Řeší také, zda je americký prezident skutečně pragmatickým, potenciálně promoskevským tvrdým vůdcem připraveným jednat v duchu reálpolitiky, jak si o něm mysleli, napsala agentura Reuters.
Někteří „jestřábi“ veřejně žádají, aby Moskva opustila mírové rozhovory s Ukrajinou, které zprostředkovávají USA, a aby místo toho zdvojnásobila úsilí v boji. Argumentují tím, že jednání mezi USA a Íránem o jaderných zbraních, která předcházela americko-izraelskému vzdušnému útoku na Írán, byla cynickým trikem, jenž ukázal, že Washingtonu nelze věřit.
„Bezcharakterní Spojené státy jsou hrozbou pro celý svět,“ prohlásil nacionalistický magnát Konstantin Malofejev, který je ženatý s vysoce postavenou činitelkou v Kremlu. „To jsou Spojené státy, se kterými se snažíme vyjednávat ohledně Ukrajiny. Ano, chtějí slabou Evropu. Ale chtějí také slabé Rusko,“ uvedl.
Vlivný válečný blogger Boris Rožin, který vystupuje pod přezdívkou „plukovník Cassad“ a má na platformě Telegram bezmála 800 000 sledujících, označil Trumpa za monstrum, kterého beztrestnost dohání k šílenství. „Vážně spoléhat na jakékoliv dohody nebo smlouvy s ním je buď pošetilost, nebo zrada,“ prohlásil Rožin.
Prominentní akademik Andrej Sidorov zašel ještě dál. Ve státní televizi označil Trumpa za nebezpečného muže a prohlásil, že lituje, že americký prezident přežil pokus o atentát v červenci 2024, tedy před tím, než byl téhož roku znovu do úřadu zvolen.
„Nyní chápeme, kdo vládne světu. Pokud se podíváte na to, co teď Trump dělá, krok za krokem, prakticky nikdo ho nedokáže zastavit. Buďme upřímní – Rusko zabředlo na Ukrajině. Prakticky vše, co nyní děláme, je řešení ukrajinské otázky. A náš hlavní protivník (USA) v těchto jednáních vystupuje jako prostředník,“ řekl Sidorov. “
Kreml stále doufá, že Trump může pomoci ukončit válku na Ukrajině podle ruských podmínek. Kroky USA na Blízkém východě odsoudil jako „nevyprovokovanou agresi“, vyhýbá se však osobní kritice Trumpa a kromě diplomatické podpory nenabídl Íránu žádnou hmatatelnou materiální pomoc. Moskva také uvedla, že je v jejím zájmu pokračovat v mírových jednáních týkajících se Ukrajiny. Byť události v Íránu znamenají nejistotu ohledně termínu a místa konání dalšího kola jednání.
Prohlášení Kremlu k Ukrajině bylo signálem, že Rusko se alespoň prozatím bude snažit balancovat mezi tím, aby si zachovalo dostatečně dobré vztahy s Trumpem, a ten se i nadále angažoval v otázce Ukrajiny, a zároveň mohlo kritizovat jeho politiku, s níž nesouhlasí. Moskva, která dovážela, vylepšovala a později i začala vyrábět vlastní drony íránské konstrukce, nemůže v této fázi Teheránu nijak výrazně pomoci, domnívají se někteří ruští a západní analytici.
Někteří vidí v událostech v Íránu potenciální pozitivum pro Rusko. Zmocněnec ruského prezidenta Kirill Dmitrijev zmínil možnost, že rostoucí ceny ropy – které zatím nevystřelily tak vysoko, jak by Moskva potřebovala k vyrovnání svého rozpočtu – by mohly pomoci státnímu rozpočtu, jenž je pod tlakem. Slevy na ruskou ropu prodávanou zemím, jako je Čína nebo Indie, by se podle Dmitrijeva mohly zmenšit.
Pokud by konflikt na Blízkém východě pokračoval delší dobu, Ukrajina by mohla dostávat méně dodávek amerických zbraní a munice, zatímco střely protivzdušné obrany by místo k ní mířily do států Perského zálivu, míní někteří ruští analytici. Pozornost a podpora USA vůči Ukrajině by se podle nich mohla snížit celkově.
Ostrá rétorika zastánců tvrdé linie nicméně odráží skutečné znepokojení ruských bezpečnostních a politických kruhů. Sledují totiž, jak stále agresivnější americký prezident oslabuje vliv Moskvy na světové scéně v době, kdy je Rusko vázáno na Ukrajině a není schopno chránit vlastní zájmy tak, jak to kdysi dělal Sovětský svaz.
Podle zastánců tvrdé linie Trump systematicky likviduje spojence Ruska. Poukazují na osud syrského prezidenta Bašára Asada, kterého v prosinci 2024 svrhly opoziční síly, jejichž vůdce později Trump přijal v Bílém domě. Dále na osud venezuelského lídra Nicoláse Madura, jehož se v lednu zmocnily americké jednotky, a íránského duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého o víkendu zabil společný útok USA a Izraele. Starosti jim dělá také další osud Kuby, neboť ta je rovněž v hledáčku Washingtonu.
Trumpovi kritici americkému prezidentovi vyčítají, že je vůči Moskvě příliš měkký. A že loni na summitu na Aljašce pozval Putina zpět do hry, což byla chyba. Někteří ruští zastánci tvrdé linie jsou ovšem tak vyděšeni Trumpovým odstraněním důležitých spojenců Moskvy, že se obávají, aby jednoho dne neobrátil svou pozornost na Rusko. Byť on sám nikdy nenaznačil, že by měl něco takového v plánu.
„Pokud Írán vydrží, všechno by se mohlo obrátit. Pokud se zhroutí, jsme na řadě my,“ řekl svým stoupencům ultranacionalistický ideolog Alexandr Dugin, jenž kdysi považoval Trumpa za velkou naději pro Rusko. „Když byl Trump věrný původní ideologii MAGA (Make America Great Again – Učiňme Ameriku opět skvělou), měli jsme společnou řeč. Jak se ale rychle od MAGA distancoval a přiblížil se k neokonzervativcům, styčné body zmizely. Je lepší nemít s dnešním Trumpem nic společného,“ dodal Dugin.
