Komerční prezentace Aktual.: 23.12.2024 09:05
Praha – V Česku pracuje kolem 195.000 lidí ve starobním důchodu. Přes čtyři pětiny z nich chodí do zaměstnání, ostatní jsou na dohodu či jako živnostníci. Asi 99.200 pracovníkům bylo přes 67 let, tedy polovině. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Počet pracujících starobních penzistů a penzistek rostl do roku 2019, kdy byl zatím nejvyšší. Tehdy dosahoval skoro 219.500. V letech epidemie pak klesal. Lidé ve starobním důchodu, kteří dál pracují, přestanou od začátku příštího roku podle schválené penzijní reformy platit důchodové odvody. Zůstane jim tak v peněžence o 6,5 procenta ze mzdy víc.
Poslední data poskytlo ministerstvo práce za rok 2022. Tehdy sociální správa evidovala 194.566 starobních důchodců a důchodkyň, kteří měli práci. Z nich 163.543 bylo zaměstnanců, zbytek tvořili dohodáři a osoby samostatně výdělečně činné. Zhruba 3200 lidí mělo dohodu či živnost i zaměstnaneckou smlouvu.
Důchodový věk v Česku se postupně posouvá, a to u mužů obvykle o dva měsíce ročně a u žen o čtyři či šest měsíců. Ve 30. letech by se měl dostat na 65 let. Podle důchodové reformy by pak mělo navyšování pokračovat o měsíc ročně. Po polovině století by mělo skončit na stropu 67 let. Podle odborářů či některých opozičních a mimoparlamentních politiků lidé do takového věku pracovat nevydrží. Opoziční ANO už ohlásilo, že pokud po volbách převezme vládu, řadu reformních úprav zruší.
Téměř tři čtvrtiny pracujících penzistů a penzistek měly už v roce 2022 více než 65 let. Zhruba 99.200 lidí pak pracovalo po svých 67. narozeninách, tedy polovina pracujících důchodců. Téměř 28 procent mělo přes 70 let, a to celkem 53.900. Nejvíc bylo čtyřiašedesátiletých, a to přes 25.700. Pětašedesátníků a pětašedesátnic se zaměstnáním, dohodou či živností evidovalo MPSV 24.200, šestašedesátiletých pak 20.400.
Podle statistického úřadu celkový počet pracujících důchodců přibývá. Podle výsledků sčítání lidu jich mělo v roce 2021 práci 565.800 a tvořili téměř 11 procent pracovní síly. Tento počet však zahrnuje lidi jak se starobní, tak s invalidní penzí. Od roku 2011 se víc než zdvojnásobil, když tehdy pracovalo 228.000 lidí s nějakou penzí.
Pracující starobní důchodci přestanou od příštího roku platit důchodové odvody. Z výdělku se na důchodové pojištění posílá 6,5 procenta. Opatření nahrazuje dosavadní mírné zvyšování penze za odpracovanou dobu navíc. Podle ministerstva by tak penzistům a penzistkám s výdělkem 20.000 korun hrubého mohlo nově měsíčně zůstat 1300 korun navíc, ročně 15.600 korun. U mzdy či platu 40.000 korun by to měsíčně bylo 2600 korun a za rok 31.200 korun, uvedlo tiskové oddělení. Výpadek příjmů státu z důchodových odvodů by podle odhadů mohl činit asi čtyři miliardy korun ročně. Podle vedení resortu odpuštění důchodových odvodů a vyšší výdělek bude ale motivovat víc lidí k tomu, aby pracovali i v důchodu, pokud budou chtít a moci. Stát by tak získal peníze z daní.
