Komerční prezentace Aktual.: 5.01.2025 14:47
Praha – Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl očekává, že letošek bude pro ČR rokem nízké inflace a finanční stability. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že inflace bude kolem 2,5 procenta a tuzemská ekonomika podle prognóz poroste kolem dvou procent, přičemž růst bude ale založen na spotřebě. Michl by raději viděl, kdyby hospodářství rostlo díky investicím. Vývoji by podle něj pomohl vyrovnaný státní rozpočet.
Podle něj je důležité, aby v zemi panoval „duch podnikaní“, aby lidé chtěli podnikat, a nejen aby „bujel“ stát. Uvedl, že stát by měl podpořit ochotu Čechů podnikat i tím, že bude budovat infrastrukturu. „Aby se mohli pohybovat mezi regiony,“ řekl guvernér ČNB. Zmínil v této souvislosti sousední Polsko, které výrazně investovalo do stavby silnic a dálnic.
Michl zopakoval, že ČNB usiluje o to, aby se inflace v Česku vrátila ke dvěma procentům. Podle něj záleží mimo jiné i na tom, jestli bude vláda snižovat deficit a neporoste zadlužování občanů a firem. Rád by viděl vyrovnaný rozpočet státu. „Ale asi je to jen sen“, prohlásil. Stát má přitom podle něj dostatek peněz k tomu, aby vyrovnaný rozpočet zaručil.
Současný guvernér ČNB se současně kriticky vyjádřil k období let 2013 až 2017, kdy centrální banka využila devizové intervence s cílem oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz koruny tehdy udržovala nad 27 korunami za euro. Michl to označil za makroekonomickou chybu. Předtím se podle něj české mzdy díky posilování kurzu koruny německým mzdám postupně přibližovaly. „A tím, jak jsme oslabili kurz, tak tu německou mzdovou hladinu nebo ty mzdy musíme teď dohánět přes vyšší inflaci, což je strašně riskantní věc,“ řekl. Inflace je podle něj „největší zlo, které my nemůžeme dovolit“.
Zásah ČNB už dřív vyvolal vlnu kritiky jak od části ekonomů, tak od politiků. Intervence skončily v dubnu 2017, kdy byl šéfem ČNB Jiří Rusnok a tři čtvrtě roku po odchodu jeho předchůdce Miroslava Singera z čela ČNB.
Michl v rozhovoru současně připustil, že uvažoval i o tom, jestli by ČNB neměla investovat do kryptoměny bitcoin, nicméně zatím bude jako součást devizových rezerv dál nakupovat zlato. „Měl jsem bitcoin v hlavě,“ uvedl. Lze o tom podle něj v bankovní radě dál debatovat. „Myslel jsem nakoupit jenom pár bitcoinů, nemyslel jsem do něho masivně investovat,“ řekl. Zlata má podle něj centrální banka nyní zhruba 50 tun, zopakoval, že cílem banky je navýšit jeho objem do roku 2028 na 100 tun.
