Pražská Fakultní nemocnice Motol je podle Petra Poloučka, který řízení nemocnice převzal letos v dubnu po vypuknutí motolské korupční kauzy, ve špatné finanční kondici. Ministerstvo financí proto požádal o půjčku, původně o 1,8 miliardy korun, nyní počítá maximálně s 950 miliony korun. Polouček, který je zároveň ředitelem Nemocnice Na Homolce, to řekl v rozhovoru s Hospodářskými novinami (HN).
Polouček podotkl, že Motol pracuje ročně s obratem téměř 18 miliard korun a na účtu má 1,2 miliardy korun. Polouček nyní také připravuje plán sloučení Motola a Homolky, obě nemocnice se od 1. ledna 2026 sloučí do jedné, povede ji Polouček, masivní propouštění nechystá.
„To, že je Fakultní nemocnice Motol v plusu, ještě neznamená, že je na tom ekonomicky dobře. To, že má na účtu 1,2 miliardy korun, není příliš mnoho,“ uvedl Polouček.
„Vypadá to sice jako hodně peněz, ale je třeba si uvědomit, že Motol pracuje ročně s obratem téměř 18 miliard korun. Takže 1,2 miliardy má na měsíc života. A to je zatraceně málo. A navíc Motol dokončuje investiční akce téměř za pět miliard korun,“ vysvětluje.
Doplnil, že z investičních akcí plynou také vícenáklady přes 1,5 miliardy korun a že představená úhradová vyhláška pro příští rok připraví Motol ze dne na den o stovky milionů korun.
„Původně jsme zejména s ohledem na výši vícenákladů plynoucích z investičních akcí žádali o půjčku 1,8 miliardy korun, ale dosáhneme maximálně na 950 milionů. I když bychom potřebovali více,“ řekl.
V motolské nemocnici se staví onkologické centrum a simulační centrum podpořené více než čtyřmi miliardami korun z evropských dotací. Vyplacení peněz z Národního fondu obnovy je podmíněno jejich včasným dokončením. „Zdá se, že časové požadavky splníme,“ sdělil HN Polouček.
Dodal, že následně budou muset být splněny také poměrně náročné výkonnostní indikátory, například, že onkologické centrum musí podstatně navýšit počty lůžek, kde budou ošetřováni výhradně onkologičtí pacienti. Kapacita Motola by to podle něj nezvládla, ale s Homolkou lze již takové počty zajistit.
„Takže pro spojení nemocnic byly hlavně tyto argumenty: logistika kolem onkologického centra, objem ošetřených pacientů a zefektivnění provozu a řízení obou zdravotnických zařízení, která jsou geograficky a odborně propojena,“ uvedl.
Sloučení má zajistit kapacity i úspory
Proces spojení nemocnic je podle Poloučka rozfázován do několika období a na celou řadu oblastí. Některé věci se musí splnit ještě do konce letošního roku, další změny jsou rozfázovány po kvartálech až do celého průběhu roku 2026 i dál.
„Nyní vytváříme novou organizační strukturu managementu, tady došlo k odchodům zejména z motolské nemocnice, a to už hned po vypuknutí kauzy. Obecně tyto vyšší pozice konsolidujeme. Máme jednoho provozně-technického náměstka, personálního náměstka, obchodního náměstka, jednoho šéfa veřejných zakázek, jednoho náměstka IT a tak dále,“ vysvětluje Polouček.
„Opravdu 80 procent těchto pozic už pracuje několik měsíců v rámci jednoho managementu pro obě nemocnice. Tam samozřejmě úspory určitě budou. A jak bude vypadat nižší organizační struktura, to si v tuto chvíli nastavujeme. Ale žádné masivní propouštění rozhodně nechystáme,“ doplnil.
V Motole také po korupční kauze chystá nastavit vnitřní kontrolní systém. „Musíme tam vymyslet celou schvalovací matici, elektronizaci systému, která usnadní řízení i kontrolu,“ dodal.
Kauza kolem motolské nemocnice, největšího zdravotnického zařízení v zemi, propukla letos v únoru po policejním zásahu, kterým vyvrcholilo několikaleté vyšetřování podezření na korupci. Policisté zadrželi a později obvinili dlouholetého ředitele nemocnice a někdejšího sociálnědemokratického ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka, jeho náměstka Pavla Budinského nebo vlivného advokáta a tehdejšího šéfa České unie sportu Miroslava Janstu.
Celkem bylo z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, praní špinavých peněz nebo z poškození finančních zájmů EU obviněno 18 lidí.
