Čerstvě publikované výsledky výzkumu odhalily sedmnáct životních faktorů, které mohou buď výrazně zvýšit, nebo naopak snížit riziko mrtvice, demence a deprese. Co pozitivního z toho plyne? Kupříkladu že jediná změna životního stylu často pomůže se všemi třemi zároveň.
Nový výzkum odhalil, že riziko mrtvice, demence a pozdní deprese není jen otázkou genetických dispozic či snad dílem náhody. Naopak následujících sedmnáct klíčových faktorů zásadně ovlivňuje, nakolik mozek dokáže (ne)zvládnout stárnutí.
Ačkoliv mrtvice, deprese a demence na první pohled vypadají jako samostatné diagnózy, společného toho sdílejí překvapivě mnoho. „Často jdou ruku v ruce. Je za tím poškození drobných cév v mozku,“ vysvětluje Dr. Sanjula Singhová, neuroložka z Brain Care Labs v Massachusetts General Hospital. Výsledky výzkumu jsou neúprosné: až 60 případům mrtvice, dvěma pětinám případů demence a 35 procentům případů pozdní deprese je možné zcela předejít nebo je aspoň oddálit. Jak? Správnou prevencí.
Klíčem je zaměřit se na životní styl, ale nepanikařit a nechtít změnit vše najednou. Podle již zmíněné neuroložky je důležité začít postupně: „Vyberte si jeden faktor, třeba pohyb nebo omezení alkoholu, a postupně přidávejte další změny. Každý krok má efekt,“ vysvětluje.
Faktory, které (ne)chrání lidský mozek
Výzkumníci analyzovali data z 59 velkých studií a identifikovali šest ochranných faktorů, které výrazně snižují riziko onemocnění mozku. Jsou jimi:
-
Nízká konzumace alkoholu – pijete-li v průměru méně než drink denně, pro mozek to má výrazný ochranný efekt
-
Kognitivní aktivita – čtení, luštění hádanek, hraní na hudební nástroj
-
Zdravá strava – s vysokým podílem zeleniny, ovoce, ryb, mléčných výrobků a ořechů
-
Fyzická aktivita – střední až vysoká intenzita pohybu
-
Pocit smyslu života – vědomí cíle a nastavení životních hodnot
-
Široká sociální síť – aktivní společenský život
Stejný výzkum vyjmenoval třináct faktorů, které naopak zvyšují riziko všech tří chorob – tedy mrtvice, demence a deprese:
-
Vysoký krevní tlak
-
Nadváha
-
Vysoká hladina cukru v krvi
-
Vysoký cholesterol
-
Depresivní symptomy
-
Strava plná červeného masa, sladkostí, slazených nápojů a sodíku
-
Ztráta sluchu
-
Onemocnění ledvin
-
Chronická bolest bránící aktivitě
-
Poruchy spánku – nespavost i příliš dlouhý spánek (nad 8 hodin)
-
Kouření
-
Osamělost a izolace
-
Stres a těžké životní události
Strava a sociální vazby mohou riziko buď zvýšit, nebo snížit v závislosti na jejich typu a kvalitě. Je důležité dodat, že studie neprokázala přímo příčinnou souvislost, ale silné asociace. Studie nicméně poukazuje na fakt, že snaha mít pod kontrolou tyto faktory má obrovský potenciál.
Čím začít?
Nejrizikovější faktor? Vysoký krevní tlak. Z analýzy vyplývá, že takřka trojnásobně zvyšuje pravděpodobnost výskytu mrtvice, což následně podstatně zvyšuje riziko demence a deprese. Další výzkum publikovaný v Nature Medicine, do kterého se v Číně zapojilo na 34 000 pacientů, ukázal, že jedinci, kterým se podařilo výrazně snížit krevní tlak, měli o 15 procent nižší riziko vzniku demence. Odborníci doporučují začít omezením soli, zvýšením pohybu a redukcí váhy. Pokud nestačí změna životního stylu, je namístě zvážit nasazení vhodných léků. „Čím dřív začnete, tím líp. Nečekejte na varování, jež vám vyšle samo tělo,“ připomíná Alison Mooreová z University of California San Diego. Těmi signály mohou být zvýšená únava, podrážděnost nebo dýchavičnost.
Mozek v akci
Pravidelná fyzická aktivita výrazně snižuje míru rizika výskytu mrtvice i demence. Svižná chůze či práce na zahradě představují vhodný začátek na cestě k této metě. Kdo zvládne víc, například běh či plavání, získá podle studií ještě větší benefit pro svůj mozek. Ten je potřeba také vhodně zaměstnávat – ideálně mentální činností s lehkou mírou náročnosti, kupříkladu čtením, luštěním křížovek či poslechem hudby. Jak ukázaly výsledky výzkumu, lze tím snížit riziko vzniku demence přibližně o 40 procent. A za ideální se považuje, pokud se tyto aktivity vykonávají spolu s dalšími lidmi. Udržování a rozvíjení sociálních kontaktů představuje další klíčový faktor ve snaze ochránit zdraví lidského mozku. „Aktivujte mozek skrze rozhovory, společenské hry či studium. I malý trénink pomáhá a má blahodárné dopady,“ vysvětluje Stephanie Collierová z McLean Hospital.
Vyznávat zdravý životní styl se vyplatí pochopitelně rovnou od narození, platí však, že nikdy není pozdě. Rizikové faktory lze ovlivnit i v pokročilejším věku a tím kýženě zmírnit rozvoj onemocnění. „Lidé s genetickou predispozicí si často myslí, že je všechno dané. Není. Správná opatření mají smysl pro každého,“ uzavírá neuroložka Singhová.
