Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
Lidský mozek obsahuje takzvanou somatosenzorickou mapu těla. Jde o uspořádání oblastí mozkové kůry, které zpracovávají dotek a další smyslové informace z různých částí těla. Jednotlivé části těla jsou pak v mozku reprezentovány různě velkými oblastmi podle jejich citlivosti – například ruce nebo obličej zabírají výrazně větší prostor než záda. Vědci teď dokázali, že tato mapa je mnohem dynamičtější, než se dlouho předpokládalo.
Výsledky expertů, mezi kterými byli i odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, vydal odborný časopis Nature Communications. Čeští vědci pro tento výzkum vytvořili výpočetní model, který vysvětluje mechanismus těchto změn.
Čeští vědci ve výzkumu využili své znalosti z dřívějších výzkumů, v nichž se snažili vytvořit mozkovou mapu těla u robotů – výsledky u lidí a strojů jsou podle nich překvapivě podobné.
Fokus do mozkové mapy těla
Výzkumníci pomocí funkční magnetické rezonance sledovali mozkovou aktivitu u dětí ve věku mezi pěti a sedmi roky věku a u dospělých s handicapem i bez něj. Výsledky bádání ukázaly, že u lidí narozených bez ruky dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla. Oblast mozku, která by za běžných okolností reprezentovala ruku, nezůstává neaktivní – místo toho začíná reagovat na signály z jiných částí těla.
- Funkční magnetická rezonance (fMRI) je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, respektive mapování mozkové odezvy na vnější či vnitřní podnět. S vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí metoda fMRI jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení.
Zdroj: Wikipedie
„Každý neuron v mozku si do určité míry hlídá, aby byl aktivní – aby dostával přiměřené množství vstupních signálů. Když o některé vstupy přijde, začne zesilovat jiné, aby si tuto úroveň aktivity udržel,“ uvedl Matěj Hoffmann z FEL ČVUT. „Mozek tak vlastně aktivně hledá rovnováhu v celé síti,“ doplnil. Právě takové procesy výzkumníci studují kombinací experimentů s dětmi a modelování na humanoidních robotech.


