Pokud odborná debata dospěje k závěru, že poslat české vojáky na Ukrajinu jako součást mírových sil po uzavření dohody o míru mezi Moskvou a Kyjevem je prospěšné a že je toho Česko schopné, pak nebude mít ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) problém takový krok podpořit. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. S účastí Česka by v případě shody napříč většinou evropských států souhlasil i poslanec Jakub Michálek (Piráti). Poslankyně Helena Válková (ANO) se obává, že tuzemsko na něco takového nemá dostatek kapacit.

O možném vyslání českých vojáků na Ukrajinu v rámci mírových sil hovořil v sobotním rozhovoru pro web Jevropejska pravda prezident Petr Pavel. „Různí politici mohou mít různé názory, ale pokud tu bude silná skupina evropských národů, která bude chtít Ukrajině poskytovat bezpečnostní garance, jsem pevně přesvědčen, že Česká republika by měla být mezi nimi,“ řekl prezident. Dodal, že to může znít jako klišé, ale že si myslí, že to Česko dělá do značné míry také pro sebe.

Ke slovům hlavy státu se během neděle vyjádřila řada politiků. „(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení,“ napsal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předseda ANO Andrej Babiš naopak namítá, že na to Česko nemá dostatek vojáků, pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly.

„Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější,“ řekl televizi Nova premiér Petr Fiala (ODS).

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že čeští vojáci se už podíleli na řadě mírových misí a pokud by byli vysláni na Ukrajinu, muselo by to být v rámci mírových sil, případně výcviku. „V žádném případě ne na bojové linii a až poté, co by byl uzavřený mír,“ řekl. Europoslanec Filip Turek (za Motoristy sobě a Přísahu) si myslí, že je předčasné o mírových misích mluvit. Podle něj to v současnosti „není na stole“. „Máme problém uzavřít dočasné příměří, natož mírové dohody,“ řekl v Partii.

Slovních proklamací už bylo dost, míní Blažek

„Nemůžeme pořád jen verbálně něco podporovat a k tomu vlastně téměř nic nedělat. To znamená, že pokud je politika této vlády jednoznačně na straně Ukrajiny proti ruské agresi a vznikne nějaká možnost, jak se konkrétně zapojit do mírového řešení, tak si myslím, že by se to logicky udělat mělo, protože slovních proklamací už bylo dost,“ reagoval na Pavlova slova v Otázkách Václava Moravce Blažek, který ale nechtěl říci pevné stanovisko, protože debata se podle něj musí nejprve vést na odborné úrovni mezi prezidentem, předsedou vlády Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS).

„My jsme to diskutovali s naším vedením i předsedou Zdeňkem Hřibem a máme plnou shodu, že se musíme primárně postarat o bezpečnost České republiky, což v současném uspořádání znamená, abychom se jako Evropa postarali o bezpečnost našeho kontinentu. A z toho podle mě vyplývá, že pokud se většina států v Evropě shodne na tom, že bude nějakým způsobem posilovat svoji obrannou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit,“ míní Michálek, podle kterého by jednotky mohly bránit třeba energetickou infrastrukturu.

Podle Válkové vede k něčemu takovému dlouhá cesta. „Musíme udělat důkladnou analýzu toho, kolik máme vojáků. Jestli máme možnost toto přání naplnit a jestli jsou k dispozici vojáci, které bychom mohli do těch mírových sil poslat,“ prohlásila s tím, že se obává, že Česko nemá dostatek vojáků a rezerv, aby se na podobné misi mohlo podílet.

Válková rovněž zdůraznila, že je zapotřebí definovat, co to vlastně mírové síly jsou a jaká je jejich role. Definice je nutná i podle Blažka, který připomněl Srebrenický masakr z roku 1995, kdy vojska Republiky srbské během války v Bosně a Hercegovině vraždila civilisty. „Tam byly mírové jednotky a nezabránily masovému vraždění,“ připomněl Blažek. „Buď je to mírová jednotka, nebo je to bojová jednotka. Nic mezi není možné,“ dodal.

Konfiskace zmrazeného ruského majetku

Hosté Otázek Václava Moravce se v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině zaobírali také možnostmi ohledně možné konfiskace zmrazeného ruského majetku. Podle dat Evropské rady je v zemích Evropské unie zmrazeno přibližně 210 miliard eur. Státy se zabývají myšlenkou, jakým způsobem by bylo možné majetek zabavit.

„Právně záleží na vůli a pak vám právo upraví cokoliv,“ míní Michálek, podle kterého jde o stupňování tlaku. „Stejně jako Rusko pokračuje v zabírání dalších a dalších území, tak my, jako Evropa a Česká republika, bychom měli stupňovat tlak,“ upřesnil s tím, že pokud bude vůle, lze najít způsob, jak majetky zabavit.

„Jedna věc je pojem zmrazení. To se děje tehdy, pokud nějaká osoba podporuje třeba agresora a má u nás majetek. Dělá se to proto, aby majetek nemohla používat ve prospěch agresora. Zmrazení znamená, že se té osobě vezme dispozice a jde-li třeba o nemovitost, tak nedostává nájem. Nepřechází vlastnické právo,“ vysvětlil Blažek, podle něhož zatím v Evropě neexistuje konsensus, jak majetek vyvlastnit.

Existuje ale podle něho shoda, že něco takového bude možné jedině v trestním řízení. „To znamená, že musí být prokázán nějaký trestný čin, typicky třeba obcházení sankcí, a teprve poté je možné konfiskovat,“ dodal. Válková souhlasila s Michálkem i Blažkem. Je podle ní nutné řídit se právem a případně přijmout právní nástroje. Zároveň míní, že musí být prokázána příčinná souvislost mezi činem a jednáním.

Neoprávněná činnost pro cizí moc

Hosté pořadu debatovali rovněž o novém trestném činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Za tu hrozí v základní sazbě až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Trestný čin se vztahuje na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.

Nový trestný čin byl schválen spolu s novelou zákona o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí a na jeho zrušení podalo podnět k Ústavnímu soudu 24 senátorů.

Odpůrci si stěžují, že šlo o přílepek, s čímž nesouhlasí Blažek, podle kterého byl legislativní proces v pořádku. Válková a další poslanci naopak chtějí nový trestný čin pozměňovacím návrhem vypustit. Podle Válkové jsou totiž některé body „vágně definovány“. „Vágnost a neurčitost popisu skutkové podstaty, to je ten problém,“ sdělila s tím, že konkrétně vymezen musí být třeba termín „cizí moc“.

Podle Blažka ale koalice pozměňovací návrh nepodpoří. Proti se podle Michálka postaví také Piráti. „My v žádném případě nepodpoříme, aby se vypustily postihy pro nepřátelské agenty,“ zdůraznil.

Problematika korupce

V pořadu se diskutovalo také o korupci a o tom, proč se jí daří ve zdravotnictví. V roce 2018 zasahovala policie ve Fakultní nemocnici Bulovka kvůli veřejným zakázkám. Úplatkovou aféru řešili policisté také v liberecké nemocnici. V letošním roce se pak objevila kauza kolem Fakultní nemocnice v Motole, kvůli níž policie stíhá pět osob kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz.

Podle Michálka se ale korupce netýká pouze zdravotnictví. „Zodpovědnost za protikorupční politiku má ministerstvo spravedlnosti, které ji koordinuje napříč státem. Takže pan ministr Blažek,“ sdělil s tím, že současná vláda má podle něho pasivní přístup k řešení korupce. „Od doby, kdy jsme ve vládě skončili, tak se to celé zamrazilo,“ reagoval Michálek na slova moderátora pořadu Václava Moravce, že Piráti několik let součástí vládní koalice sami byli.

„Představa světa, že jakmile Piráti nejsou ve vládě, tak se tady zvýší index korupce, je směšná,“ oponoval Blažek, podle kterého kauza kolem nemocnice v Motole ukazuje, že není dobře, když je někdo dlouho ve funkci. „Ve státě existuje strašně moc ředitelů, manažerů a podobně, kteří jsou ve funkcích hrozně dlouho, což znamená, že se může zakonzervovat nějaký systém, na který se nepřijde,“ doplnil.

Válková míní, že jedním z aktérů, který v celé věci selhal, může být také Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), protože bývalý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, který patří mezi obviněné, dostal od NBÚ prověrku. Poslankyně plánuje o svých závěrech referovat v rámci klubu hnutí ANO.

Blažek patrně jmenuje Štěpánka vrchním státním zástupcem v Praze

Ministr spravedlnosti v pořadu hovořil také o plánované pondělní schůzce se Zdeňkem Štěpánkem. Toho výběrová komise doporučila do pozice vrchního státního zástupce v Praze. Končící nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se stanoviskem souhlasil. Štěpánek by měl nahradit Lenku Bradáčovou, jež se stane nejvyšší státní zástupkyní. Nyní je jejím náměstkem.

„V tuto chvilku neznám žádný důvod, abych to jmenování neprovedl,“ řekl v neděli Blažek, který se v pondělí se Štěpánkem setká. Probrat s ním chce jeho představu činnosti ve funkci. Bradáčová končí jako vrchní pražská státní zástupkyně k 31. březnu a Blažek chce postupovat tak, aby byl Štěpánek jmenován k 1. dubnu.

Podíl.