Aktual.: 4.10.2024 13:57
Ostrava/Olomouc – Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) žádá vládu o prodloužení stavu nebezpečí, který byl v regionu vyhlášen v polovině září kvůli povodním. Prodloužit ho chce pro osm obcí s rozšířenou působností. Hejtman to dnes řekl novinářům po jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje. Konec prodlouženého stavu by tak připadal na 13. listopadu. O prodloužení stavu nebezpečí dnes požádal vládu také olomoucký hejtman Josef Suchánek (STAN).
Stav nebezpečí by se v případě souhlasu vlády měl prodloužit v Bohumíně, Bruntálu, Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Kravařích, Krnově, Opavě a Ostravě. Prodloužení stavu nebezpečí podle hejtmana usnadní likvidaci následků povodní.
„Přestože se jedná o ten nejnižší nouzový stav, tak to umožňuje řešit v území likvidační práce a zahájit i obnovovací práce, protože byť je to ten nejnižší z nouzových stavů, tak umožňuje legislativně některé věci řešit bezprostředně, což by jinak nebylo možné. Jedná se především o demolice budov, stavební práce na korytech řek nebo energetické infrastruktuře,“ řekl Bělica.
Kraj ve spolupráci s hasiči nyní zpřesňuje počet lidí, kteří nebudou moci v zimě užívat svá obydlí zasažená povodní. Aktuálně jde o 159 rodin a téměř 400 lidí. Podle krajského ředitele hasičů Radima Kuchaře je 250 lidí z velkých měst, jako jsou Krnov, Opava, Ostrava a Bohumín, kde jsou náhradní ubytovací kapacity k dispozici.
Zbytek je z menších obcí, kde bude řešení situace složitější. Podle Kuchaře se hasiči s krajem shodují na tom, že by bylo vhodnější, aby tito lidé přečkali zimu například v penzionech než v mobilních ubytovacích zařízeních. Pro většinu lidí je možné v okolí jejich bydliště takové ubytování zařídit. Bude však nutné řešit i financování takového pobytu. Zabývat by se tím proto mělo i ministerstvo práce a sociálních věcí.
V kraji hygienici podle Bělici dosud zaznamenali v souvislosti s povodní tři případy leptospirózy, takzvané krysí nemoci. Nakazili se dva muži a žena, kteří při úklidu nepoužívali vhodné ochranné pomůcky.
Leptospiróza se šíří močí nakažených zvířat, jako jsou hlodavci, psi, hospodářská zvířata či divoká zvěř. Leptospiry mohou být přítomny jak v povodňové vodě, která splachuje výkaly, tak v bahně a usazeninách, a to i po zaschnutí. Proto je zásadní dodržovat hygienu, mýt si ruce a používat ochranné pomůcky. Hygienici rovněž očkovali proti žloutence A přes 550 lidí včetně dětí. Preventivní očkování bylo možné dostat v zaplaveném ostravském obvodu Přívoz. Právě v této lokalitě hygienici už od dubna evidují vznik ohniska žloutenky, které monitorují. Preventivní očkování mělo zabránit dalšímu rozšiřování nemoci.
Olomoucký hejtman Suchánek požádal vládu o prodloužení stavu nebezpečí
Olomoucký hejtman Josef Suchánek (STAN) dnes požádal vládu o prodloužení stavu nebezpečí v zaplavených oblastech Jesenicka a Šumperska. Stav nebezpečí byl v celém kraji po ničivých povodních vyhlášen 14. září a jeho platnost skončí 13. října. Návrh počítá s prodloužením tohoto krizového opatření do 12. listopadu, avšak pouze na území obcí s rozšířenou působností Jeseník a Šumperk, řekl Suchánek ČTK. O prodloužení stavu nebezpečí požádaly samosprávy v Jeseníku a Šumperku i společnosti ČEZ Distribuce a GASNET, jelikož díky tomu budou moci rychleji likvidovat škody způsobené záplavami.
Při vyhlášeném stavu nebezpečí lze podle Suchánka v postižených oblastech snadněji organizovat pomoc vojáků i hasičů, bez které se samosprávy i místní lidé ani bezmála tři týdny po záplavách stále neobjedou. Při obnově poškozené infrastruktury pak není třeba složitě žádat o stavební povolení, což distribučním firmám výrazně usnadňuje opravu poničených rozvodů elektřiny, plynu a vody. O prodloužení stavu nebezpečí kvůli velkým povodňovým škodám požádal vládu i moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO).
V Olomouckém kraji zasáhly povodně kromě Jesenicka také část Šumperska a Olomoucka, nicméně na Jesenicku způsobily katastrofální škody. Zasáhly rozsáhlý pás kolem řeky Bělé od Bělé pod Pradědem přes Jeseník, Českou Ves, Mikulovice a Písečnou a také řadu obcí kolem toku Vidnávka a Staříč. Materiální škody byly obrovské, záplavy poničily infrastrukturu včetně silnic a mostů. Oprava si vyžádá několik miliard korun. Lidé po povodních zůstali na řadě míst bez elektřiny a pitné vody, povodně vyřadily z provozu 278 kilometrů plynovodního potrubí. Záplavy mají v kraji zatím jednu oběť, po dalších třech lidech se stále pátrá.
