Třiapadesátiletý podnikatel Elon Musk, původem z Jižní Afriky, je jednou z nejvýraznějších osobností v okolí Donalda Trumpa. V prezidentově administrativě figuruje jako poradce a šéf úřadu pro efektivitu státní správy. Jeho styl řízení, kombinující snahu o efektivitu s neúctou k zavedeným pořádkům, vyvolává nadšení u jeho příznivců, ale také obavy o fungování státu.
Podle miliardářského indexu deníku Bloomberg je v tuto chvíli Elon Musk nejbohatším mužem planety, a to navzdory skutečnosti, že od začátku roku jeho jmění ztratilo na hodnotě bezmála 90 miliard dolarů. Zbývá mu ale stále 343 miliard, což je téměř o polovinu více, než má druhý v pořadí Mark Zuckerberg. Musk stojí v čele několika společností včetně výrobce elektromobilů Tesla, vesmírné technologické firmy SpaceX či start-upu xAI, zaměřeného na umělou inteligenci.
V roce 2022 koupil za 44 miliard dolarů sociální síť Twitter, přejmenoval ji na X a propustil 80 procent zaměstnanců. „V téhle situaci nejde o otázku, zda se chovat soucitně, nebo ne. Pokud se vám potápí loď, tak nakonec stejně nikdo mít práci nebude,“ zdůvodňoval tehdy Musk množství výpovědí tím, že sociální síť byla ztrátová.
Podobnou argumentaci používá i pro opatření zaváděná v rámci úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE, anglicky Department of Government Efficiency), který má za úkol identifikovat plýtvání a omezit výdaje veřejného sektoru Spojených států.
„Náš obecný cíl je řešit obrovský deficit. Jako země si zkrátka nemůžeme dovolit schodky ve výši dvou bilionů dolarů. Jen samotné úroky z našeho národního dluhu dnes převyšují náklady ministerstva obrany, a to dáváme na obranu hodně,“ vysvětloval své kroky Musk v úterý na schůzi Trumpova kabinetu. „Pokud to takhle bude pokračovat, tak země de facto zbankrotuje,“ dodal.
Že nejde o pouhá slova, ukázal Muskův úřad, když se na začátku roku zaměřil na Americkou agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID), což tento týden vedlo k rozhodnutí, že Spojené státy zruší více než 90 procent kontraktů na zahraniční pomoc a seškrtají 60 miliard dolarů, které by jinak šly do zemí celého světa, zejména na humanitární pomoc. Další agentury a úřady státní správy USA mají následovat.
Radikální škrty a neúcta k zavedeným pořádkům vedla k velké kritice Muska a jeho týmu, v němž najdeme hojně zastoupené mladé muže bez jakýchkoli zkušeností s veřejným sektorem. Americký historik Timothy Snyder dokonce prohlásil, že se jedná o pokus o puč. „Jestli získá schopnost zastavovat platby na ministerstvu financí, pak Musk znehodnotí smysl demokracie,“ píše Snyder.
Od raket ke státní správě
Styl jednání týmu DOGE kopíruje Muskův „algoritmus“, jež používá ve všech svých firmách a který popisuje spisovatel Walter Isaacson ve své biografii z roku 2023. Prvním diktum algoritmu zní pochybovat nad všemi požadavky a zmapovat přesnou logiku každého z nich. „Jediná pravidla diktují zákony fyziky. Vše ostatní je doporučení,“ míní Musk.
Druhý krok zdůrazňuje odstranění veškerých nadbytečností: „Zrušte jakýkoliv proces a odstraňte libovolnou část, pokud jen budete moct. Některé věci pak budete muset vrátit. Pokud nakonec nebudete nuceni vrátit alespoň 10 procent z odstraněného, pak jste neodstraňovali dostatečně,“ velí Muskův proces, přičemž následuje krok třetí: „Zjednodušte a optimalizujte.“ Postup používaný ve výrobě elektromobilů a raket teď Musk uplatňuje na americkou byrokracii.
Isaacson také popisuje „manický pocit naléhavosti“, který Musk vytváří u svých podřízených, čímž je nutí k vyšší výkonnosti, ať už z důvodu záchrany planety skrze udržitelnou a dostupnou elektromobilitu (Tesla) či nutnosti kolonizovat Mars a vytvořit záložní domov v případě konce světa na Zemi (SpaceX). Podobně dramaticky komentoval Musk vítězství Donalda Trumpa ve svém proslovu po jeho lednové inauguraci: „Tohle nebyly ledajaké volby. Tohle bylo rozcestí v lidské civilizaci,“ tvrdil.
Muskův temperament má ovšem i stinnou stranu, která se projevuje značnou psychickou labilitou. „Elonovy nálady se střídají v cyklech lehkovážnosti a temnoty, intenzity a potřeštěnosti, odosobněnosti a emocionality s občasnými pády do stavu, který ostatní se zděšením označují jako ‚démonický režim‘,“ píše Isaacson. Potřeštěnost na jedné straně lze ostatně spatřovat i ve zkratce úřadu „DOGE“, který byl pojmenován podle kryptoměny založené na internetovém memu. Musk má také zalíbení v záchodovém humoru, slovních hříčkách a díle britské komediální skupiny Monty Python.
„Stav ledového hněvu“
Na opačném spektru Muskovy osobnosti je zmíněný „démonický režim“. Ten Isaacson popisuje jako stav ledového hněvu, kdy je Musk jako v transu a chová bezohledně ke svým zaměstnancům i blízkým. Povětšinou jde o situace, kdy se musí zaměřit na vážný problém ve svých firmách nebo osobním životě.
„Mluvíte na něj, a on si to pak nebude vůbec pamatovat, protože je ve své hlavě. Můžete být přímo před jeho očima, a on vás neuvidí,“ popisuje stav Grimes, kanadská zpěvačka, která má s Muskem tři děti. „Démonický režim vede k velkému chaosu, ale zároveň dosahuje výsledků,“ dodává.
Ačkoliv nebyl miliardář nikdy oficiálně diagnostikován, mnozí z jeho blízkých i on samotný tvrdí, že má Aspergerův syndrom. To je porucha autistického spektra, která se vyznačuje mimo jiné sníženou schopností porozumět společenským situacím a pocitům druhých lidí. Grimes tvrdí, že je třeba Muska chápat s ohledem na tuto diagnózu.
Jak Elon Musk sám poznamenal ve svém monologu pro komediální pořad Saturday Night Live v roce 2021: „Všem, které jsem urazil, chci říct jen jedno: Znovu jsem vynalezl elektromobily a budu v raketách posílat lidi na Mars. Mysleli jste si, že jsem zároveň pohodový, normální chlapík?“
