V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.

V místní škole se v té době konal soud s příslušníky nacistických oddílů SS, z nichž jeden uprchl a zastřelil při tom sovětského partyzána. To rozdmýchalo hněv přítomných rudoarmějců. Otočili hlavně samopalů k davu německých běženců. Stejným směrem ale pálili i občané Rovenska, kteří zde oslavovali příjezd Rudé armády.

„Smrt partyzána vyvolala hrůzyplnou odvetu. Vojáci Rudé armády, partyzáni a někteří z místních obyvatel si vzali na mušku smíšenou skupinu více než tří set německých civilistů a vojáků shromážděných v prostoru před školou a začali je nemilosrdně kosit výstřely,“ uvedl historik Jan Boris Uhlíř.

Kdo přežil, byl odváděn za školu a zastřelen. Podle historika se mluví o 365 obětech, z toho jen padesát bylo vojáků wehrmachtu, zbytek tvořili civilisté: muži, ženy a děti. Při exhumaci z hromadných hrobů byly v devadesátých letech nalezeny ostatky 238 lidí.

Zapomenutý masakr

Tragédii, o které se v obci příliš nemluvilo, léta připomínal jen malý pomník obětem druhé světové války, protože to bylo téma, které se mezi místními nerado připomínalo. Až v květnu 2021 tu odhalili nad školou smírčí kříž jako symbol smíření. Kříž vytesal z pískovcového kvádru místní kameník Ivan Podobský. Má tvar lidského těla, je nahnutý, jako když na sebe beru tíhu toho břemene, skutku, který se tu stal, řekla tehdy starostka města Jiřina Bláhová.

„Pro nás to ale nekončí. Kříž sice přijímá břemeno, pro nás to ale znamená zdvižený prst, že nesmíme zapomenout a nikdy nedopustit to, co se tady událo,“ dodala. Historik Uhlíř k odhalení kříže uvedl, že během takzvaného divokého odsunu zahynulo v Čechách a na Moravě na 45 tisíc Němců. Jeden z největších masakrů se podle něj udál právě u školy v Rovensku.

Parašutisté

Myšlenka zhotovení smírčího kříže umístěného nad základní školou vznikla z iniciativy rovenských občanů a církví, především sboru Českobratrské církve evangelické. Podle starostky nechtěli památník. „Kdybychom udělali památník, tak památník je věc oslavná, tady není co oslavovat,“ vysvětluje.

Rovensko pod Troskami se proslavilo také hrdinnou smrtí českého paradesantního výsadku operace Antimony v lednu 1943. Parašutisté se tehdy chtěli prostřílet na svobodu z obklíčení Němci. Tehdejší starosta Josef Kouřil je prosil, ať se do ztraceného boje nepouštějí, nebo fašisté Rovensko vypálí stejně jako Lidice a Ležáky. Vojáci nakonec spolkli cyankáli a zemřeli. Kouřilovi se pak podařilo gestapáky odvrátit od jejich úmyslu na vyhlazení Rovenska.

Podíl.
Exit mobile version