Aktualizace: 06.07.2023 09:05
Praha – Zhruba 330.000 lidí z Evropské unie podle odhadů chybí v Británii mimo jiné vlivem brexitu, nedostatek jich je například v sektorech turismu, maloobchodu nebo v restauracích. V rozhovoru s ČTK to řekla Michaela Chrtová, ekonomická diplomatka z českého velvyslanectví v Londýně. Víza není tak problematické získat u podnikatelů, kteří mají inovativní nápady, u výzkumníků nebo u zdravotníků.
Během koronavirové pandemie se zavedla víza pro sezónní pracovníky v době, kdy se ukázalo, že například farmy ve Skotsku nejsou schopné najít dostatek pracovníků v Británii. Víza pro zdravotníky byla k dispozici od počátku, jde o sektor dlouhodobě podporovaný, uvedla Chrtová. “Spíše je tam tlak na ty vzdělanější a vícepříjmové profese, tam je to jednodušší,” doplnila. Další velký sektor, v němž jsou firmy schopné víza pro zahraniční pracovníky poměrně snadno získat, jsou finanční služby a pojišťovnictví.
“Není to tak, že by se Británie úplně zavřela, ale kdybyste třeba chtěl jet tam dělat barmana, tak už to bude složitější. To už není kategorie, kterou by v tuhle chvíli poptávali,” doplnila diplomatka. “Británie najednou ztratila konkurenční výhodu toho, že tam lidi z EU mohli jen tak přijít a měli pracovní povolení. Teď už jste na tom stejně, jako byste chtěl do Ameriky nebo do Kanady,” dodala.
Negativně podle Chrtové dopadl brexit skoro na všechny sektory britského hospodářství. “Extrémně dopadá na zemědělský sektor, protože tam se ke klasickým vývozním a dovozním dokumentům přidávají ještě hygienické a zdravotnické certifikáty,” uvedla. Tím, že jde o obchod s potravinami či živými zvířaty, obě strany uplatňují relativně striktní pravidla kontroly.
Některé britské firmy se podle ní ocitly v problémech, hodně bité je rybářství, které je v některých lokalitách velmi tradičním odvětvím. “Tím, že jsou to živočišné produkty, tak po brexitu administrativa v některých případech může znemožnit je vyvézt. Čerstvé ryby musíte převést rychle a veterinární administrativa má jasně dané procedury. V jednu chvíli vám odběratel může říct, že už dodávku nechce, protože ryby jsou vylovené dva dny,” popsala.
Obě strany zavedly administrativní celní povinnosti, přičemž dohoda o spolupráci a obchodu mezi Británií a EU zajišťuje nulová cla a kvóty pro zboží, které splní pravidla původu. “Když je zboží vyrobeno v České republice, tak by mělo bez problémů být umístěno na britský trh,” uvedla Chrtová. Nicméně je potřeba mít vývozní dokumenty a britská strana, případně sám vývozce, musí zajistit dokumenty dovozní.
Od konce roku 2024 má navíc ve většině sektorů začít platit britský certifikační standard UKCA, který v některých případech může být odlišný od evropského. “Už teď automobilový průmysl začíná naznačovat, že tam může být do budoucna problém,” míní diplomatka. Vzhledem k tomu, že pro obě strany jde o velký sektor, očekává, že bude snaha se dohodnout a udržet standardy co nejblíže.
Jedním z mála sektorů, kterým brexit pomohl, jsou podle Chrtové poradci, právníci či celní deklaranti. Může to pomoci i velkým firmám v konkurenci s menšími, které mohou zvažovat, zda se jí při nové administrativní zátěži působení na trhu vůbec vyplatí.
Dlouhodobé výpadky spotřebního zboží na britském trhu po odchodu z EU podle diplomatky nenastaly, krátké ale naopak nebyly výjimkou. V jednu chvíli chyběla například rajčata a okurky, což bylo ale způsobeno i výrazným růstem cen energií, kdy britští producenti odkládali zimní setbu. Jednou také chyběl benzin. “To ale bylo způsobeno panikou po zveřejnění zprávy o nedostatku řidičů a Britové vzali pumpy útokem,” uvedla Chrtová. “Byly zvláštní výpadky. V supermarketech nebylo všechno. Někdy chyběla rajčata, jindy celer, ale základní potraviny nechyběly nikdy,” dodala.
