Paříž – Přibližně rok před prezidentskými volbami se ve Francii v neděli uskuteční první kolo místních voleb. Rozhodovat se bude o starostech a zastupitelích více než 35.000 měst a obcí včetně Paříže, kde už nekandiduje současná starostka Anne Hidalgová. Jedny z posledních voleb před kláním o prezidentské křeslo ukážou, jak si stojí Národní sdružení (RN), která další uskupení jsou s touto krajně pravicovou stranou ochotná vytvořit koalice, či jaká je pozice rozdělené francouzské levice. Druhé kolo voleb je naplánováno na 22. března.

V posledních místních volbách na začátku roku 2020 získaly řadu úspěchů středolevé strany včetně Zelených. Nyní ale jejich popularita v zemi slábne, a není tak jasné, zda se zástupcům Socialistické strany (PS) podaří udržet radnice v Nantes a Montpellieru či zda Zelení zopakují volební vítězství v Lyonu a Štrasburku. PS se odmítla na celonárodní úrovni spojit s Nepodrobenou Francií (LFI), se kterou v široké koalici uspěla v předčasných parlamentních volbách v roce 2024. V některých případech ale stejně jako Zelení nevyloučila lokální koalice.

Centristická strana Obnova, ke které patří prezident Emmanuel Macron, v minulých místních volbách získala kontrolu pouze nad několika zastupitelstvy. Nyní představila jen malé množství samostatných kandidátních listin. Místo toho se snaží uzavřít aliance převážně s dalšími středovými a pravicovými stranami.

Ani strana RN v roce 2020 neuspěla, následně ale získala velké množství hlasů ve volbách do Evropského parlamentu a v předčasných parlamentních volbách. V současnosti vládne pouze v jednom městě s více než 100.000 obyvateli, a to v jihofrancouzském Perpignanu. Strana ale představila rekordních 650 kandidátních listin, na kterých vystupuje téměř třetina jejích poslanců. Klíčové bude, zda se jí podaří mezi oběma koly vytvořit spojenectví s jinými stranami, které krajní pravici po desetiletí izolovaly. Podle agentury AFP se ve volbách zvláště angažoval pravděpodobný kandidát RN na post prezidenta a šéf strany Jordan Bardella.

Strana RN by mohla znovu získat město Toulon, kde pod dřívějším názvem Národní fronta vládla mezi roky 1995 a 2001. Její vítězství je možné také v Nimes, Nice či ve druhém největším francouzském městě Marseille, kde se kandidát za RN Franck Allisio těší podle průzkumů stejné popularitě jako současný starosta za socialisty Benoit Payan. Před volbami v roce 2020 ve městě vládli několik desítek let konzervativci.

Březnové volby mohou přinést změnu také v Paříži, kde se podle průzkumů o post starosty utkají kandidát sjednocené levice bez LFI Emmanuel Grégoire a bývalá ministryně kultury Rachida Datiová kandidující za republikány a centristickou stranu MoDem. Hlavní město bude poprvé volit zastupitele v jednotlivých obvodech a zároveň i hlasovat pro kandidáty do zastupitelstva celé Paříže. Grégoire chce jako zástupce současné starostky nadále klást důraz na ekologii a rozvoj cyklistické dopravy. Datiová uvedla, že plánuje zrušit omezení automobilového provozu v některých částech hlavního města a zasadit se o zlepšení bezpečnosti ve městě.

Předvolební kampaň ve třetím nejlidnatějším městě Lyonu poznamenal v polovině února incident, při kterém byl zabit 23letý nacionalistický aktivista Quentin Deranque. Zástupci vlády spojili útok s rozpuštěným antifašistickým hnutím Jeune Garde (Mladá garda), které má vazby na LFI. Kvůli smrti Deranqueho zadržela policie mimo jiné asistenta jednoho z poslanců LFI. Agentura AFP uvedla, že v Socialistické straně sílí proud, který tlačí na vedení strany, aby i za cenu prohry odmítlo spojenectví s krajní levicí. Pokračující spory mezi levicovými stranami dokládá například prohlášení kandidáta LFI v Marseille Sébastiena Delogua, že v druhém kole neodstoupí ve prospěch socialistů.

Volební místnosti se otevřou v 8:00 a podle rozhodnutí města se uzavřou buď v 18:00 či ve 20:00. Většinu středních a velkých měst čeká o týden později druhé kolo, hlasovat se bude ve stejném čase. Výsledky se očekávají vždy večer po uzavření volebních místností.

Agentura Reuters uvedla, že vzhledem k velkému množství jednotlivých hlasování, ale také vzhledem ke komplikovanému volebnímu systému je složité předpovídat konkrétní výsledky voleb. V menších obcích se rozhoduje na základě většinového systému. Větší obce pak volí svá zastupitelstva poměrným systémem, ve druhém kole se mohou za určitých podmínek slučovat kandidátní listiny. Podle průzkumů mají na rozhodování francouzských voličů největší vliv otázky bezpečnosti, bydlení či místních daní.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.