Měsíc před parlamentními volbami chce ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) představit plán na podporu méně rozvinutých regionů, tedy Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. V materiálu se zatím – ještě čtrnáct dnů je možné ho připomínkovat – počítá hlavně s větší podporou místních podniků, s novými investory či s přesunem státních úřadů z Prahy. Opoziční hnutí ANO namítá, že kabinet přichází s iniciativou pozdě.

Ministerstvo pro místní rozvoj po spolupráci s dalšími resorty, obcemi a organizacemi shromáždilo na sto padesát možných opatření. Ještě čtrnáct dní je možné sadu kroků připomínkovat. Odsouhlasená opatření chce ministr Kulhánek představit v září na příslušném sněmovním výboru. Dokument má být zároveň jedním z podkladů pro přípravu Strategie regionálního rozvoje od roku 2028.

Stát by tak měl podle resortu podporovat například podnikatelské aktivity bývalých horníků, kupříkladu inovačními vouchery. Sada návrhů obsahuje i kroky k dostupnější lékařské péči a větší atraktivitě regionů pro doktory. Další z opatření mají víc podpořit cestovní ruch a přeshraniční spolupráci nebo zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí v krajích.

„Desítky let nedošlo k tomu, aby stát koordinoval pomoc a rovnovážný vývoj regionů. My s těmi opatřeními teď chceme pracovat tak, aby kdokoliv bude v České republice u vlády, protože to není na jedno volební období, aby s nimi mohl pracovat,“ tvrdí ministr.

ANO: Co dělala vláda čtyři roky?

S větší podporou místních firem a živnostníků a snahou o vyšší počty nově zřizovaných pozic souhlasí i opoziční hnutí ANO. Jeho zástupci ale kabinet kritizují, že opatření navrhuje až v závěru svého vládnutí, kdy je na ně podle nich pozdě. Většina z plánů už se tak v tomto volebním období prosadit nestihne. Podle zástupců samospráv je potřeba hlavně víc peněz v regionech.

„Kroutím hlavou nad tím, že to má být představeno v září 2025. Tímto ministrem, touto vládou, když začátkem října, první říjnový víkend, máme volby. To mi trochu nejde dohromady a ptám se, co dělala vláda celé čtyři roky,“ komentovala projekt předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Vládní aktivity sleduje také Svaz měst a obcí. „Jediné, co městům a obcím pomůže, jsou určitě peníze pro to, aby mohly rozvíjet infrastrukturu a rozvíjet tam služby, které lidi udrží v regionu, nebo je naopak do něj přilákají.“

Akční plán z roku 2017

Situací v uvedené trojici krajů se průběžně zabývaly i minulé vlády. Například v červenci 2017 schválila tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) Akční plán Strategie hospodářské restrukturalizace znevýhodněných regionů, který připravil Úřad vládního zmocněnce spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci takzvaného projektu RESTART.

Schválená opatření měla pomoci Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému kraji nastartovat hospodářskou i sociální změnu po útlumu tradičních průmyslových oborů. Tehdejší záměry počítaly s tím, že na hospodářskou restrukturalizaci těchto krajů půjde v dalších třech letech zhruba 42 miliard korun, uvedla agentura ČTK. Podle tehdejšího premiéra Sobotky šlo o první komplexní restrukturalizaci tak rozsáhlého území. Zároveň tenkrát varoval, že propast mezi těmito třemi kraji a zbytkem republiky se zvětšuje.

Akční plán předložený vládě zahrnoval tehdy celkem 65 konkrétních opatření – jeho významnou část tvořily návrhy na podporu podnikání a investic, vylepšení infrastruktury či stabilizace lidských zdrojů v jednotlivých regionech. Během přípravy prošly širokou regionální diskusí s úřady, vládními institucemi, firmami, neziskovými organizacemi i univerzitami.

Podíl.