Aktualizace: 11.11.2023 09:05
Praha – Doba, kterou lidé v Česku tráví ve starobním důchodu, se dál prodlužuje. Loni trvala v průměru skoro 24 let a sedm měsíců. Za posledních 20 let se tak od roku 2003 protáhla zhruba o tři roky a pět měsíců. Muži v minulém roce pobírali starobní penzi průměrně 19 let a čtyři měsíce, ženy 28 let a sedm měsíců. Vyplývá to z důchodové ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ministerstvo práce chystá návrh reformních změn k udržitelnosti systému penzí. Podle plánů by se mohl důchodový věk v budoucnu dál zvyšovat, a to zhruba o měsíc ročně. Nyní se u mužů zvedá každý rok o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Ve 30. letech se dostane na 65 let.
Výdaje na důchody rostou. V příštím roce by měly tvořit téměř třetinu všech státních výdajů. Na penzích se má vyplatit přes 700 miliard korun. Příjmy z důchodových odvodů výplatu nepokryjí, činit mají asi 660 miliard. Zvyšování deficitů má brzdit zvyšování důchodového věku. Podle dřívějších informací o chystaných změnách by se ve 30. letech mohla začít věková hranice nastavovat každý rok lidem, kterým bude 50 let. V potaz by se brala aktuální doba dožití pro daný ročník. V penzi by se trávila v průměru asi čtvrtina života. Ročně by se penzijní věk měl zvedat zhruba o měsíc, nejvýš o dva měsíce. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se chystá důchodovou novelu v brzké době předložit. Odbory záměry kritizují, průmyslové svazy plánují stávku.
Do roku 2020 se průměrná doba penze prodlužovala. Trvala tehdy 24,51 roku. Muži pobírali starobní důchod průměrně 19,47 roku, ženy 28,46 roku. V covidovém roce 2021 kvůli vysokému počtu úmrtí statistici zaznamenali zkrácení. Lidé trávili v důchodu v průměru 23,92 roku – senior 18,88 roku a seniorka 28,07 roku. Loni se doba znovu začala prodlužovat. U mužů se dostala zhruba na úroveň roku 2019, činila 19,33 roku. U žen překonala předcovidové roky, trvala 28,58 roku. Celkově se v průměru dostala na 24,55 roku. V roce 2003 to bylo 21,14 roku. Ženy byly v penzi tehdy v průměru 23,97 roku, nyní i přes zvyšování důchodového věku zhruba o čtyři roky a sedm měsíců déle. Muži trávili tehdy na odpočinku v průměru 17,64 roku, minulý rok zhruba o 20 měsíců víc.
Na přelomu tisíciletí se starobní penze vyplácela v průměru asi 20 let – mužům asi 16 let a deset měsíců a ženám 22 let a devět měsíců. V době sametové revoluce důchod trval v průměru 16 let a v roce 1970 jedenáct let.
Už podle nynějších zákonů by vláda měla každých pět let důchodový věk přehodnocovat podle doby dožití tak, aby člověk v penzi trávil čtvrtinu života. Ministerstvo práce ve své poslední zprávě o vývoji systému v roce 2019 uvedlo, že se život prodlužuje, penze jsou v nynější podobě neudržitelné a dnešní třicátníci a dvacátníci by měli do důchodu chodit o něco později než v 65 letech. Tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO) zvyšování věku odmítla s tím, že o něm má rozhodnout v roce 2024 až další kabinet.
Podle dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli oficiálního důchodového věku. Zatímco v západních zemích pracujících šedesátníků ubývá postupně, v Česku se počet propadá náhle s penzijní věkovou hranicí. Podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je přitom v ČR a na Západě srovnatelný, ukázala studie. Podle jejích autorů představuje brzký odchod do penze pro společnost zbytečné ztráty.
