Ministerstvo financí navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun, loni byl 271,4 miliardy korun. Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmy 2,094 bilionu korun, meziročně vzrostou o 0,4 procenta. Výši příjmů ovlivní změna pravidel pro zacházení s výnosy z prodeje emisních povolenek, které nově všechny připadnou Státnímu fondu životního prostředí. Výdaje se ve srovnání s letošním rokem zvýší o 2,3 procenta a dosáhnou 2,38 bilionu korun. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a mimořádné výdaje, by měl být 1,75 procenta HDP.
Podle návrhu ministerstva budou obranné výdaje příští rok činit 2,35 procenta HDP, což odpovídá 206,5 miliardy korun. Právě toto navýšení se projevilo ve zhruba pěti miliardách korun, o něž plánovaný schodek státního rozpočtu narostl. Výdaje na obranu budou rozděleny mezi ministerstva obrany, vnitra, dopravy a zahraničních věcí, část jich půjde i do rozpočtů Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Výdaje samotného ministerstva obrany se zvyšují o 13,9 procenta na 175,8 miliardy korun, bude tak mít třetí nejvyšší výdaje ze všech resortů. Vůbec nejvyšší výdaje bude mít příští rok jako tradičně resort práce a sociálních věcí, kde dosáhnou 990,6 miliardy korun, a budou tak tvořit 41,6 procenta veškerých rozpočtových výdajů. Druhé nejvyšší výdaje bude mít ministerstvo školství, budou činit 276,5 miliardy korun.
„Schodek je trochu vyšší, než se čekalo, protože ministr financí Zbyněk Stanjura už na konci června řekl, že schodek rozpočtu na příští rok by měl být kolem 280 miliard korun. Prakticky stejnou sumu zopakoval tuto středu premiér Petr Fiala (ODS),“ přiblížil redaktor ČT Petr Vašek.
Nejvyšší meziroční růst výdajů zaznamená ministerstvo průmyslu a obchodu, kde by se měly zvýšit o 85,5 procenta na 66,4 miliardy korun. Následuje resort pro místní rozvoj s nárůstem o 73,9 procenta na 23,1 miliardy korun. Naopak největší pokles výdajů čeká ministerstvo zdravotnictví, kde se sníží o 26,7 procenta na 12,9 miliardy korun. O 23,5 procenta klesnou výdaje resortu dopravy, budou činit 106,7 miliardy korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost. „Rozpočet také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu, tvoří ho rekordní objem národních investic a přitom plní všechny zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku,“ sdělil Stanjura.
Součástí nejsou výdaje na platy nepedagogických pracovníků ve školách
Celkový objem peněz na platy zaměstnanců ve státní správě by se měl příští rok podle navrženého rozpočtu zvýšit o 4,5 procenta. Společně s platy příspěvkových organizací by měl dosáhnout 279,5 miliardy korun. Součástí navrženého rozpočtu nejsou výdaje na platy nepedagogických pracovníků ve školách, které od ledna budou vyplácet samosprávy. Výdaje ministerstva školství se kvůli tomu meziročně sníží o 14,4 miliardy korun.
Na investice by z národních zdrojů mělo jít 174,4 miliardy korun, při započtení peněz z evropských zdrojů by celkové investiční výdaje měly dosáhnout 248 miliard korun. Investice tak podle návrhů zůstanou na letošní úrovni. Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun.
Vláda ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho musí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale bude už návrh schvalovat sněmovna v novém složení. Existuje proto riziko, že se nová sněmovní většina s návrhem neztotožní a navrhne jeho přepracování. V takovém případě by Česko zřejmě zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje vládní výdaje.
„V tomto roce nelze moc očekávat, že by rozpočet úplně přesně kopíroval nebo kryl to, co rozpočtová odpovědnost je,“ podotknul ve vysílání ČT24 ekonom a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Připomněl také, že resort financí ostatně počítá s tím, že se o rozpočtu bude ještě jednat. Ovlivněn by tak měl být jak jednáním, tak výsledek voleb do Poslanecké sněmovny.
Státní rozpočet také ovlivní výpadek příjmů z daně z mimořádných zisků, která na konci tohoto roku skončí. Jde zhruba o 30 miliard korun. Hindls přiznal, že sice o „číselný výpadek“ půjde, nicméně resort financí s tím výpadkem počítal. „Nedalo se předpokládat, že by se tento institut mimořádných daní mohl táhnout donekonečna,“ dodal.
Ekonom varuje před zátěží na poplatníky v příštích letech
Návrh státního rozpočtu na rok 2026 podle předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy a ekonoma České spořitelny Michala Skořepy „skrývá problém“ v téměř čtyřicetimiliardovém převisu deficitu nad kapitálovými výdaji. Podle něj to znamená, že část schodku financuje běžné výdaje a jejich splácení se přenese na daňové poplatníky v dalších letech.
Skořepa se k převisu deficitu nad kapitálovými výdaji staví kriticky. „Převis znamená, že část deficitu jde na úhradu výdajů nekapitálových, tedy běžných. Část nákladů na běžné výdaje se tak skrz splátky dluhu přenese na daňové poplatníky v dalších letech, což není fér,“ popsal. Letos přitom podle něj bylo pravidlo přibližné rovnosti mezi kapitálovými výdaji a deficitem splněno.
Ministr financí Stanjura označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost. Podle něj rozpočet tvoří rekordní objem národních investic a mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu. „Tam, kde se vláda chválí často jen drobnými zvýšeními výdajů na různé kapitoly, často jen zhruba o jedno procento, tam zapomíná na inflaci. Při zhruba 2,5procentní inflaci znamená jednoprocentní navýšení výdajů na nějakou kapitolu reálný pokles výdajů na takovou oblast,“ upozornil analytik Natlandu Petr Bartoň.
Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedli, že rozpočet spěje ke konci ozdravování veřejných financí. „Končící vláda evidentně považuje svůj podíl na uzdravování veřejných financí za splněný a zbytek přenechává svým nástupcům,“ řekl Hradil. Přestože současná vláda podle Hradila proces ozdravování veřejných financí dokončila pouze zhruba z poloviny, české veřejné finance předává ve znatelně lepším stavu, než v jakém je přebírala, uvedl.
Skořepa pak za dobrou zprávu označil, že návrh po započítání očekávaného salda hospodaření krajů a obcí vyhovuje požadavku na pokles strukturálního salda na 1,75 procenta HDP zakotvenému v zákoně o rozpočtové odpovědnosti.
Hradil i Kovanda nicméně varují před kolizí se zákonem v roce 2027. Národní rozpočtová rada podle Kovandy upozorňuje, že se bez další konsolidace nepodaří naplnit zákon o rozpočtové odpovědnosti, který pro rok 2027 vyžaduje strukturální schodek nejvýše 1,25 procenta HDP. „Bude tak podle ní (rady) třeba právě dalšího konsolidačního úsilí. Pod pojmem další konsolidační úsilí si ovšem realista musí minimálně z nemalé části představit zvyšování daní,“ řekl Kovanda.
