Byť se loni rozpočet obrany několikrát zvyšoval a ještě v prosinci vláda Janě Černochové (ODS) přilila 2,9 miliardy korun, útrata resortu činila „jen“ 1,99 procenta HDP, požadovanou hranici tak nepřekročila. Číslo ministerští úředníci potvrdili v úterý poslancům. A jen díky tomu, že do českých obranných výdajů se nově započítávají i další úřady, mohla Praha do NATO reportovat o něco vyšší výdaje.
„Paní ministryně, soustřeďte se, vydržíte mi neskákat do řeči?“ ptal se v úterý Lubomír Metnar (za ANO), šéf sněmovního výboru pro obranu, vedle sedící Jany Černochové (ODS). Ministryně se s Metnarem během úterního jednání poslanců střetla několikrát, hlavním důvodem byly platy vojáků a nefunkční nábor nových posil.
Černochová svého předchůdce obvinila třeba z toho, že kdyby na přelomu let 2020 a 2021 jako ministr obrany neodkýval komunistům požadavek na dočasné snížení obranného rozpočtu o deset miliard korun, nemusel prý vojákům přidat tak málo a omezit příchod nových posil do vojska. „Kvůli škrtům jste pozastavil nábor,“ vmetla Černochová Metnarovi.
„Po dohodě s generálním štábem jsme snížili rekrutační cíle, které jsme ale naplnili, na rozdíl od vaší vlády,“ rýpnul si pak naopak Metnar do ministryně. „Zvykli jsme si, že za to, co je špatné, může váš předchůdce, což jsem já,“ pokračoval ironicky.
Kritická personální situace
Obě strany se nicméně nakonec shodly, že současná personální situace české armády je kritická. Náčelník generálního štábu Karel Řehka prohlásil, že není dlouhodobě udržitelná a podle něj jsou vojáci kvůli nízkým platům nuceni ozbrojené síly opouštět. „Za první čtyři měsíce roku 2025 odešlo z mé podřízenosti 260 lidí, dalších 819 vojáků odejde do konce roku. Ještě nedávno to číslo bylo úplně jiné,“ varoval Řehka.
Jeho slova pak měly potvrdit výstupy z průzkumu, kterého se letos v lednu zúčastnilo 800 vojákyň a vojáků. Z něj třeba vyplynulo, že jen polovina dotázaných má jasno, že chce v české armádě sloužit dál. Zhruba pětina pak přiznala, že si k práci ve vojsku přivydělává ještě jinde.
Celkem 62 procent oslovených potvrdilo, že jejich domácnosti finančně vycházejí jen s menšími či většími obtížemi. U důstojníků pozemních sil podle zveřejněných dat poklesly výdaje na platy mezi roky 2021 a 2022 při stejném počtu vojáků o 170 milionů korun.
I proto Jana Černochová před pár týdny přišla s tím, že by chtěla, aby se každému českému vojákovi zvýšil příjem minimálně o 8300 korun měsíčně hrubého. Pokud vláda odvážný a mezi ostatními ministry nevoli vyvolávající plán posvětí, letos by mělo jít na armádní mzdy o dvě miliardy korun více, příští rok o 4,3 miliardy.
„Finanční prostředky na připravované letošní zvýšení platů vojáků budou nalezeny v rámci schváleného rozpočtu ministerstva obrany na letošní rok, a to například v oblasti rezerv a s ohledem na vývoj čerpání rozpočtu. K omezení jiných připravovaných projektů nedojde,“ uvedl Karel Čapek, mluvčí ministerstva obrany.
Pět miliard pro zpravodajství? Tajné
Na úterním jednání poslanců obrana také potvrdila to, že loni její rozpočet nepřesáhl dvě procenta hrubého domácího produktu. „Rozpočet kapitoly ministerstva obrany činil ke konci roku 164,3 miliardy korun. Celkové čerpání dosáhlo hodnoty téměř 159 miliard, což bylo o 58 miliard více než v roce 2023,“ spočítal poslancům Richard Vítek, nový šéf resortní ekonomické sekce. „Podíl výdajů kapitoly ministerstva obrany na HDP tím na dosáhl hodnoty 1,99 procenta,“ počítal dál.
„Celkové obranné výdaje byly 2,08 procenta HDP,“ pokračoval Vítek. Do balíku se totiž nově nepočítá jen účet ministerstva obrany, ale i miliardy patřící jiným úřadům. Loni to byly třeba rozpočty Státní správy hmotných rezerv (4,1 miliardy), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (679 milionů) či Nejvyššího bezpečnostního úřadu (422 milionů).
V této souvislosti branný výbor řešil i poměrně razantní zvýšení balíku peněz, který šel loni do Vojenského zpravodajství (VZ). Zatímco původně se počítalo se 7,6 miliardy korun, nakonec to bylo 12,4 miliardy. Vrchní ředitel ekonomické sekce resortu obrany Richard Vítek nechtěl kvůli utajení tohle vylepšení komentovat, prý by k tomu mělo dojít na zasedání sněmovní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.
„Navýšení našeho rozpočtu bylo realizováno kvůli zhoršení bezpečnostní situace v Evropě v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podrobnosti týkající se konkrétního rozpočtu jsou u všech tajných služeb utajovanou skutečností,“ reagoval Jan Pejšek, mluvčí Vojenského zpravodajství.
Podobně loni několikrát neplánovaně povyskočil i kompletní rozpočet ministerstva obrany. V dubnu a prosinci třeba po rozhodnutí vlády přitekly do jeho rozpočtu celkově 3,7 miliardy korun.
Poslanci: Šéf vojenské rozvědky nepotvrdil, že by Hamáček na schůzce handloval s Vrběticemi (6. 5. 2021)
Poslanecká komise si pozvala šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna. Podle Jany Černochové Hamáčkův handl Sputnik za kauzu Vrbětice nepotvrdil. | Video: Radek Bartoníček
