Evropský štít demokracie – nová iniciativa Evropské komise – má chránit země EU před dezinformacemi a vlivovými operacemi Ruska a Číny. Některá opatření ale vyvolávají kritiku a pochybnosti.
Česko se podobně jako další země EU potýká s vlivem ruské a čínské propagandy. Jak ukazuje nedávno zveřejněná studie, v Česku operují proruské webové stránky i desítky účtů šířících nepravdivé informace na Telegramu, Facebooku a dalších sociálních sítích. Řada z nich je přitom přímo napojena na ruské tajné služby.
Foto: EU
Obrana proti vlivovým operacím třetích zemí není snadnou disciplínou. Evropská unie proto ve snaze členským státům pomoci vytvořila tzv. „Evropský štít demokracie“, který má chránit klíčové pilíře demokratických systémů: svobodný lid, férové volby, svobodná a nezávislá média, občanskou společnost a silné demokratické instituce.
Jádrem iniciativy je vznik Evropského centra pro demokratickou odolnost. V něm by měly členské státy EU koordinovat svůj postup vůči sdíleným hrozbám, především vnější informační manipulaci a vměšování (označované zkratkou FIMI).
Mezi další plánovaná opatření patří příprava krizového protokolu, jež by EU umožnil efektivněji reagovat v případě informačních operací velkého měřítka. Vyjádření Evropské komise hovoří i o plánovaném vzniku evropské sítě fact-checkerů a větší finanční podpoře a právní ochraně nezávislých novinářů.
Štítem se už zabývají poslanci Evropského parlamentu, kde k tématu vznikl i speciální výbor. Europoslanec za ANO a člen výboru Jaroslav Bžoch uznává, že demokracii je nutné před zahraničními hrozbami chránit, k návrhům Komise má ale výhrady.
„Rostoucí tlak na regulaci veřejného prostoru, na kontrolu politické komunikace a na určování, která média jsou dostatečně spolehlivá, jsou cestou, která může vést k nenápadnému, ale hlubokému omezení plurality médií,“ pronesl na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku na konci listopadu.
Na svém instagramovém profilu o plánovaném Evropském centru pro demokratickou odolnost mluví jako o „Ministerstvu pravdy“, čímž ho přirovnává ke stejnojmenné instituci ze slavného románu George Orwella 1984.
Bezmocná instituce?
Opačný, ale také kritický názor má europoslankyně za Piráty Markéta Gregorová, která je ve speciálním výboru vedena jako náhradnice. Ta vyjádřila obavu, že se z centra stane „jen další prázdný koordinační uzel“. Podle ní totiž postrádá pravomoci, zdroje a jasný rámec.
Gregorová zároveň poukazuje na to, že Komise uznává nové formy manipulace, spojené například s rozvojem umělé inteligence, ale nenabízí žádná nová řešení nad rámec současné legislativy.
„Fact-checking a mediální gramotnost, na které Komise staví nejvíce, jsou už dnes nedostatečné a nezohledňují zásadní strukturální problémy, jako je vliv velkých platforem, algoritmické doporučování obsahu či nebezpečné monopolní postavení technologických firem. Otázka spywaru, kterou vnímám jako zásadní hrozbu pro novináře i občanskou společnost, není dokonce zmíněna vůbec,“ dodala Gregorová.
Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL ve vyjádření pro redakci rovněž vyslovil obavu, že by centrum mohlo být jen další bezmocnou institucí. „Velkým problémem je, že návrh stojí především na dobrovolné spolupráci platforem, což je v boji proti ruským a čínským operacím nedostačující,“ řekl Zdechovský.
„Chybí povinná identifikace aktérů politické komunikace, dobrovolné ověřování účtů nechává prostor pro trollí farmy a anonymní sítě. Potřebujeme tvrdé sankce za tolerování botnetů a škodlivých kampaní a přímou vazbu centra na policii, justici a regulátory, jinak bude Štít bezzubý,“ dodal europoslanec.
Štít podle něho nemá za cíl potírat svobodu slova, přesto by měl mít pojistky proti zneužití. Těmi by mohly být stanovení jasné definice FIMI, soudní přezkumy všech zásahů a transparentní reportování kroků proti škodlivému obsahu.
Podle členky organizace Fakescape a výzkumnice z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity Lucie Čejkové Štít jako celek zatím nejde úplně zhodnotit, podle ní je ale dobré, že návrhy myslí na informační, demokratickou, mediální i institucionální rovinu. „Bude záležet na tom, zda budou opatření dostatečně konkrétní a podaří se je přetavit do praxe,“ řekla redakci.
Součástí štítu by také podle ní mohly být konkrétnější opatření vůči velkým technologickým platformám.
Štít by měl zastavit přísun propagandy
Kromě europoslanců se budou iniciativou zabývat také členské státy. I tam může štít narazit na kritiku.
Podle Zdechovského je pravděpodobné, že politická vedení Maďarska a Slovenska, která mají dlouhodobé tendence ruské hrozby relativizovat, budou štít rámovat jako „cenzuru Bruselu“. Jeho dopadu se však podle něj nevyhnou.
„Štít také umožní finančně i právně podpořit lokální nezávislá média, fact-checkery a občanskou společnost, která je v těchto zemích pod rostoucím tlakem. Pokud budou evropské instituce důsledné, může Štít posílit reálnou demokratickou odolnost v těchto státech i navzdory odporu jejich vlád,“ řekl.
Cílem štítu podle něj není změnit názor lidí, kteří se dlouhodobě nechávají ovlivňovat konspiracemi. Klíčové je podle Zdechovského omezení přísunu nové propagandy.
Vendula Prokůpková z Centra pro výzkum online rizik zdůrazňuje, že by cílem iniciativy nemělo být přesvědčování již přesvědčených. „Ruská propaganda se naučila využívat situací, kde panovalo informační vakuum a začala je obsazovat vlastními narativy. Klíčové je, aby ti, kteří si ještě neudělali názor, měli přístup k objektivním a řádně podloženým informacím,“ řekla redakci.
Jak Evropský parlament, tak i členské státy teď připravují k návrhům Komise svá stanoviska. Konečná podoba štítu se tak může ještě výrazně změnit. Vyjednávání zřejmě poběží celý příští rok.
