trat.
Hned za chebskm ndram se oddluje tra do Karlovch Var, za odbokou n vlak pokrauje pes chebsk viadukt. Mohutn kamenn stavba o dlce bezmla 400 metr pat mezi nejvt eleznin mosty u ns. V roce 1945 byl ovem znien americkm bombardovnm a po vlce postaven v podstat znovu, te u vak z betonu. Je vidt, e po most kdysi vedla i druh kolej.
Pejdme dlnici D6 a mme do Frantikovch Lzn. Prvn tamn zastvkou je Aquaforum. Vznikla teprve v roce 2007 kvli nedalekmu aquaparku. Za zastvkou se k na trati pimykaj koleje z Trnice, teprve pak je stanice Frantikovy Lzn.
V lzeskm mst doporuujeme obejt tamn liv prameny a projt se v lzeskch parcch. Pozor ovem na sochu Frantika. Podle legendy othotn kad ena, kter si na sochu shne.
Souasn podoba vlakovho ndra ve Frantikovch Lznch
Nedaleko lzeskho arelu funguje Mstsk muzeum, smrem na Cheb zase Auto-moto muzeum. Kdybyste si chtli udlat trochu del prochzku, jdte se podvat na Salinburg, rozhlednu v podob uml romantick zceniny. A kdy se od ndra vydte po erven znace k severu, dojdete po 7 kilometrech k rezervaci Soos. Uvidte mal bahenn sopky a mete se svzt i vlkem, kter dv vozil raelinu.
Z Frantikovch Lzn u vedou koleje dv, lev kdysi patila Bavorskm krlovskm drahm, prav Vogtlandsk sttn drze. Po pr kilometrech ped Vojtanovem se vak rozchzej. Do Ae tedy motork M131.1515 pokrauje jen po jednokolejce.
Rozdvojen trat ped Vojtanovem. Elektrifikovan tra vpravo vede do Plavna, neelektrifikovan tra vlevo do Ae a Selbu.
Ze zastvky Vojtanov obec se mete vypravit do Skaln, kter je vzdlen necelch 5 kilometr. Najdete tady Muzeum zemdlsk techniky, Hasisk muzeum nebo uniktn Geofyzikln muzeum (to ovem po telefonick domluv). Za prohldku stoj tak romnsk hrad Vildtejn.
Pokraujeme dl, dal stanic je Hazlov. Tamn zmek ovem chtr, a tak se na jeho zbytky mete podvat radji jenom zven. Pokud se vak vydte z Hazlova na jih po modr turistick znace, po 4 kilometrech dojdete k hradu Seeberg. Jeho vznik sah do 12. stolet a byl svdkem zmn, ktermi Chebsko od stedovku prolo. Po dalch 4 a pl kilometrech od Seebergu po lut potkte monumentln hrad a zmek Lib. A nekejte, e jste o tchto dvou skvostech Askho vbku kdy slyeli.
Za Hazlovem Hurvnek D Nostalgie projd uprosted les pomrn hlubokm zezem. Vede pes nj ikonick pilov most pro p. Pamatuje jet bavorsk parn lokomotivy.
Pes tra z Frantikovch Lzn do Ae se klene ada historickch most.
A u je tu A. V obvodu stanice se trat dl, koleje vlevo vedou do Selbu, koleje vpravo do Hranic. Uprosted stoj ask ndra. Pvodn monumentln budova byla v 70. letech 20. stolet zbourna a budova ze 70. let 20. stolet padla nedvno. My jsme kolem projdli v okamiku, kdy byla dokonena hrub stavba nov stanin budovy.
Pokud si chcete prohldnout A, popojete jet o stanici dl. A msto u svm nzvem napovd, e je pro turisty o nco vhodnj. Ve mst maj muzeum s nrodopisnmi a textilnmi sbrkami. Nad mstem se vypn Bismarckova rozhledna na vrchu Hj. Nedaleko od zastvky A pedmst najdete takzvan Benev palouek, polozapomemut msto, kde v jnu 1915 opustil budouc prezident Edvard Bene echy na cest do emigrace.
Hlavn ask ndra na dobov pohlednici
Z Ae a na konec svta
Ask vbek by se dal pojmenovat nkolika slovy oputn, zapomenut i romantick. Jak kdo chce. Na tomto zem se bezesporu podepsalo vysdlen pvodnch obyvatel, znien odvkch osad, ale i zaveden hraninho psma. Na druhou stranu Asko dnes vypad jako umava ped 30 lety krsn proda s minimem turist.
ttary jsou absolutn nejzpadnj eleznin zastvkou u ns. Aby ne, vdy pouhch 5 a pl kilometru od n je nejzpadnj bod eska. Pejdte koleje a vydejte se k nmu po zelen znace.
Zajmav je tak okol zastvky Podhrad. Po zelen znace smrem na vchod le stejnojmenn obec. V n ale najdete zceninu hradu Neuberg z pelomu 12. a 13. stolet. Dodnes se z nj dochovala pedevm 22 metr vysok kamenn v, kter slou jako rozhledna. Zcenin je vak v Podhrad vc, prohldnout si mete jet Doln zmek a Horn zmek.
O stanin budov zastvky Studnka si u meme nechat jenom zdt. Padla po roce 2010. Stejn bohuel dopadla i kdysi vstavn budova stanice Rossbach, dnes Hranice v echch. V roce 2014 ji nahradil psteek typu antivandal. Mimodnch vlak si v Hranicch mimodn v. Kdy tam na zatku z pijel Hurvnek D Nostalgie, uspodali mstn rovnou malou pou.
Stanice Studnka na snmku z potku 20. stolet
Z Hranic si urit jdte prohldnout bval pokraovn trati do Adorfu. Je to pjemn prochzka po neznaench lesnch cestch. Budete vak urit pekvapeni, kolik toho ze zruen drhy zbylo. A kdy u budete v Adorfu, podvejte se do modelskho domu, uvidte jednak modelov kolejit vech monch mtek, leccos se dozvte tak o Mockelbahn.
Tra z Chebu do Hranic v echch je rozhodn jedna z nejhezch u ns. koda, e provoz mezi A a Hranicemi nen hust, arokrsn kraj by si to urit zaslouil.
