Tesla je v posledních měsících pod palbou kritiky především kvůli politickým aktivitám svého majitele Elona Muska. Žaloby se ale ze všech stran valí i na konkrétní automobily, respektive některé jejich funkce. Hned dvakrát přitom v posledních týdnech soudy v Evropě rozhodly v neprospěch americké automobilky. A nejde zrovna o banality.
Tříproudá dálnice, levný pruh, na tempomatu 140 km/h a široko daleko žádná překážka. Najednou brzda a během několika sekund jedete 96 km/h. Bez zjevné příčiny. Přesně to se stalo znalci, kterého zemský soud v německém městě Traunstein pověřil otestováním Tesly Model 3 v jednom ze sporů, který řešil.
Majitel zmíněného auta z roku 2022 totiž zažaloval Teslu právě kvůli fenoménu takzvaného fantomového brzdění. Auto při používání adaptivního tempomatu nebo zapnuté funkci Autopilot (kombinace adaptivního tempomatu a udržování v jízdním pruhu) z ničeho nic a bez zjevné příčiny začalo brzdit. Rychlost se změnila až o 30 km/h, což je nebezpečné nejen pro něj, ale samozřejmě také pro okolí.
Jak teď upozornil německý deník Handelsblatt, soud v polovině ledna rozhodl ve prospěch majitele auta. Tesla ho musí bezplatně opravit tak, aby podobný problém nenastal. A to přesto, že právní zástupci americké automobilky před soudem tvrdili, že něco takového jako fantomové brzdění se u auta žalujícího objevit nemohlo.
Proto byl najatý nezávislý expert, který s autem najel především na dálnici zhruba 700 km a zjišťoval, jestli je pravda na straně majitele, nebo automobilky. Když se mu však s aktivním Autopilotem stal incident popsaný výše, testování kvůli bezpečnosti ukončil. „Vedlo to k výraznému ohrožení dopravy za vozidlem. Evidentní byly úhybné manévry a prudké brzdění,“ cituje experta Handelsblatt.
Před náhlým zpomalením zaznamenal další čtyři situace, v nichž se Autopilot nezachoval úplně dokonale. Vlastním zásahem do řízení ale vždy dokázal předejít ohrožení. Vše mimo jiné zaznamenal i na dvě kamery ve voze.
Podle majitele Tesly, s níž od konce roku 2022 najel lehce přes 37 tisíc kilometrů, se nebezpečné brzdění při zapnutém Autopilotovi opakovalo především při vjezdu a výjezdu z tunelu, změně povrchu vozovky nebo míjení většího vozidla. Bez zjevného důvodu. Handelsblatt uvádí, že si nejprve stěžoval přímo automobilce, když ale nebyl vyslyšen, obrátil se na soud.
Ten mu tedy nyní dal za pravdu, v rozsudku podle deníku píše například, že Autopilot v Modelu 3 je „závadný“ a „není vhodný pro běžné používání“. Podle Handelsblattu je to poprvé, co německý soud potvrdil problém fantomového brzdění. Tesla, která nechala dotazy deníku na rozsudek bez komentáře, by teď měla auto, jak už jsme zmínili, na své náklady opravit.
Jenže podle právníka majitele Christopha Lindnera to nestačí. Tvrdí, že by v tomto konkrétním případě mělo být možné úplně odstoupit od smlouvy, případně by Tesla měla poškozenému dodat nové auto. Proto se odvolal a případ bude posuzovat soud vyšší instance v Mnichově.
Linder, který má vlastní právní kancelář, přitom vystupuje také jako „Tesla právník“, specialista na spory právě s americkou automobilkou. Na webových stránkách své kanceláře má dokonce uvedeno, že Tesla už předstihla koncern Volkswagen jako strana, s níž je nejčastěji ve sporu.
Za problematický označuje hlavně přístup Tesly, která místo běžných radarů a ultrazvukových senzorů používá kamery. A to i k hlídání okolí vozu, včetně právě Autopilota nebo parkovacích senzorů. Toto řešení je ale méně přesné než radary a senzory.
Nejde také o první stížnost na fungování Autopilota ve vozech Tesla. V roce 2023 Handelsblatt upozornil, že v interních materiálech americké automobilky se objevuje přes 2400 stížností na samovolnou akceleraci a přes 1500 stížností na brzdový systém. Včetně 383 případů fantomového brzdění kvůli špatnému přednárazovému systému. I v USA přitom Tesla musela v minulosti řešit s Autopilotem řadu menších či závažnějších problémů.
„Nevíme, co výrobci s našimi auty dělají“
Není to přitom jediný soudní spor, který v Evropě Tesla v posledních týdnech prohrála. Norské zastoupení totiž neuspělo s odvoláním u nejvyššího soudu kvůli kompenzaci za snížení nabíjecího výkonu po aktualizaci softwaru u starších Modelů S z let 2013 až 2015. K tomu došlo před šesti lety.
Každému ze čtyř zákazníků, kteří automobilku zažalovali, tak musí zaplatit 50 tisíc norských korun (v přepočtu asi 108 tisíc korun) a k tomu celkem pět milionů norských korun v právních nákladech nejen čtveřici majitelů, ale také Radě zákazníků, která žalujícím asistovala.
Původně přitom měla Tesla zaplatit každému z 31 majitelů Modelu S, kteří ji žalovali už v roce 2020, 130 tisíc norských korun (zhruba 280 tisíc korun). Rozhodla tak smírčí rada v Oslu. Tesla se však odvolala a oblastní soud jí dal za pravdu. Čtveřice majitelů se ale nevzdala a u odvolacího soudu dosáhla alespoň na 50tisícovou kompenzaci. A protože se nakonec nepovedlo najít žádné nové důkazy, nejvyšší soud navzdory odvolání Tesly jen potvrdil původní rozhodnutí.
To může mít potenciálně vliv i na další majitele postižených Modelů S. Jen v Norsku bylo podle tamních úřadů mezi lety 2013 a 2015 prodáno skoro deset tisíc těchto aut. Úplně na počátku chtělo vyrovnání 118 majitelů postižených aut, teď to podle vyjádření v norském magazínu Motor vypadá, že vítězná čtveřice bude chtít podobnou náhradu i pro ostatní.
„Pokud to Tesla neakceptuje (stejné vyrovnání pro dalších 114 majitelů – pozn. red.), podáme proti ní novou žalobu,“ řekl norskému magazínu iniciátor původní žaloby Esben Zimmer. Podle něj je celá situace také varováním: „Vůbec netušíme, co výrobci s našimi auty dělají,“ poukazuje na celou řadu aktualizací, které dnes značky provádějí na dálku „vzduchem“.
Tesla se přitom bránila tím, že softwarovou aktualizací v roce 2019 snížila maximální nabíjecí výkon proto, aby prodloužila životní cyklus baterie a snížila riziko požáru. Majitelé ale namítají, že to automobilka udělala právě proto, aby v budoucnu předešla stížnostem.
Nabíjecí výkon měl být automobilkou snížen až o 20 procent, tvrdí podle norského magazínu Tesla. Nicméně v Dánsku, kde také došlo ke snížení výkonu, spočítal jeden z postižených majitelů, že se čas potřebný k nabíjení prodloužil o 27 až 29 procent oproti stavu před aktualizací. U studené baterie dokonce o 100 procent.
Částka 50 tisíc korun odpovídá odhadu člena rady norského klubu majitelů vozů Tesla Sigurda Johannese Ingvaldsena. Právě o tuto sumu měla po aktualizaci klesnout hodnota auta. Původních 130 tisíc zase odpovídalo sumě za novou baterii.
