Rusko uvádí, že se nadále snaží o normalizaci vztahů s Gruzií, jíž okupuje pětinu území. Naposledy Kreml této kavkazské zemi nabídl připojení k mezinárodnímu dopravnímu koridoru Sever-Jih. Podle experta Vincence Kopečka z Ostravské univerzity však může Tbilisi s normalizací vztahů souhlasit pouze „na oko“, jelikož gruzínská vláda nestojí o to, aby země znovu spadla do ruské náruče.
Rusko je odhodláno dále normalizovat vztahy s Gruzií a bylo by připravené na její připojení k mezinárodnímu dopravnímu koridoru Sever-Jih, prohlásil minulý týden ruský diplomat Dmitrij Masjuk.
Mezinárodní dopravní koridor Sever-Jih má podle plánu spojovat ruský petrohradský přístav s přístavem v Bombaji na západním pobřeží Indie. Jeho délka činí přibližně 7200 kilometrů. Dohodu o vytvoření koridoru podepsaly Rusko, Írán a Indie v roce 2000. Později se k iniciativě připojily Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Turecko, Tádžikistán, Kyrgyzstán a další země.
Předpokládá se, že by do roku 2030 mohl být koridor schopen odbavit asi 14,6 až 24,7 milionu tun nákladu ročně, což představuje více než sedmdesát procent veškeré kontejnerové dopravy mezi Eurasií, oblastí Perského zálivu a jižní Asií.
Podle zprávy indické vlády z roku 2014 by byl navíc koridor výrazně levnější (o třicet procent) a rychlejší (dvojnásobně) než tradiční trasa Suezským průplavem.
Projekt je však již více než dvacet let z velké části zastaven a vyžaduje značné investice do železniční dopravy a rozšíření kapacity terminálů v Kaspickém moři. Do realizace také navíc promlouvají sankce ze strany Spojených států a Evropské unie.
Zdroje: RFE/RL, Geopolitical Monitor, Institute for Security & Development Policy
Rusko podle něj zůstává pro Gruzii „důležitým partnerem pro dodávky jednotlivého zboží“. „Důležitými kroky k normalizaci bylo poskytnutí preferenčního přístupu na ruský trh pro gruzínské zboží, obnovení přímého leteckého spojení a zrušení víz pro gruzínské občany,“ tvrdí v prohlášení Masjuk.
Bezvízový styk a ruské občanství
K rozšíření bezvízového styku o gruzínské občany, kteří pracují či studují v Rusku, došlo loni 10. října, a to v rámci prezidentského dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina. Stalo se tak pouhé dva týdny před parlamentními volbami, ve kterých zvítězila strana Gruzínský sen. Rusové mohou v Gruzii pobývat 365 dní v kuse.
Letos v květnu pak Putin podepsal nařízení týkající se snížení požadavků na získání ruského občanství pro občany okupovaných gruzínských regionů Abcházie a Jižní Osetie. Podle výnosu ze 17. května mohou lidé starší osmnácti let, kteří byli občany těchto regionů v době jejich prohlášení za ruské v roce 2008 a kteří od té doby o své občanství nepřišli, získat ruské občanství na základě podání žádosti. Nařízení rovněž odstraňuje požadavek trvalého pobytu v Rusku a také ruší nutnost složit zkoušku z jazyka a z historie.
Abcházie je region s přibližně 245 tisíci obyvateli, který po skončení války v roce 1993 zůstal z velké části pod kontrolou separatistů. Zbytek území tohoto regionu ztratila Gruzie ve válce s Ruskem v roce 2008, po níž Moskva oficiálně uznala separatistický region za nezávislý stát, spolu s Jižní Osetií.
Jižní Osetie, kterou obývá 56 tisíc lidí, si už v roce 1992 v referendu odhlasovala připojení k Rusku, které však tehdy mělo na severním Kavkaze dost svých problémů a o novou oblast nestálo.
Tbilisi považuje území Abcházie a Jižní Osetie za okupovaná, Moskva má v obou provinciích své vojenské posádky.
Spojení mezi Ruskem a okupovanou Abcházií, Gruzie je kritická
Některé ruské kroky tak vyvolávají v Gruzii nevoli. V květnu došlo i k obnovení leteckého spojení mezi Ruskem a hlavním městem okupované Abcházie, a to po více než třiceti letech. Letiště v Suchumi bylo otevřeno spojem z Moskvy. Slavnostního aktu se účastnil abchazský „prezident“ Badra Gunba a první náměstek šéfa ruské prezidentské administrativy Sergej Kirijenko – hlavní prostředník Kremlu v tomto gruzínském okupovaném regionu.
Gunba poděkoval Putinovi a zdůraznil, že rozhodnutí o otevření leteckého provozu mezi Abcházií a Ruskem bylo přímým nařízením ruského vůdce.
Gruzínské ministerstvo zahraničí ale označilo zprovoznění letiště za nezákonné a vyjádřilo nad ním znepokojení. „Neoprávněný let, který dne 1. května 2025 uskutečnila ruská letecká společnost do okupované oblasti Abcházie, stejně i takzvaná dohoda podepsaná s okupačním režimem o předání a využívání letiště Suchumi Ruskem, představují hrubé porušení svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie, gruzínského zákona o okupovaných územích a základních zásad a norem mezinárodního práva,“ stojí v prohlášení resortu.
Gruzínský úřad zdůraznil, že znepokojení vyvolává i zavedení železniční dopravy z Ruska do okupované Abcházie.
Krok odsoudila i Evropská unie. „Toto opatření, přijaté bez souhlasu gruzínských úřadů a při absenci nezbytného mezinárodního leteckého předpisu pro letiště v Suchumi, je dalším krokem Ruské federace porušujícím svrchovanost a územní celistvost Gruzie,“ stojí v prohlášení mluvčího evropské exekutivy Anouara El Anouniho.
Lety navíc provozuje letecký dopravce UVT Aero, na kterého byly uvaleny sankce, podotýká server The Kyiv Independent.
Ruský zájem na gruzínské účasti v regionálním formátu
Moskva opakovaně zve Gruzii do takzvaného „3+3 formátu“, který byl navržen prezidenty Turecka a Ázerbájdžánu na konci roku 2020 po druhé válce v Náhorním Karabachu. Jeho součástí je i Írán, Arménie či právě Rusko, které má na gruzínské účasti velký zájem.
„Jsme přesvědčeni, že aktivní účast všech zemí regionu, včetně Gruzie, bude klíčem k udržitelnosti euroasijské bezpečnostní architektury a její prosperitě,“ uvedl minulý týden Masjuk.
Gruzie však nabídku Moskvy již několikrát odmítla, a to kvůli tomu, že dvacet procent její rozlohy je stále Ruskem okupována.
Cílem gruzínské vlády není závislost na Rusku, říká expert
„Ruská kontrola nad Abcházií a Jižní Osetií je pochopitelně v Gruzii vnímána negativně a označována jako okupace, byť v případě Abcházie se jedná o separatistický útvar, který sice existuje s ruskou podporou, ale zároveň se snaží vůči Moskvě balancovat a vyhýbá se například tomu, aby vyjadřoval podporu ruské invazi na Ukrajině,“ uvedl politolog z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincenc Kopeček.
Gruzínský sen dle politologa tvrdí, že normalizací vztahů s Ruskem může pomoci oba regiony integrovat, a proto může na některé ruské návrhy reagovat zdánlivě vstřícně. „Domnívám se ale, že i (miliardáři a zakladateli Gruzínského snu) Bidzinu Ivanišvilimu je jasné, že cenou za reintegraci je politická a bezpečnostní závislost na Rusku, což není cílem režimu,“ podotýká Kopeček.
Gruzie by s ruskými návrhy ohledně normalizace vztahů sice mohla souhlasit, ale bylo by to spíše „na oko“, míní politolog Kopeček.
„Cílem Ivanišviliho režimu není přivést Gruzii zpět do ruské náruče, ale využít antiliberálních a antievropských narativů, které Moskva šíří, k tomu, aby se Ivanišvili skrze stranu Gruzínský sen udržel u moci. Je to ale hra na ostří nože. Gruzii se může stát, že kvůli podobným politikám spadne zpět do ruské náruče, byť si to ani vládnoucí strana nepřeje,“ uzavřel Kopeček.
