Osmdesát milionů v hotovosti, které policie našla u generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody, mu srazilo vaz. V pondělí ve vedení skončil. Odvolání je podle právníka Tomáše Sokola kritickým krokem. Nalezené peníze samy o sobě nejsou trestné, kriminalisté je musí spojit s trestným činem. Advokát v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje možný vývoj aktuálně probíhající kauzy.
Nakolik je pro policii věrohodné vysvětlení nyní už bývalého ředitele Svobody, že 80 milionů v hotovosti pochází z celoživotních úspor jeho otce a dědy?
Faktem je, že samo o sobě není držení těchto peněz v trezoru žádným trestným činem. To může kdokoliv.
Jiná věc je, pokud by se z toho mělo dovozovat, že se obecně dotyčný – tedy ne tento konkrétní člověk – dopouštěl trestné činnosti. Tedy že peníze v trezoru by teoreticky mohly pocházet z trestné činnosti. Musí zde být přítomný predikativní čin.
Abych se vůbec o penězích mohl bavit jako o výnosu z trestné činnosti, musím mít trestný čin. A musím minimálně tvrdit, že se jej dopustil tento člověk. A že šlo o trestný čin, při kterém lze získat tyto peníze.
A v tomto případě?
Z informací, které mám, jsem pochopil, že se našly peníze. Z nějakého důvodu proběhla domovní prohlídka. To znamená, že padlo soudní rozhodnutí o nařízení domovní prohlídky, které je pravděpodobně postaveno na základě nějakého podezření.
Pak záleží na tom, jestli bude policie tvrdit, že dotyčný peníze získal nelegálně. Následně začne hrát roli, do jaké míry je jeho vysvětlení, že je získal legálně, věrohodné. Do té chvíle to není významné.
Vysvětlení, jak se tam peníze dostaly, bývá ze strany orgánů činných v trestním řízení vnímáno kriticky. Samozřejmě si lze teoreticky představit, že by někdo doložil, že prodával rodinné šperky a peníze v hotovosti si uložil. Pak je ovšem otázka, kde vzal ty šperky. Jsou potřeba důkazy. A hodně to drhne.
Myslíte si, že je podobný případ hájitelný? Jak byste na podobnou věc šel, pokud by se k vám dostala?
V první řadě je popis predikativního trestného činu, který zatím nemáme. Bez této informace je všechno čirá fantazie. Teprve poté, co bych si přečetl obvinění a vysvětlení klienta, měl bych několik možností.
Například říct klientovi „vážený pane, tohle vám nikdo neuvěří“. Anebo že to šanci má, ale bylo by dobré, kdybyste prokázal, že jste měl jmění ve zlatě, které jste prodal. A nemůžete jen říct, že jste něco prodal, někdo to musel koupit.
Dál se s touto spekulací nejde dostat bez konkrétní znalosti, co se policii jeví podezřelé.
V Česku je přitom problém se zbavit 80 milionů. Za takovou hotovost nelze skoro nic koupit…
Je to nesmírný problém. V rámci celé Evropské unie, Spojených států a v řadě dalších zemí nikdo nemůže přijít s igelitkou peněz do banky a chtít je dát na účet. Samozřejmě si je může uložit v trezoru, ale to neřeší, jak ty peníze zlegalizovat.
Také je tu trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti. V jedné kauze, kterou nechci jmenovat, se například prodávaly akcie, aby se dokumentoval transfer finančních prostředků, a nedopadlo to.
Možností je skutečně málo. Soustavně se vyvíjí tlak, aby jakékoliv nezákonně získané peníze nebylo možné zlegalizovat.
Jak těžké je tedy zbavit se 80 milionů v hotovosti?
Dáte je do pytle s kamením a hodíte do přehrady. Zbavit se jich tak, aby vám to přineslo užitek – o tom bych nehovořil, aby to někdo nemohl vnímat jako návod k legalizování výnosu z trestné činnosti.
Já to ani nevím. Nedovedu si představit, co bych s takovými penězi dělal. Třeba je můžete postupně vyměnit ve směnárnách, ale je to čím dál tím složitější. V řádech stotisíců by to asi šlo, ale toto množství si představit nedokážu.
Nevzpomenete si na případ, kdy by se našla podobná částka?
Teď se dořešuje případ, kdy u někoho v trezoru našli zlato a museli ho vracet. Stát to přišlo na dost nepříjemné náhrady škod, protože zlato tam sice leželo, ale nedalo se spojit s žádnou trestnou činností.
To je základ problému. Může se najít třeba sto milionů v trezoru, ale musí být i trestný čin.
Měla z vašeho pohledu právníka správní rada Správy železnic jinou možnost než svého ředitele odvolat?
Máte různé compliance programy (systémy interních předpisů – pozn. red), které jsou postavené mimo jiné na tom, že podnik má mít nějakou důvěryhodnost a důvěrnost.
Řekl bych, že člověka – u kterého se najdou takové peníze a on není schopen vysvětlit jejich původ způsobem, který by všechny přesvědčil – by tyto programy v podstatě vyloučily z vedení. Bez ohledu na to, zda tam je, nebo není trestní stíhání.
Neříkám, že tomu tak je v tomto případě, ale co když peníze získal v souvislosti s tím, že jednal za právnickou osobu (v případě Svobody tedy coby ředitel Správy železnic – pozn. red.)? Pak se to přičítá právnické osobě. Společnosti pak také hrozí stíhání. A pak sakra záleží na tom, jak společnost zareaguje. Pro její zachování je to kritické.
