Moskva dlouhodobě vede různými hybridními a informačními prostředky válku proti současnému prozápadnímu politickému vedení Moldavska, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz český velvyslanec v Moldavsku Jaromír Plíšek. Podle něj Moskva stojí i za nynější energetickou krizí v separatistickém Podněstří, byť se snaží svalit vinu na Kišiněv a Kyjev.
Do moldavského Podněstří, separatistického regionu na hranicích s Ukrajinou, jehož vůdci jsou podporovaní Kremlem, od začátku roku neproudí ruský plyn a oblast se nachází v energetické krizi. Rusko se nejen s Moldavskem, ale i s Ukrajinou vzájemně přou, kdo za nynější situaci vlastně může. Kde je podle vás hlavní problém?
Jde o čistě ruské politické rozhodnutí. Rusové zneužívají toho, že Ukrajina neobnovila smlouvu o tranzitu přes její území. K pochopení celé situace je potřeba vrátit se do minulosti, kdy Moldavsko bylo dlouhodobě ze sta procent závislé na ruském plynu. Ke konci roku 2021 končila smlouva o dodávkách a na tehdy nové prozápadní vládě v Moldavsku, kterou Rusko nemělo v oblibě, bylo vyjednat novou smlouvu s Gazpromem.
Po složitém vyjednávání byl uzavřen dodnes platný kontrakt, ve kterém jsou stanoveny objemy, které má Rusko dodávat, ceny a také místo dodávky, kterým je hranice Moldavska. Fyzicky se možné předávací body nacházejí v úseku, který má pod kontrolou Kremlem podporovaný režim v Podněstří.
Když s počátkem letošního roku Ukrajinci dle očekávání neprodloužili svůj vlastní kontrakt s Gazpromem o tranzitu plynu do různých směrů, jeden z nich byl právě do Moldavska, potažmo do Podněstří, ruskou povinností bylo k tranzitu využít alternativní trasu v podobě plynovodu TurkStream. Rusové to však neudělali, ani se předem nesnažili zarezervovat si kapacity. To je porušení smluvní povinnosti.
Rusové to obhajují tím, že Moldavsko za plyn neplatilo a také tak porušuje smlouvu…
Dluh je něco, s čím Rusové přišli, když se na konci roku 2021 domlouvala již zmiňovaná smlouva s Gazpromem. Dluh tehdy vyčíslili na 709 milionů dolarů (téměř 17,5 miliardy korun). Má jít o dluh Kišiněva ze starších dob, Rusko jej ale vytáhlo až při jednání s proevropskou vládou.
Věc se na konci roku uzavřela tak, že Moldavané vznik dluhu nezpochybňují, ale zpochybňují jeho výši a vyžádali si nezávislý mezinárodní audit. Z auditu vzešlo zjištění, že doložitelný dluh místo 709 milionů dolarů činí 8,6 milionu dolarů (přes 211 milionů korun). Rusové řekli, že to neuznávají, a už se o tom dále nemluvilo. Znovu to vytáhli až teď po třech letech, zjevně jako záminku. Na moldavský návrh předložit to k mezinárodní arbitráži nijak nereagovali a smlouva z roku 2021 je nadále platná.
Autor fotografie: Aktuálně.cz
Moldavsko a Podněstří
- Při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 odmítlo převážně ruskojazyčné Podněstří stát se součástí Moldavska.
- V roce 1992 vypukla válka, kdy podněsterští separatisté s ruskou pomocí vyhlásili takzvanou Podněsterskou republiku.
- V Podněstří stále zůstává 1500 ruských vojáků, rozhovory o začlenění regionu zpět do Moldavska zatím nebyly úspěšné.
- V Podněstří žije 350 tisíc obyvatel a má rozlohu přibližně 4000 kilometrů čtverečních.
A jsou v Moldavsku v současné chvíli nějak viditelné problémy se zajištěním energie? Plyn sice proudil do separatistického Podněstří, ale tam se v plynové elektrárně Cuciurgan vyráběla energie i pro Moldavsko…
Pro kontext je potřeba nejprve říci, že Rusové bez ohledu na dojednané objemy ve smlouvě z roku 2021 dodávali Moldavsku plynu pouze v množství potřebném pro podněsterský region. Moldavané se proto již v průběhu zimy 2021/2022 odhodlali k odvážnému kroku a aktivovali plynové propojení s Rumunskem, které se vybudovalo už za předchozích vlád, které – a to je potřeba objektivně říct – ani nebyly vždy tak vyhraněně proevropské jako ta současná.
Kapacitní elektrické propojení Moldavska s Rumunskem by pak mělo být hotové na konci letošního roku a z hlediska energetických dodávek ještě více pomůže. To již vyjednala současná prozápadní vláda. Souhrnně tak lze říci, že během zimy 2021-2022 Moldavsko, nikoliv Podněstří, přestalo být na ruském plynu závislé.
Plyn už ale nezískává tak levně a nynější krize nejspíš vyvolá další zvýšení jeho ceny. S nynější odstávkou elektrárny v Cuciurganu vzrostou výrazně hlavně ceny elektřiny, jejíž dodávky mohou navíc v důsledku omezené kapacity propojení s Rumunskem provázet ve špičkách i výpadky.
Říkáte, že Moldavsko na ruském plynu závislé není. Zato v Podněstří začíná být dle různých zdrojů situace velmi kritická. Jaké máte informace vy?
Tak tam jsou na ruském plynu skutečně dosud závislí ze sta procent. Zatím je to ale stále začátek a stále ještě mají nějaké zbytkové objemy plynu v potrubí. Dle dostupných informací ještě vytápí nemocnice a podobně citlivé provozy. Nedokážou už ale uživit těžký průmysl a již zmiňovaný Cuciurgan.
Jako přechodné řešení slouží k výrobě elektřiny v Cuciurganu zásoba uhlí, se kterou ještě údajně několik týdnů vydrží. Už je ale zhasnuto pouliční osvětlení a podobně. Obyvatelům navíc poradili, aby si sehnali přímotopy, ty lidé rychle vykoupili, a když jimi začali topit, nastaly masové výpadky proudu.
Ze všeho vyplývá, že současná situace není dlouhodobě udržitelná. Jak to vnímáte z politického hlediska?
S udržitelností máte pravdu. Nikdo momentálně neví, jak to dopadne, kdy krize skončí. Ze zmiňovaného politického hlediska se nicméně můžeme ptát, proč se Rusové v Podněstří rozhodli způsobit krizi.
- V letech 1997 až 2001 působil jako velvyslanec v Rumunsku a v Moldavské republice, kam se vrátil v září roku 2024. Mezitím byl na stejné pozici také v Maďarsku (2006-2010).
- V loňském roce obdržel Rumunský Státní řád Za věrné služby.
- V minulosti působil například i jako národní koordinátor pro Visegrádskou spolupráci.
Foto: Honza Mudra
A jaká je podle vás odpověď?
Taková, že Moskva dlouhodobě vede různými hybridními a informačními prostředky válku proti současnému prozápadnímu politickému vedení Moldavska, přičemž se Rusům přes veškeré úsilí a ovlivňování voleb nepodařilo v loňských volbách odstavit od moci také prozápadní prezidentku Maiu Sandovou.
Tajné služby a policie odvedly v rozkrývání Ruskem organizované a financované sítě dezinformátorů a organizátorů kupčení s hlasy výbornou práci. Byl to od nich vzhledem k ruskému nátlaku doslova majstrštyk. Ruská mašinerie se i proto o to intenzivněji soustřeďuje na parlamentní volby, které budou letos. Zřejmě v září, ale termín ještě přesně určený není. K tomu Rusové směřují a současné dění okolo dodávek plynu je nepochybně jedna z částí jejich strategie.
Jak konkrétně?
Spekuluje se, že Rusové nechají Podněstří vyždímat na maximum, podusí je a pak jim tam plyn pustí. A budou to lidem prezentovat jako vlastní úspěch a ukázku toho, kdo skutečně pomohl. Na rozdíl od moldavské vlády…
Rusové by byli velmi rádi, kdyby se v Moldavsku moci chopil někdo, kdo bude Moskvě více nakloněný. A současné dění, přinejmenším další zdražování energií, může vnést do společnosti neklid. Moldavsko je pro Rusko velmi důležité skrze jeho strategickou polohu.
Když se ještě podíváme na Podněstří: nemůže se stát, že tamní obyvatelé kvůli nynější krizi začnou mít nakonec blíže k Moldavsku?
To je něco, o čem v Kišiněvě uvažují. Už v předstihu nabídli tamním obyvatelům, kteří jsou v naprosté většině občany Moldavska, pomoc s dodávkami plynu z Evropy i pomoc humanitární. Je žalostné sledovat, jak de facto administrativa Podněstří nabízenou pomoc pod různými záminkami, zřejmě na pokyn z Moskvy, odmítá a popírá, že tyto nabídky vůbec dostala. Vztah mezi vlastním Moldavskem a podněsterským regionem se přitom fakticky stále zlepšuje.
Rusové ale určitě nechtějí dopustit, aby svůj vliv v oblasti ztratili. A to i přesto, že někdy možná mají pocit, že režim v Podněstří neodvádí z různých hledisek pro Rusko to, co by si představovalo. Například když byly loni již zmiňované prezidentské volby a moldavští občané žijící v Podněstří měli možnost na území kontrolovaném legálními moldavskými orgány volit, odevzdala v prvním kole čtvrtina voličů svůj hlas současné prezidentce. Na 80 procent zboží vyráběného v regionu pak směřuje do Evropské unie.
Kolikrát se zdá, že loajalita vedení v Podněstří k Moskvě je spíše taková povinná. To, že má dnes Podněstří takový status, jaký má, je výsledkem ruského zájmu, aby oblast byla jakousi koulí u nohy Moldavska na cestě do Evropy.
Nedávné moldavské referendum o vstupu do Evropské unie ale dopadlo velmi těsně. Jaké jsou nyní nálady obyvatelstva ve vztahu k Evropské unii?
Referendum dopadlo těsně, ale nálady jsou dlouhodobě u většiny občanů proevropské. Myslím si, že je to zhruba 60 procent. To, že hlasování nedávno skončilo celkem nepřesvědčivě, je podle mě důsledek masivního vměšování Ruska do voleb, kdy opět kupovali hlasy a vedli různé dezinformační kampaně.
Vliv měla také klesající podpora vlády a zároveň právnicky správně, ale složitě a nejednoznačně formulovaná otázka určená pro hlasování. Nebylo to například pouze jednoduché „Jste pro to, aby Moldavsko směřovalo do Evropské unie?“…
A jak se obyvatelstvo staví k válce na Ukrajině? Moldavsko má zhruba 1200 kilometrů dlouhou hranici s Ukrajinou a žije tam dnes celá řada uprchlíků z této země. Moldavská vláda Ukrajinu hlasitě podporuje.
Obecně se dá říci, že Moldavané mají krédo: „Jenom ať je mír“. U obyvatelstva je takový sentiment, který neříkají nahlas, ale nechtějí dopadnout jako Ukrajinci. Mají z toho strach.
Video: Ostatní se na uzavření plynovodu připravili, Slovensko neudělalo nic, říká Václav Bartuška
Spotlight moment: Ostatní se na uzavření plynovodu připravili, Slovensko neudělalo nic, říká Václav Bartuška | Video: Tým Spotlight
