Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo přípravné práce a záchranný archeologický výzkum na stavbě budoucího obchvatu Břeclavi. Archeologové očekávají bohaté nálezy z období pravěku a středověku. Jde o první viditelné práce na devítikilometrové silnici, kterou Břeclav zahlcená tranzitní dopravou vyhlíží třicet let. ŘSD plánuje zahájení hlavních stavebních prací příští rok a dokončení v roce 2029. Celkové náklady se odhadují na 2,4 miliardy korun.

„Aktuálně v budoucí trase obchvatu probíhá skrývka za dohledu archeologů, kteří následně začnou terén zkoumat,“ popsal ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala. Silničáři mají zažádáno o stavební povolení obchvatu. „Jsme před dokončením zadávací dokumentace stavby a někdy na podzim zahájíme výběr zhotovitele. Kdyby se nám podařilo zahájit příští rok, byl by to velký úspěch,“ řekl Fiala.

Několikaměsíční zdržení předpokládá i kvůli tomu, že obchvat dlouhodobě vadí ekologickým organizacím, které se ještě mohou zapojit do stavebního řízení. Nicméně v minulých letech se silničářům podařilo nalézt s nimi shodu na řadě technických věcí i kompenzačních opatřeních.

Zároveň není jisté, jak dlouho budou pracovat archeologové, protože jde o lokalitu, v níž se očekává značné množství nálezů od starší doby kamenné až po vrcholný středověk.

Obchvat na silnici I/55 kolem Břeclavi odkloní tranzitní dopravu z centra města. Zároveň bude veškerý provoz ve směru na Lanžhot a Valtice z centra vyveden na novou přeložku. Obchvat také podle Fialy umožní přímou obsluhu jihovýchodní průmyslové části města.

Klíč ke zklidnění dopravy

Pro obyvatele Břeclavi je vybudování obchvatu prvořadým přáním a město se na přípravě stavby dlouhodobě aktivně podílí. „Snažili jsme se být nápomocni například při výkupu pozemků v trase obchvatu, vložili jsme se také do jednání s Lichtenštejny, aby výstavbu obchvatu umožnili na pozemcích dotčených jejich žalobou. Podíleli jsme i na realizaci kompenzačních opatření a mnoha dalších nezbytných krocích,“ vyjmenoval starosta Břeclavi Svatopluk Pěček (ANO).

V současnosti projede přes Břeclav denně více než dvacet tisíc aut, včetně těch nákladních. Vybudování obchvatu je podle starosty ke zklidnění dopravy zásadní. „Městu se uleví od kamionů, které nebudou muset jezdit do průmyslových zón přes centrum,“ dodal.

Archeologové očekávají bohaté nálezy hlavně u Pohanska

„Jižní Morava je region osídlený od pradávna. Dvakrát do roka tudy migrovala stáda velké zvěře, lovci si tu na ně mohli počkat, a tak měli čas vymýšlet věci jako keramiku či textil. Po celá staletí tudy také vedla důležitá spojnice Středomoří s Baltem, což byla Jantarová stezka,“ vysvětlil ředitel společnosti Archaia Petr Juřina. Tato stezka byla důležitá pro mnoho kultur, které se na Moravě během tisíců let pohybovaly.

Odborníci očekávají i nálezy z druhé poloviny druhého století, kdy krajem putovaly desetitisíce římských vojáků v době markomanských válek a měly zde dočasná ležení. Lidé tu byli i v době Velké Moravy a kromě mocenských center vznikala menší sídliště jako jejich zázemí. Obchvat leží v předpolí jednoho z těchto center, jímž bylo Pohansko. Předpoklady vědců o četných nalezištích vycházejí i z výzkumů učiněných leteckou prospekcí v minulých desetiletích. Stejně tak archeologové zjišťují potenciální lokality i po orbě na polích, kdy se dostávají na povrch například kousky keramiky či kovových nástrojů.

Archeologický průzkum zpozdí obchvat Přeštic

Zatímco na Břeclavsku archeologové očekávají bohaté nálezy, u Přeštic na Plzeňsku byli naopak překvapeni. V místě výstavby dělníci narazili na pozůstatky rozsáhlého osídlení, jehož části sahají až do doby bronzové. Stavebnímu projektu sice předcházel několikaměsíční průzkum, přesto se už v dubnu archeologové museli na místo vrátit. Výstavba se tak zpozdí.

Archeologové konkrétně odhalili neolitické sídliště, žárové pohřebiště nebo mohylu. V zemi se prolíná hned několik historických období. „My jsme se samozřejmě snažili se stavbou komunikovat, vycházet jí vstříc. Některé části jsme opouštěli dřív, aby tam mohli dělníci dělat, co potřebují. Ne vždy to ale šlo,“ vysvětlila vedoucí archeologického průzkumu Martina Bradová.

„V letošním roce jsme chtěli realizovat železniční most, ten musíme přesunout do příštího roku. V současné chvíli to vypadá, že se práce na stavbě zpozdí zhruba o tři měsíce,“ odhadl ředitel plzeňské filiálky ŘSD Miroslav Blabol. Plánované zprovoznění stavby se tak zřejmě odsune až na přelom dubna a května 2027.

Podíl.