Španělští energetici jsou v šoku, tak velký blackout, jaký v pondělí postihl téměř celou zemi i sousední Portugalsko, nepamatují. Přitom stále nikdo neoznámil, proč se přihodil a co jej způsobilo. „Zdá se mi nenormální, aby provozovatel přenosové soustavy neměl ještě jasno o příčině,“ říká pro Aktuálně.cz Jiří Gavor, analytik společnosti ENA a šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Soud v úterý Madridu zahájil vyšetřování pondělního výpadku elektřiny, který postihl celé Španělsko. Chce zjistit, zda nemohlo jít o útok na kritickou infrastrukturu, informoval deník El País. Energetici podle předběžných závěrů vyšetřování kybernetický útok vyloučili, také podle části expertů je taková příčina málo pravděpodobná.
Bezprecedentní výpadek elektřiny postihl Pyrenejský poloostrov v pondělí kolem poledne. Dodávky se podařilo do půlnoci obnovit jen z padesáti procent, až dnes ráno mělo elektřinu 99 procent domácností. Problémy ale trvají ve Španělsku na železnici, některé vlaky stále nejezdí, jiné mají zpoždění.
Co může být příčinou tak masivního výpadku dodávek elektřiny?
Domnívám se, že prvotní zmíněné příčiny asi nejsou ty pravé. Myslím zmínku o extrémních teplotách či o výjimečném meteorologickém jevu. Zvlášť když ve Španělsku v úterý panují teploty okolo 20 stupňů Celsia. Je to podivné a tyhle hypotézy bych asi opustil. Divím se, že je vůbec říkali do prostoru. Přitom energetici v takových případech znají příčinu většinou brzy. Ale teď vysvětlení zatím chybí.
A váš názor?
Stále se nabízí například to, co španělský premiér Pedro Sánchez nejprve popřel. Tedy kyberútok. Když je něco podivné a neidentifikované, tak lze za tím kybernetický útok hledat. Ostatně i Francouzi, kteří Španělsku dodávkami energie pomáhají, to naznačili. Ale možná španělský premiér nechce šířit paniku či poplašnou zprávu. Pokud by kyberútok byl skutečným důvodem, tak by to byla špatná zpráva. Pokud by útočníci takto uspěli, ať už kdokoliv, tak se to může opakovat klidně za týden. To by bylo zneklidňující.
Jiří Gavor. | Foto: Ena.cz
Španělé a Portugalci mají nevýhodu, že jsou v energetice trochu háklivější na nenadálé mimořádné události, protože jejich propojení s okolními soustavami je horší. Mají mnohem horší pozici ve srovnání třeba s Českem, které je s okolními státy a jejich soustavami propojenější. Proto je španělská soustava na blackout citlivější. I třeba ve spojení s tím, že se minulý týden reportovalo, že Španělsko jelo několik hodin stoprocentně na obnovitelné zdroje, což jsou zdroje náročnější na řízení.
Takže vysoký odběr od různých fotovoltaických či větrných a dalších zelených zdrojů by mohl být důvodem nynějšího blackoutu?
Je to spíš na úrovni spekulace ‚co by bylo kdyby‘, ale úplně vyloučit to v tuto chvíli nelze. Ani ne tak samy o sobě, ale obnovitelné zdroje energie (OZE) jsou prostě citlivější na řízení. Hlavně tedy fotovoltaika, které chybí točivý výkon, ta setrvačnost, což je stabilizující faktor pro řízení frekvence. Stabilita sítě se lépe hlídá, když využíváte nějaký rotující výkon, který je pořád k dispozici. Samy o sobě by OZE přesto neměly být problém, ale pokud by to bylo spojeno s nějakou dispečerskou chybou, pak nelze takovýto malér úplně vyloučit.
Ale rozumím, že jak případný kyberútok, tak i vliv vysokého podílu OZE v soustavě, by se španělskému premiérovi špatně vysvětlovaly. Každopádně španělský blackout je v centru pozornosti už druhý den a zdá se mi nenormální, aby provozovatel přenosové soustavy neměl ještě jasno o příčině. Mohou rozebírat, proč se to stalo, ale příčina by měla být jasná.
Jak moc je na delší výpadek v zásobování elektřinou náchylné Česko?
Z tohoto hlediska by se u nás něco takového nemohlo nebo spíš nemělo stát. Kyberútok ale určitě hrozí každému. Problémy s řízením soustavy, kde je velký podíl OZE, nám nehrozí ani náhodou. Což neříkám jako argument proti OZE. Mohli bychom mít zelených zdrojů energie dvakrát tolik a pořád by to bylo méně než Španělé, Portugalci a některé další země. Nás to nemusí trápit, protože máme většinu zdrojů v kategorii točivých. Ať je to jaderná elektrárna, plynová nebo uhelná.
V Česku jsme blackout asi nezažili v takové síle nikdy, nebo se mýlím?
Ne. Spíš se jednalo o lokální výpadky třeba po tornádu na Moravě nebo po zatopení trafostanic, přetržení linek vysokého napětí a podobně. Od počátku byly příčiny jasné. Pamatujeme si také silvestr z přelomu let 1978 a 1979, kdy vlivem propadu teploty o 30 stupňů vypadl prakticky celý Temelín, dva tisíce megawattů, což nezpůsobilo blackout, ale nucené omezování spotřeby. Došlo na regulační stupně.
Myslím, že v roce 2006, nevím to teď přesně, byl opravdový blackout v Německu, který se částečně přelil i k nám do severních Čech. A není to ani rok, v červnu 2024 nastal blackout v Černé Hoře, který se přelil i do části Chorvatska a Albánie. To byl poslední reportovaný blackout v našem evropském regionu. Takže není to úplně raritní událost, ale nynější Španělsko patří k těm nejrozsáhlejším.
Měl by člověk být na takové situace připraven? A jak?
Měl. A je dobré to při této příležitosti připomenout. Protože když se roky nic podobného nestane, člověka ani nenapadne se na delší výpadky elektřiny chystat. Vidím to na sobě, také patřím k těm, kdo si v případě potřeby svítí akorát mobilem. Teď si asi někde v zásuvce najdu LED svítilnu a budu ji udržovat nabitou. Jednu vozím v autě, ale protože se vrata garáže otevírají na elektřinu, tak autem bych v případě blackoutu ani nevyjel. Ale jinak je dobré mít pro případ jakékoliv katastrofy, nejen blackoutu, doma aspoň menší zásobu vody na pití, trvanlivých potravin, léky v zásobě, rádio a svítilnu s nabitými bateriemi. Opatrnější z nás, zvlášť ti, co mají sporák na elektřinu, si možná pořídí třeba i vařič s malou plynovou bombou.
