V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh je stále jen pracovní verze, řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. USA podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, dodal podle agentury Reuters. Zelenskyj po jednání s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně dle Reuters také řekl, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure ani de facto a že na Donbasu nevznikne žádná svobodná ekonomická zóna pod kontrolou Moskvy.
Zelenskyj dále uvedl, že dohoda o silných bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu je velice blízko a že podle dohody by o nich měl hlasovat americký Kongres. Agentury v pondělí informovaly, že USA dle nejmenovaného zdroje z americké administrativy poskytnou Ukrajině záruky srovnatelné s článkem pět NATO. V prohlášení vydaném u příležitosti večerního jednání zástupci EU a jednotlivých evropských zemí uvádějí, že by se Kyjev měl dočkat robustních záruk – má jít o vytvoření mnohonárodnostní jednotky působící na ukrajinském území, ale i garance vyslání ozbrojených sil v případě budoucího napadení země.
Ukrajinská delegace v čele se Zelenským jednala s americkou delegací, kterou vedli zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, už v neděli, kdy rozhovory trvaly pět hodin. Witkoff následně prohlásil, že se podařilo dosáhnout výrazného pokroku. Pondělní jednání začalo kolem poledne, po 13. hodině ho kvůli dalšímu programu opustil Zelenskyj a ve 13:35 agentura Reuters oznámila konec jednání s odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta.
Nejmenovaný americký činitel dle Reuters po jednáních prohlásil, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou obdobou článku pět smlouvy o Severoatlantické alianci. Rovněž řekl, že prezident Spojených států Donald Trump je spokojen se stávajícím stavem diskusí. Pondělní část jednání se dle jeho slov týkala právě především bezpečnostních záruk.
Tentýž představitel americké administrativy míní, že nastal výrazný pokrok v přiblížení postojů Ukrajiny a Ruska, které válku rozpoutalo svou celoplošnou invazí v únoru 2022. Nyní je vyřešeno asi devadesát procent sporných otázek, tvrdí.
Trump: Dohoda o ukončení války na nikdy nebyla tak blízko
Trump prohlásil, že dohoda o ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko. Se Zelenským a evropskými činiteli telefonicky hovořil o vznikající mírové dohodě.
„Blížíme se k cíli. Máme obrovskou podporu evropských lídrů. Také to chtějí ukončit,“ řekl Trump. Spojené státy podle něj pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, na kterých se Evropa bude podílet.
Trump rovněž za dobré označil četné rozhovory, které Washington vedl s Moskvou. Podle šéfa Bílého domu chce Rusko v tuto chvíli válku ukončit. „Problém je, že budou chtít, aby to skončilo, a potom to najednou nebudou chtít. A Ukrajina bude chtít, aby to skončilo, a potom to najednou nebude chtít. Takže je musíme dostat na stejnou vlnu,“ míní americký prezident.
Merz: Šance na mír je možná největší od ruské invaze v roce 2022
Německý kancléř Friedrich Merz na tiskové konferenci se Zelenským řekl, že „šance na opravdový mírový proces na Ukrajině je nyní reálná, možná největší od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022“. Vyjádřil naději, že se na večerním jednání podaří dál sblížit pozice Ukrajiny, USA a Evropy. „Bez ohledu na výsledek hodlá Evropa dál zvýšit tlak na Rusko, aby ho donutila válku s Ukrajinou ukončit,“ dodal kancléř.
Vyzval Moskvu, aby alespoň přes Vánoce přestala terorizovat civilní obyvatelstvo Ukrajiny. Taková přestávka v bojích by mohla být podle něj základem pro jednání o trvalém příměří.
Zelenskyj v rámci projevu na německo-ukrajinském hospodářském fóru označil berlínská jednání s Američany za nelehká, ale produktivní. Dodal, že Ukrajina bude dál hledat diplomatickou cestu, jak válku ukončit. Nesmí se ale podle něj zapomínat, že ji začalo Rusko.
Na tiskové konferenci s Merzem následně uvedl, že ukrajinští vyjednavači budou pokračovat v rozhovorech se Spojenými státy, nadále se liší postoj k územním ústupkům Rusku.
Teritoriální otázky
Podle agentur Reuters a AFP s odvoláním na jejich zdroje obeznámené s jednáním Američané dál tlačí na Kyjev, aby se vzdal kontroly nad Doněckou a Luhanskou oblastí a stáhl se z nich, a to včetně částí, které stále ovládá. To je i deklarovaný požadavek Ruska, které válku na Ukrajině rozpoutalo celoplošnou invazí v únoru 2022. Rusko zatím nedokázalo tyto dvě oblasti vojensky dobýt, ačkoli kontroluje jejich podstatnou část.
Kyjev požadavek na odevzdání celého Donbasu odmítá a podle Reuters Ukrajinci žádné teritoriální ústupky neučinili ani v pondělí. Zelenskyj nedávno prohlásil, že o případných územních ústupcích by měli rozhodnout Ukrajinci, a to ve volbách nebo v referendu.
Zelenskyj v neděli před schůzkou s Američany uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Zdůraznil, že by to byl ze strany Kyjeva kompromis a že takové záruky poskytnuté Spojenými státy a Evropou by musely být právně závazné.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí řekl, že záruka toho, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, je pro Moskvu jedním z klíčových témat při vyjednávání o možném ukončení bojů na Ukrajině.
„Konečné rozhodnutí o území bude na Ukrajině,“ citovala agentura Reuters bez upřesnění amerického zástupce. Ten dodal, že Zelenskyj územní otázky musí projednat se svým týmem. Zmínil také, že Rusko, které odmítá možný vstup Ukrajiny do NATO, je podle něj otevřené ukrajinskému členství v Evropské unii.
USA a Evropa chtějí Ukrajině poskytnout robustní záruky
Spojené státy a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země, uvedli ve společném prohlášení vydaném u příležitosti večerního jednání v Berlíně premiéři a prezidenti deseti evropských zemí včetně Německa, Francie či Británie a zástupci Evropské unie.
Slibují v první řadě pomoc s vybudováním armády, která má mít v mírových časech 800 tisíc vojáků a má sloužit k odstrašení a obraně. Součástí záruk má být také „mnohonárodnostní jednotka pro Ukrajinu v rámci koalice ochotných“, která by byla vedená Evropou, složená z „příspěvků ochotných národů“ a podporovaná Spojenými státy. „Tato jednotka bude pomáhat při regeneraci ozbrojených sil Ukrajiny, zabezpečení vzdušného prostoru Ukrajiny a zajištění bezpečných moří, a to i v rámci Ukrajiny.“
Vzniknout by měl také mechanismus na monitorování příměří vedený USA s mezinárodní účastí, který by dokázal včas varovat před případnými útoky. Evropané slibují také „právně závaznou garanci“, že budou přijata „opatření k znovunastolení míru a bezpečnosti v případě budoucího ozbrojeného útoku“. Opatření by podle prohlášení mohla zahrnovat nasazení ozbrojených jednotek, zpravodajskou či logistickou podporu, ale též hospodářská a diplomatická opatření, tedy různé sankce.
K závazkům, které Evropané v prohlášení zmiňují, patří také pomoc při hospodářské obnově Ukrajiny „se zřetelem na nutnost odškodnění Ukrajiny Ruskem za způsobenou škodu“. „V této souvislosti byla v Evropské unii zmrazena ruská státní aktiva,“ stojí v prohlášení, jež Ukrajině také slibuje podporu při vstupu do Evropské unie.
Šéfové států a vlád v prohlášení uvítali „podstatné pokroky“ v úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zajištění „spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“.
Prohlášení je vydané ve jménu německého kancléře Friedricha Merze, dánské premiérky Mette Frederiksenové, finského prezidenta Alexandera Stubba, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italské premiérky Giorgie Meloniové, nizozemského premiéra Dicka Schoofa, norského premiéra Jonase Gahra Störeho, polského premiéra Donalda Tuska, švédského premiéra Ulfa Kristerssona, britského premiéra Keira Starmera a představitelů Evropské unie: předsedy Evropské rady Antónia Costy a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. V závěru textu stojí, že se k prohlášení mohou připojit také další země.
Večerní vrcholné schůzky v Berlíně se kromě evropských lídrů účastnili i generální tajemník NATO Mark Rutte a američtí vyjednavači Witkoff a Kushner, kteří po poledni jednali za Spojené státy s ukrajinskou delegací.
Německo a Ukrajina prohloubí obrannou a zbrojní spolupráci
Ukrajinský prezident Zelenskyj se během dne sešel také s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem v berlínském zámku Bellevue. Později se Zelenskyj setkal také s předsedkyní Spolkového sněmu Julií Klöcknerovou.
Německo a Ukrajina podle agentur Reuters a DPA či německých deníků Handelsblatt a Bild vypracovaly desetibodový plán, který slibuje mimo jiné pravidelné konzultace ministerstev obrany, podporu společných zbrojních podniků či integraci ukrajinského průmyslu do evropského zbrojního trhu.
Dohodly se mimo jiné na tom, že vznikne styčná kancelář ukrajinského zbrojního průmyslu v Berlíně. Obě země chtějí také spolupracovat na vývoji a produkci nových zbraní a dalšího vojenského materiálu. Podporovat chtějí vlády v Berlíně a Kyjevě společné podniky (joint ventures), tedy spolupráci německých a ukrajinských zbrojních firem na určitých projektech.
List Handelsblatt připomněl, že už nyní je spolupráce německých a ukrajinských firem ve zbrojním průmyslu velmi úzká. Německo-ukrajinského hospodářského fóra, které se v Berlíně koná, se účastní více než stovka firem z obou zemí. Odpoledne jsou na něm očekáváni také Zelenskyj a Merz.
Podle agentury DPA se na fóru už mimo jiné dohodlo, že bojové drony, které vyvinula ukrajinská firma Frontline Robotics, se budou nově vyrábět ve velkém v Německu. Představitel německé firmy Quantum Systems Matthias Lehna hovořil o desítkách tisíc dronů pro Ukrajinu ročně. Zadavatelem má být ukrajinské ministerstvo obrany. Zakázka se má týkat dronů Linsa, Zoom či automatického vozítka Buria.
Kromě pravidelných konzultací či podpory spolupráce zbrojních firem se v desetibodovém plánu hovoří také o tom, že Německo bude usilovat o společné nákupy zbrojního materiálu s evropskými partnery pro Ukrajinu či o integraci ukrajinského průmyslu do unijního obranného trhu. Desátý bod hovoří o tom, že je třeba „přijmout kroky k zamezení korupce, také při zbrojní spolupráci“.
