Zároveň ale připomněl, že podobné akce probíhaly i před válkou. „Po válce se situace spíš ještě trošku změnila,“ popsal s tím, že mnozí vojáci dnes nosí vedle estonské i ukrajinskou vlajku s nápisem „Sláva Ukrajině“.
Podle Synčáka Estonci vnímají válku na Ukrajině velmi osobně. „Estonci to do jisté míry berou jako svůj souboj a obávají se, že pokud Ukrajina Rusko nezastaví, tak oni budou další na řadě,“ uvedl přímo z Tallinnu.
Povinná vojenská služba, která v zemi funguje nepřetržitě od roku 1992, získala po roce 2022 nový význam. „Ta motivace nebo spíš pochopení mladých lidí, proč jdou na vojnu, se změnilo,“ dodal s tím, že podle výzkumů dnes mladí Estonci mnohem více chápou, proč je obrana země nutná.
Reakce ruské menšiny v Estonsku
Zajímavý je i postoj ruské menšiny, která tvoří zhruba čtvrtinu obyvatel Estonska. Synčáka osobně překvapilo, že její loajalita vůči estonskému státu je výraznější, než by mnozí čekali. Na rozdíl od sousedního Lotyšska se podle něj podařilo menšinu lépe integrovat a „relativně podporuje postoj vůči Ukrajině“.
Estonsko navíc dlouhodobě směřuje až k pěti procentům HDP na obranu, aniž by to vyvolávalo výraznější společenský odpor.
Obavy z takzvaného donbaského scénáře – tedy vyvolání nepokojů v ruskojazyčných regionech a následného zásahu Moskvy – Estonci podle Synčáka nepodceňují, ale ani nepropadají panice. „Tu potenciální hrozbu berou vážně, ale zároveň se na ni tím pádem hodně dobře připravují,“ shrnul.
Země je podle něj schopna v případě krize mobilizovat přes 200 tisíc lidí, což je při populaci kolem 1,3 milionu výrazná síla. Současně vzniká na hranicích obranná linie a Estonsko plánuje vybudovat až 600 bunkrů. „Snaží se tak Rusko hlavně odstrašit,“ dodal reportér.
Jak vypadá současná estonsko-ruská hranice, jaké jsou nálady mezi mladou generací a co všechno bylo možné vidět přímo na přehlídce v Tallinnu?
Celý rozhovor v rámci Spotlight News s Jaroslavem Synčákem sledujte výše na videu i ve všech podcastových aplikacích.
