V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
CDU/CSU
O 4,4 procenta více hlasů oproti minulým volbám získala vítězná konzervativní unie CDU/CSU. Podařilo se jí přesvědčit primárně voliče sociální demokracie (SPD), liberálů (FDP) a Zelených, dohromady k ní z těchto stran přešlo přes tři miliony voličů. O více než milion hlasů ji připravila AfD a menší strany Levice a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW).
CDU/CSU volili spíše starší obyvatelé, u populace nad sedmdesát let měla téměř poloviční podporu. Oslovila podobné procento mužů i žen. Hlasovalo pro ni 32 procent voličů se základním vzděláním a 27 procent těch, kteří mají vzdělání vyšší.
AfD
Největší zisk v počtu nových hlasů měla AfD, která téměř zdvojnásobila svůj volební výsledek z roku 2021. V německém Bundestagu získala 152 křesel a stala se druhou největší parlamentní stranou. AfD dokázala přebrat voliče téměř všem stranám. Podle aktuálních výzkumů jich nejvíce přišlo od konzervativní CDU/CSU, FDP a SPD, celkem to byly téměř tři miliony hlasů. Podařilo se jí také oslovit dva miliony nevoličů.
Nejvíce voličů AfD pocházelo z řad mladých, 21 procent voličů ve věku 18 až 24 let volilo právě ji. Ve věkové skupině 25 až 34 let to bylo 23 procent. AfD častěji volili muži. Z hlediska vzdělání AfD získala u voličů se základním vzděláním 28 procent, oproti tomu u lidí s vyšším vzděláním jen 13 procent.
SPD
Největší ztrátu zaznamenala SPD, která se propadla o 9,3 procenta oproti volbám v roce 2021. Nejvíce voličů od ní přešlo k CDU/CSU, AfD, Levici a také BSW. Přibyli jí jen bývalí voliči FDP a zhruba 250 tisíc nevoličů. SPD volilo přibližně stejné množství mužů i žen, vzdělání mělo v případě volby SPD jen malý vliv. Co se týče věku, získala největší podporu u občanů starších 45 let.
Zelení
Zelení, dlouhodobě oblíbení u mladých voličů, měli v této věkové skupině tentokrát jeden z nejnižších podílů hlasů ze všech stran. V nejmladší skupině voličů jim vyjádřilo u uren podporu jen asi 11 procent lidí, v kategorii od 25 do 34 let to bylo 14 procent. Pro Zelené častěji hlasovali lidé s vyšším dosaženým vzděláním a také ženy.
Levice
Postkomunistická Levice se podobně jako AfD těšila velké podpoře mladých. V kategorii 18 až 24 let dostala 25 procent hlasů, nejvíce ze všech stran. Ve věkové skupině 25 až 34 let to bylo už jen 15 procent. Levici volili mnohem častěji lidé s vyšším vzděláním, oproti těm se základním vzděláním jich byl asi dvojnásobek. Také ji častěji volily ženy, podobně jako u Zelených. I díky tomu Levice zaznamenala rekordní zisk ve volbách.
Další faktory
Volební preference podstatně závisely i na volebním okrsku. V bývalém Východním Německu s výjimkou Berlína vyhrávala AfD. V bývalém Západním Německu měla největší podporu CDU/CSU.
Ačkoliv AfD v loňských volbách ve třech spolkových zemích na východě Německa výrazně posílila, nejsilnější stranou byla dosud pouze v Durynsku. Po nedělních parlamentních volbách je nejsilnější politickou silou ve všech pěti takzvaných nových spolkových zemích, přičemž v každé z nich získala výrazně přes třicet procent hlasů – nejvíce v Durynsku (38,6 procenta) a Sasku (37,3 procenta).
„Na východě se stále můžeme setkat s rysy politiky, které známe spíš ze střední a východní Evropy, protože lze oblast čistě fakticky považovat spíše za postkomunistickou,“ uvedl Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Lidé podle něj spíše volají po jednoduchých řešeních a akceptují takové politiky, kteří jim je nabízejí, protože míra nespokojenosti se životem a ekonomickou situací je tam vyšší než v západních částech země.
Podle Michala je třeba si uvědomit, že východní země jsou dlouhodobě vylidněné, potýkají se s demokratickou transformací a odlivem obyvatelstva na západ. „To má za následek, že v absolutních číslech na východě volí mnohem méně lidí,“ podotkl. Praktickým následkem je pak nedostatek východoněmecké reprezentace v celostátní politice, což může generovat další problémy s pocitem nedostatečného zastoupení.