
Ministerstvo pro místní rozvoj chce rozšířit síť kvalitních a bezpečných cyklotras mezi městy a obcemi. Samosprávám v tom má pomoci nová metodika a také evropské peníze. Na infrastrukturu pro cyklodopravu jde z evropských fondů téměř sedm miliard korun. Zhruba dvě stě kilometrů cyklostezek a cyklotras se díky této podpoře právě staví nebo modernizuje. Resort navíc přispívá také na lepší značení tras. Cyklisté se aktuálně po nové stezce projedou v Bohumíně. Otevřela se symbolicky právě nyní 3. června na Světový den jízdního kola.
Skoro šest kilometrů dlouhá trasa pro cyklisty se v Bohumíně vine kolem Vrbického jezera, kopíruje tok řeky Odry a končí až v městské části Pudlov. „Obdivuju přírodu, že to není daleko od Bohumína do Ostravy a je to překrásné,“ řekla Libuše Durdová, která se po ní projela na speciální rikše. „Je to krásný, asfaltový nový povrch a skvěle se šlape,“ popsal dobrovolník Prokop Vašulín.
Vybudování cyklotrasy trvalo víc než deset let. A právě ve chvíli, kdy se měly jednotlivé úseky propojit, zasáhly jednu z částí v září povodně. Voda strhla v jednom místě část hráze. Povodí Odry ji později obnovilo a radnice nechala na zbylých šedesát metrů položit nový asfalt.
„Ukazuje se, že tam, kde jsou cyklotrasy v živici, tak ty povodně přežily. Naopak podél Olše, kde je jenom takový zpevněný povrch, tak tam se stav poněkud zhoršil,“ vysvětlil starosta Bohumína Lumír Macura (SOCDEM). „Plánujeme propojení směrem na Ostravu od dálničního mostu přímo podél Odry. Je to z toho důvodu, že hodně našich občanů jezdí do Ostravy do zaměstnání. A tím dokážeme tu trasu zkrátit,“ dodal.
Nejvíc poškozených úseků cyklotras zůstává na Bruntálsku
V Ostravě jsou cyklotrasy po povodních z většiny opravené. Nejvíc poškozených úseků zůstává na Bruntálsku. Opravy čekají i části více než stokilometrové Slezské magistrály. Na obnovu cyklotras mohou města stále čerpat i krajské dotace.
„Pro letošní rok jsme připravili šestatřicet milionů, z toho už je polovina vyčerpána. Obce, svazky měst a obcí mohou nadále podávat žádosti,“ přiblížila náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Šárka Šimoňáková (ANO).
Cyklotrasy a cyklostezky přitom nelákají jen místní, novou trasu v Bohumíně si projel i francouzský cyklista Gilles Roux. „Byla to velice příjemná jízda, přijeli jsme se sem z Francie a večer přejíždíme do Polska, navštívit Památník v Osvětimi,“ nastínil.
Plán na rozšíření cyklostezek Brno dodnes nenaplnilo
Za prací dojíždí na kole i řada Brňanů. Některé úseky ve městě ale považují za nebezpečné, jak ukázal nedávný průzkum. Už více než pět let například volají cyklisté po bezpečnějším přejezdu ulice Křenová. Počkat si budou muset ještě dva až tři roky, kdy město společně s rekonstrukcí celé ulice vybuduje také podjezd za více než padesát milionů.
„Jezdím často na kole, třeba i v Praze. Tam mi přijde, že se to výrazně zlepšilo, ale v Brně to jde šnečím tempem,“ poznamenal cyklista Marek Čejka. Brněnský magistrát nicméně chystá lepší propojení centra s okolím.
Metodika k posílení sítě cyklotras
Právě posílit sítě cyklotras a cyklostezek, kterých je celkem přes deset tisíc kilometrů, chce i ministerstvo pro místní rozvoj. Pro obce připravilo novou metodiku. „S metodikou budeme pracovat i u našich územně analytických podkladů tak, abychom zohledňovali výhled různých strategických dopravních staveb, nebo vůbec strategických staveb a předcházeli možným kolizím, které by se tam mohly vyskytnout,“ popsal ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
Důležitou roli mají hrát i krajští cyklokoordinátoři. Vyrazili například na jízdu po Středočeském kraji. „Chceme se podívat, jak vypadá spolupráce mezi krajem, obcemi a Správou železnic. Díky tomu můžeme motivovat i ostatní kraje,“ vysvětlil národní koordinátor cyklistické dopravy Jaroslav Martinek.
Dobrým příkladem jsou východní Čechy. V Pardubicích se podle místních jezdí dobře. „Ideální je to tady podél Labe na Kuňku. To je asi nejlepší cesta,“ přiblížil svou zkušenost cyklista Lukáš Jiroušek.
„Snažíme se propojit po labské cyklostezce města Pardubice a Hradec Králové, na druhou stranu pak směrem na Přelouč a Týnec nad Labem,“ popsal náměstek pardubického primátora René Živný (SNK ED).
- Pojem cyklostezka je nutno odlišovat od pojmu cyklotrasa. Cyklostezka je pozemní komunikace vyhrazená pro jízdu na jízdním kole, zatímco cyklotrasa označuje orientační směrové vedení cyklistů a může být vedena po cyklostezkách a také po komunikacích společných se silniční dopravou. Dalším pojmem je cyklopruh, který označuje vyhrazený jízdní pruh na pozemní komunikaci, která slouží krom cyklistů také řidičům jiných vozidel.
Zdroj: Wikipedia.org
Cyklistika nejen jako rekreace
Cílem iniciativy má být podle ministerstva pro místní rozvoj i to, aby lidé nejezdili na kole jenom rekreačně, ale mohli se na něm dostat kamkoliv a kdykoliv potřebují.
Podpora cyklodopravy v tuzemsku byla nastartována v roce 1996 zpracováním návrhu vyznačení páteřních cyklotras. Díky podpoře okresních úřadů v letech 1999 až 2002 vznikla velmi hustá síť cyklotras. A tak, jak byla kdysi vyznačena, tak až na pár výjimek zůstala do současnosti. Mezitím se od roku 2001 začaly budovat cyklostezky, a to díky Státnímu fondu dopravní infrastruktury a evropským a krajským fondům.
„Síť cyklotras je stále vyznačena po vzoru myšlení z roku 2002, ale pozice cyklistické dopravy a jízdního kola v roce 2024 je úplně někde jinde. Současnou potřebou je propojit všechny obce s rozšířenou působností bezpečnou sítí dopravních cest vhodných pro cyklisty. Prostě nejde jen pořád dokola mírně upravovat původní síť, která je postavena jen na myšlence cykloturistiky. Je potřeba značení spojovat s otázkou dopravy,“ prohlásil dříve Jaroslav Martinek.
Cyklistika je u Čechů oblíbená, alespoň občas se jí věnují skoro dvě třetiny lidí. Nejčastěji jezdí v přírodě, mimo město. Přibývá ale těch, kteří kolo používají i jako dopravní prostředek a vozí se na něm do práce nebo školy. Víc než polovina cyklistů vlastní horské kolo, necelá pětina má silniční a stejný počet trekové kolo. Elektrokolo používá devět procent lidí. Univerzální kolo mají doma tři procenta oslovených.