
Dlouhých 16 let se strana Svobodných snažila dostat do Poslanecká sněmovny. Podařilo se jí to až nyní, když se její předseda Libor Vondráček společně s dalšími členy vedení rozhodl vsadit na spolupráci s Tomiem Okamurou a jeho SPD. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odpovídá mimo jiné na to, jak prožíval kritiku za toto spojenectví, nebo proč si nemyslí, že pomoc Česka pomáhá Ukrajině.
Mám pocit, že si vás předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura oblíbil, objevujete se nyní často v jeho blízkosti. Mýlím se?
Pochvaluje si, že se nám daří spolupracovat, a určitě by rád, aby spolupráce neskončila tím, že jsme byli na společné kandidátce zvoleni do sněmovny. Snaží se o komunikaci i po tomto zvolení, například když jsme společně konzultovali programové prohlášení. Vážím si toho, že jsem měl jeho důvěru, když jsem se s ním mohl účastnit skoro každého jednání o textu prohlášení.
Čím to je, že jste si získal jeho sympatie?
Myslím, že roli hraje to, že třetinu klubu SPD tvořím já a někteří další, kteří nejsme členové SPD, takže já potom mohu této třetině předávat informace z různých jednání. Možná si v SPD říkají i to, že jako nový poslanec mohu přinést na některá témata nový pohled a navíc ještě pohled právníka. To mě asi kvalifikovalo k tomu, že jsem mohl navrhnout i některé formulace v programovém prohlášení.
Takže potvrzujete, že si s Tomiem Okamurou rozumíte.
Myslím, že se vzájemně respektujeme a vnímáme, že každý z nás může náš vzájemný vztah něčím obohatit. V mnoha věcech se tak doplňujeme. Spolupráci s ním vnímám velmi pozitivně.
Předseda Svobodných Libor Vondráček mluví po boku předsedy SPD Tomio Okamury na tiskové konferenci poslaneckého klubu SPD v tomto týdnu. | Foto: Radek Bartoníček
Vzhledem k tomu je asi zbytečné se vás ptát, co říkáte na to, že sundal ukrajinskou vlajku z budovy sněmovny, čímž patrně udělal radost vládcům v Kremlu.
Česky politik má dělat dobře věci pro české občany a ne filosofovat, co udělá radost v hlavě někoho v cizině. To není dobrý kompas pro dělání správných věcí. My musíme dělat správné věci pro Českou republiku tak, abychom byli dlouhodobě dobrými správci naší země. A podle mého názoru je pro Českou republiku dlouhodobě nejlepší, když na státních budovách bude jen česká vlajka.
Musíme ekonomicky převálcovat Rusko
Nemyslíte si ale, že takové gesto pana Okamury může Rusko povzbudit v jeho agresi proti Ukrajině, protože to může vyvolávat pocit, že Ukrajina přichází o jednoho ze svých velkých spojenců v obraně proti Rusku?
Ale my tady v Česku přece neděláme politiku a nežijeme podle toho, co dělá či nedělá radost někomu v Rusku. Potřebné je, abychom Rusko dokázali ekonomicky převálcovat, abychom měli energetickou nezávislost a bezpečnost. A ne, abychom se dětinsky bavili o nějaké radosti v Kremlu.
Nejde ale přece jen o vážnou záležitost? Nedáváme najevo, že se obracíme k napadené zemi zády?
To, že nemáme vyvěšenou nějakou cizí vlajku, nedokazuje, že se k této zemi obracíme zády. A mě opravdu moc nezajímá, co se honí v hlavě Vladimiru Putinovi.
Ale neovlivňuje bezpečnost naší země také právě to, co se ruskému prezidentovi odehrává v hlavě?
Nemyslím si, že sundání ukrajinské vlajky může nějakým způsobem ovlivnit naši bezpečnost. Je to něco, co řešíme my, je to problém v našich hlavách. Ale my nejsme pupek světa, podle kterého se ostatní radují nebo smutní. My musíme dělat správné věci pro naše občany a před nimi si je musíme umět obhájit.
Šel jsem jednat s Fialou a Stanjurou, ale byl jsem proti
Nevydal jste se v politice úplně opačným směrem, jestliže jste před volbami v roce 2021 jednal s Petrem Fialou a Zbyňkem Stanjurou o možnosti, že byste byli jako Svobodní na kandidátce Spolu?
Jednal jsem s nimi ve chvíli, kdy už vznikla koalice Spolu, a to proto, že mě jednáním pověřilo vedení Svobodných. Já osobně jsem si nedovedl představit, že bych byl na kandidátce Spolu například s lidmi jako Markéta Pekarová Adamová, která chtěla zavádět euro a fandí federalizaci EU. Sedli jsme si, potkali jsme se v prostorách sněmovny, řekli si nějaké možnosti, tlumočil jsem to zbytku strany.
Aktuálně.cz se zeptalo předsedy Svobodných Libora Vondráčka, co říká na kritiku, že se spojil s lidmi považovanými za největší „zlo“ české politiky. | Video: Radek Bartoníček
Co vám pánové Fiala a Stanjura nabídli?
Tvrdili, že nám nabídnou pozice blízko volitelných míst, ale ne úplně volitelné. Protože jsem netoužil na takové kandidátce být, tak jsem je ani nepřemlouval, jestli by nám nenabídli lepší místa, ani jsem neinicioval další jednání.
Opravdu vám není bližší Petr Fiala, konzervativec, pravičák, v minulosti poměrně ostrý kritik EU, než třeba už zmiňovaný Tomio Okamura? Nebo pokud jde o klidný styl vystupování?
Možná, a zdůrazňuji, že možná, kdyby si zachoval svou rétoriku z projevu na kongresu ODS v roce 2014, tak se můžeme bavit o tom, kdo mi je bližší. Ale když vidím jeho politiku za poslední čtyři roky, tak je nulová šance, aby mi byl v něčem blízký.
Do sněmovních voleb 2021 jste nakonec šli s Trikolórou, což skončilo volebním neúspěchem. Za toto spojenectví jste se v lednu 2023 veřejně omluvil a označil to za velkou chybu. Co se od té doby změnilo, že teď sedíte v klubu SPD mimo jiné s Trikolórou?
Změnila se hlavně doba, protože tehdy probíhala prezidentská volba, Trikolóra před druhým kolem podpořila Andreje Babiše a my jsme se od toho chtěli viditelně distancovat.
V omluvě jste ale uvedl, že jste měl k Trikolóře celou řadu výhrad. Proto mě zajímá, zda se od té doby něco změnilo.
Opravdu se zásadně vyvinulo politické prostředí. Výhrady, které jsme k ní tehdy měli, se jevily jako poměrně významné. Krátce nato vláda Petra Fialy, která tvrdila, že bude středopravicová, například zvýšila daně, lhala o snižování důchodů, prosazovala víc a víc Green Deal a my viděli, jak se celé politické spektrum vzdaluje ideálům nás Svobodných.
Výsledky eurovoleb ukázaly, že volič asi tolik tu tvrdě pravicovou politiku nehledá, když toto vládě prominul. Takže i přes různé výhrady máme o dost blíž k Trikolóře či SPD než ke zbytku politické scény.
SPD ve sněmovně hlasovala pravicověji než Spolu
Co vás přitáhlo k Okamurově SPD?
Když jsme se v listopadu minulého roku setkali jako Republikový výbor složený z 39 členů, tak jsme si řekli, že v této době nesmíme nechat propadnout naše dvě procenta hlasů, abychom mohli přispět k tomu, co považujeme za prioritu – zastavení Green Dealu a zvyšování daní a dluhů. Podívali jsme se na reálná hlasování ve sněmovně v posledních čtyřech letech, a tam byla SPD oproti končící vládě napravo.
V čem konkrétně?
Poslanci SPD nezvedli ruku pro zvyšování daní, nikdy nepodpořili žádnou „buzeraci“ podnikatelů, stejně jako nehlasovali pro kvóty pro ženy. A hlavně vystupovali jednoznačně proti Green Dealu, což je za nás levicový projekt, který tato končící vláda prosazovala. Vyšlo nám, že z parlamentních stran je nám SPD nejbližší. V březnu letošního roku po měsících zvažování všech variant jsme jednoznačně v republikovém výboru podpořili tuto variantu a pouze jeden člověk hlasoval proti.
Tomio Okamura se na sítích pochlubil, jak nechal ze sněmovny odstranit ukrajinskou vlajku | Video: Facebook Tomia Okamury
Ale nebyl ten hlavní důvod pro „soužití“ s SPD spíše to, že jste se chtěli jako Svobodní dostat do sněmovny a prostě vám vyšlo, že takto máte největší šanci?
Jasně, že jsme chtěli do sněmovny, abychom mohli prosazovat svůj program. A ti, kteří nám za ta léta vládli, nás stále více vzdalovali od toho, kvůli čemu Svobodní v roce 2009 vznikli. Takže jsme chtěli otočit kormidlo. Což by se podle nynějšího programového prohlášení mělo podařit.
Vnímal jste ale, kolik lidí, včetně vašich členů a příznivců, vám vyčítalo návrat k Trikolóře i vystupování po boku SPD?
Jenže je otázka, kolik z těch lidí by uvažovalo, že nás bude volit, kdybychom s SPD nespolupracovali. Nevím, jak moc se má člověk takovou kritikou trápit. Někteří kritici mi například psali, že mi šlo jen o flek, ale to není pravda. Kdyby tomu tak bylo, straníci, kteří jsou dlouholetí členové, by ukončovali členství a opustili naše řady. To se nestalo a odešly jen jednotky lidí z 350 členů.
Libor Vondráček na fotce před letošními sněmovními volbami, kdy si vybral jako nejbližší partnery SPD, Trikolóru a PRO. | Foto: Profimedia.cz
My nezměníme, že Rusko válčí s Ukrajinou
Měl jste z vašich kritiků pocit, že těžce nesou vaše spojenectví s SPD, Trikolórou a PRO, protože mnohem víc kritizují Ukrajinu, a ne Rusko?
Ano, výtka ohledně Ruska zaznívala často. Já jsem ale jednoznačně řekl, že Rusko se dopouští na Ukrajině agrese a cokoliv se tam děje, je odpovědností Ruska. Lidé ale toto hodně prožívali, bylo to pro ně zásadní téma. Pro mě jsou ale důležitá jiná témata.
Těší vás alespoň to, když vidíte, kolik lidí v naší zemi Ukrajině pomáhá? Nejste pyšný na naši zemi, když vidíte, jak si Ukrajinci například pochvalují muniční iniciativu, která jim pomáhá v obraně před Ruskem?
Je obdivuhodné, že navzdory vysokým daním, které v České republice máme, jsou mnozí lidé ještě schopni si něco odtrhnout od úst a dát peníze, kterými se snaží pomáhat druhým. Je ale nepochybné, že když pošlu pomoc v naší zemi po živelné katastrofě na obnovu například po tornádu, tak se podaří věci znovu vybudovat. Zatímco na území Ukrajiny si nejsem jistý, že když se vybombarduje barák a postaví se nový, tak že na něj pak znovu nespadne bomba.
Takže to podle vás nemá cenu?
Netvrdím, že se nemá pomáhat, však jsme jako Svobodní sami pomáhali. Ovšem po třech letech to může působit jako perpetuum mobile. Trochu přemýšlím nad tím, jestli ti lidé vidí ve své pomoci reálný dopad.
Jednou jste dokonce uvedl, že Ukrajina je černá díra na peníze…
Bohužel, v mnoha ohledech tomu tak je. Rozlišuji pomoc státu a běžných lidí. Je skvělé, že Češi ve velkém rozsahu pomohou, je to důkaz toho, že nejsme nenávistní vůči lidem odjinud. Z toho mám radost.
Ale pokud jde o stát, myslím, že se má starat o své základní úkoly, spravovat svou vlastní zemi, ne tahat peníze z českých kapes a posílat je mimo naše území, aktuálně třeba na Ukrajinu či třeba na barmské ženy.
Chtěli jsme co nejvíce škrtat, ale jsme jen dva
Pokud jsem pochopil váš pohled na svět, tak pro vás jsou zcela zásadní peníze. To, aby stát nechal občanům co nejvíce peněz v jejich kapsách a sám vynakládal finance jen na to, co je opravdu nejdůležitější pro správu země. Je to tak?
Ano, je to zásadní, aby mohla růst ekonomika. Navíc peníze jsou čas a čas, který trávíme v práci, z velké části potom skončí ve formě daní ne v naší kapse, ale ve státním rozpočtu, a to je jistá forma nesvobody.
Při tom všem, co hnutí ANO naslibovalo voličům – opravdu věříte, že se nastupující vláda bude chovat při vydávání peněz hospodárně, že bude šetřit?
Za to, co kdo sliboval v kampani, nenesu zodpovědnost. Neseme zodpovědnost za to, pod čím jsme podepsáni. Pod koaliční smlouvou i programovým prohlášením je podepsáno 108 poslanců a my jsme tam za Svobodné dva.
Zároveň víme, že každý vládní poslanec musel udělat nějaké ústupky, a my jsme logicky museli dělat větší než hnutí ANO, které má 80 poslanců. Každopádně programové prohlášení je jako celek o moc lepší oproti současnému stavu, který v České republice je. Pokud ho naplníme, tak to bude skvělé. Jasně říkáme, že chceme snižovat schodky vůči HDP a nechceme zvyšovat daně.
Jste velkým obdivovatelem prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína, který byl proslulý tím, že šetřil doslova každou korunu – svou i ze státního rozpočtu. Ozval jste se tedy při vyjednávání o koaliční smlouvě a programu vlády proti plánovaným velkým výdajům?
My jsme toho chtěli co nejvíce škrtat. V interních diskusích jsme škrty prosazovali, ale prostě jsme jen dva, jak jsem už upozorňoval. A pokud chceme prosadit alespoň část našeho programu, tak musíme podpořit celý program. Bez našich dvou hlasů a možná i bez patnácti hlasů klubu SPD by vláda asi šla nějak sestavit, bez 80 hlasů ANO by to nešlo.
Jak to myslíte? Bez vás a SPD přece ANO nemá ve sněmovně většinu.
Pokud bychom trvali na splnění sta procent našeho programu a nechovali bychom se dospěle, tak by Andrej Babiš patrně našel podporu jinde. Při představě, že by vládl za pomoci hnutí STAN či KDU-ČSL, by určitě byly vládní kroky o dost jiné, než jaké plánujeme dnes.
Nemáte pocit, že končící vláda se snažila snižovat schodek, byť to nebylo nakonec tolik, kolik mnozí odborníci žádali? Nesnažila se být vůči veřejným financím odpovědná?
Končící vláda zvýšila daně, tím pádem přišlo víc peněz do státní kasy a zvětšil se objem přerozdělovaných peněz. Prohlašovali, že jsou rozpočtově odpovědní a nasekali tady hodně velké dluhy. Jsem přesvědčený, že šetření vlády bylo nedostatečné. Místo toho brala vláda peníze z našich kapes a posílala je všude možně, 220 miliard ročně na Green Deal nebo již zmiňovaných 253 miliard Ukrajincům a na Ukrajinu. Zdráhám se souhlasit s těmi, kteří si myslí, že je to úkol státu. My jako libertiáni chceme, aby stát dělal jen své nejzákladnější úkoly a lidem bral pokud možná minimum peněz.
Ale jedním ze základních úkolů vlády je zajištění bezpečnosti naší země. A jestliže naše země i my jako občané pomáháme Ukrajině, tak tím fakticky posilujeme i naši bezpečnost. Nebudeme v opačném případě posilovat chuť Ruska obsazovat cizí území?
Znám tento argument, mnohokrát jsme to probírali i s lidmi, kteří se také hlásí ke štíhlému státu. Ale v momentě, kdy začneme využívat takto široký výklad toho, co všechno je ještě zajištění bezpečnosti České republiky, budeme mít opravdu vysoké daně. Když řekneme, že pomoc Ukrajině je součástí bezpečnosti České republiky, analogicky můžeme za zajištění bezpečnosti České republiky považovat mnoho dalších jiných věcí, které se dějí jinde po světě.
Můžete uvést příklad?
Že budeme třeba posílat peníze do Somálska, protože odtud mohou kvůli vládě nebo suchu přijít migranti, což bude také ohrožení naší bezpečnosti. Můžeme sypat peníze do spousty míst, odkud přichází migranti do EU. Ale já si myslím, že je to neefektivní, v takovém případě bychom se nedopočítali toho, kolik by nás to stálo.
Jak reagují na vaše názory a politické směřování vaši blízcí a známí?
To byste byl překvapený. V mém blízkém okolí není nikdo, kdo by se ode mě vyloženě odvrátil kvůli tomu, že jsem se rozhodl být se Svobodnými na kandidátce SPD, s Trikolórou a PRO. Pokud jde o širokou rodinu, tak si spíš mnozí naopak vyřešili dilema, koho mají volit. Kdybych nebyl ve Svobodných, možná by je ani neznali, a volili by často SPD, takto volili dříve Svobodné a v těchto volbách je alespoň kroužkovali.
Vzorem je Mach, spojencem Šichtařová, expřítelem Gregor
Libor Vondráček patří k těm předsedům stran, kteří nejdříve zažili několik volebních neúspěchů. Zatímco ale někteří z nich zaplatili za opakované neúspěchy odchodem z funkce, Vondráček zůstává předsedou od roku 2019. Po podzimních sněmovních volbách patří k několika novým, mladým tvářím ve vysoké politice. Většina patří do opozičního tábora, Vondráček je ale naopak ve svých jednatřiceti letech jako člen klubu SPD součástí vládní většiny společně s hnutím ANO a Motoristy sobě.
Sám sebe často označuje za libertiána, příznivce štíhlého státu a velkého kritika Evropské unie či Green Dealu. Za svůj vzor považuje někdejšího předchůdce v křesle předsedy Svobodných Libora Macha, který shodou náhod přešel k SPD, kde vedl i kandidátku do předloňských evropských voleb. Nejbližším spojencem Vondráčka u Svobodných je ekonomka Markéta Šichtařová, která se za tuto stranu dostala do sněmovny společně s Vondráčkem.
Ještě víc blízko měl Vondráček k někdejšímu spolustraníkovi Matěji Gregorovi, byli velcí kamarádi, ale rozešli se ve zlém. Třiadvacetiletý Gregor se rozhodl přejít k Motoristům sobě, za které se dostal do sněmovny. Cesty obou mladých politiků se tak opět propojily a snaží se pragmaticky fungovat, aniž by příliš o dřívějších rozporech mluvili.
Vondráček patří k politikům s klidným až uhlazeným stylem jednání, nepůsobí konfliktně, s úsměvem říká, že už jako dospívají mladík „hasil“ různé neshody mezi lidmi. Není proto překvapivé, že se dal kromě politiky i na právo, vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Je ženatý, jeho manželce se před pěti měsíci narodila dcera, takže Vondráček začíná radost i v osobním životě.
Zdroj:
Radek Bartoníček


