Povodně, které v minulých dnech zasáhly střední Evropu, vyvolaly výjimečně silné srážky způsobené souhrou několika meteorologických jevů. Přestože se jednalo v mnoha ohledech o historicky jedinečnou událost, dokázaly ji meteorologické modely velice přesně předpovědět.
Česko má za sebou počasově výjimečnou epizodu. Přinesla ji tlaková níže Boris, která se vytvořila v polovině minulého týdne nad Janovským zálivem a severní Itálií a následně se přesouvala nad Maďarsko a Karpaty, kde pak několik dnů setrvala prakticky bez pohybu. Na počátku tohoto týdne se níže zvolna vyplňovala a její vliv na počasí v Česku postupně zeslábl. Tím skončila několikadenní extrémní srážková epizoda, která zasáhla nejen tuzemsko, ale i sousední země.
Příčinou mimořádných dešťů byla souhra několika faktorů. Jedním z nich byla téměř stacionární pozice níže, která opakovaně přinášela vydatné srážky do téměř stejných regionů. Dále přispěly dva významné zdroje vlhkosti: nejprve mimořádně teplé severní Středomoří (včetně Jaderského moře), následně i nadprůměrně teplé moře Černé. A lokálně pak vysoké úhrny podpořil vliv zesílení srážek na severozápadním až severovýchodním návětří hor – kromě Jeseníků například Alp nebo Krkonoš.
V Česku se první vydatnější srážky objevily během čtvrtka, a to ještě spíše v souvislosti se zvlněnou studenou frontou, která přinesla taky ochlazení. Pršelo hlavně odpoledne a večer, nicméně jen výjimečně denní úhrny přesáhly čtyřicet milimetrů.
V pátek už se ale vliv níže Boris projevil naplno – od východu postupně celé území zasáhlo pásmo trvalého a často i vydatného deště. Na mnoha místech 24hodinové úhrny přesáhly padesát, výjimečně i sto milimetrů (například na stanici Svratouch na Českomoravské vrchovině). Přes sto milimetrů spadlo taky na hřebenech Jizerských hor a Krkonoš. Nejvyšší úhrny ale naměřily stanice na Jesenicku – ve Zlatých Horách to bylo téměř 130 milimetrů.
Sobota, den deště
Vůbec nejextrémnější srážky ale přinesla – a to podle očekávání – sobota. Míst, kde za 24 hodin spadlo alespoň sto milimetrů, bylo výrazně víc než v pátek, přidala se oblast Novohradských hor, dále Beskydy a Ostravsko. Výjimečně spadlo i přes sto padesát milimetrů (Pomezní boudy přes 191, Lysá hora v Beskydech 166, Bohumín 170, Ostrava 180).
Na Jesenicku to bylo dokonce přes dvě stě milimetrů, konkrétně 215 na Červenohorském sedle a 206 v Jeseníku. Poměrně bezprecedentní jsou především extrémně vysoké úhrny mimo horské polohy. Přispěly k nim i do plošně rozsáhlé vrstevnaté oblačnosti vnořené konvektivní buňky – kvůli nim hodinové intenzity výjimečně dosáhly třiceti milimetrů.
Úhrn srážek od středečního (11. září) večera do úterního (17. září) rána
Poslední pásmo vydatného deště přecházelo přes Česko k západu během neděle – a ačkoliv na východě republiky srážky poměrně brzy ustávaly a oblaky se protrhávaly, stihlo v Jeseníkách výjimečně napršet přes sto milimetrů.
Významně v neděli pršelo hlavně na severu Čech, v Krkonoších a Jizerských horách (na Labské boudě ještě spadlo 130 milimetrů). Jinde už srážkové úhrny vesměs zůstaly pod padesáti milimetry. V pondělí byly srážky výrazně méně vydatné – pouze v Novohradských horách a na Šumavě výjimečně mírně přesáhly čtyřicet milimetrů, jinde spadlo většinou do patnácti.
Více vody než jindy za celý podzim
Rozsah srážek vynikne lépe, pokud se sečtou celkové úhrny za pětidenní období. Od středečního večera do úterního rána spadlo vůbec nejvíc vody na návětří Jeseníků – i přes pět set milimetrů. Téměř „pětistovku“ naměřili na hřebenech Krkonoš. V Jizerských horách to bylo až 350 milimetrů, v Beskydech a Novohradských horách kolem tří set milimetrů. Úhrny přes 250 milimetrů registrovali na Šumavě, ale i na severním návětří Českomoravské vrchoviny a na Ostravsku.
Na zbytku území napršelo většinou sto až dvě stě milimetrů, na západě a severozápadě Čech (s výjimkou Krušných hor) do devadesáti milimetrů. Na řadě míst spadlo více vody, než obvykle naprší a nasněží za celý podzim. Na vyhodnocení konkrétní extremity srážek je ještě brzy, už teď lze ale konstatovat, že v nejvíce postižených oblastech se bude jednat o mimořádně výjimečné úhrny, s dobou opakování na některých stanicích i výrazně přes sto let (v závislosti na délce uvažovaného období).
V reakci na to následovala dramatická odezva na tocích. Výjimečně byl dokonce zaznamenán historicky nejvyšší průtok a vodní stav od začátku měření. Například Opava v Opavě kulminovala na výšce 572 centimetrů – dosud přitom platil rekord ze 7. července 1997 o výšce 460 centimetrů.
Předpovědi vyšly zcela přesně
Na celé situaci stojí za zdůraznění, jak dobře vyšly předpovědi srážek pro tyto povodně. První indicie o potenciálně vydatných srážkách se objevily už předešlý víkend. Postupně byly zpřesňovány, přičemž finální úhrny nakonec dosáhly hodnot, které se zprvu (minulou neděli a pondělí) pohybovaly v horních mezích všech odhadů a možná se jevily jako příliš extrémní.
Očekávané srážky za 24 hodin v období od sobotního do nedělního rána podle modelu ALADIN. Předpověď 54 hodin dopředu
Očekávané srážky za 24 hodin v období od sobotního do nedělního rána podle modelu ALADIN. Předpověď 30 hodin dopředu
Zhruba od středy se pak zvětšovala shoda na úhrnech dosahujících 150 až 250 milimetrů, na návětří Jeseníků i výrazně přes tři sta, postupně čtyři sta milimetrů. A velmi dobře si vedl i český regionální model ALADIN. Ten úspěšně předpověděl především návětrné zesílení srážek v Jeseníkách, s menším předstihem pak i extrémní srážky na Ostravsku a okolí.
Reálné naměřené srážky od sobotního do nedělního rána
Střední Evropa pod vodou
Vydatné srážky se nevyhnuly ani českým sousedům – v Polsku pršelo nejvydatněji na návětří Krkonoš, na Slovensku pak na Záhoří, kde spadlo až kolem 350 milimetrů. Mimořádné pak byly úhrny v Rakousku, zejména ve spolkové zemi Dolní Rakousko. Pětidenní úhrny tam na řadě míst přesáhly dosavadní rekordy, a to ne o pár procent, ale někde i násobně.
Například v St. Pöltenu naměřili 409 milimetrů (dosavadní rekord činil 207 milimetrů), a dokonce více než dvouapůlnásobek dosavadního rekordu zaznamenali v Langenlebarnu – spadlo tam 397 milimetrů, zatímco do letoška platil rekord s hodnotu 143 milimetrů. Rekord padl i ve Vídni (stanice Hohe Warte), kde to bylo 210 milimetrů a dosavadní maximum bylo překročeno o 26 milimetrů.
Odchylka množství srážek v Rakousku od dlouhodobého průměru let 1991–2020
Níže Boris přinesla i další extrémy – v přílivu studeného vzduchu v jejím týlu zaznamenaly například nejdřívější sněžení v níže položených horských oblastech (už kolem 700 m) severní Itálie. Nebo nejvyšší sněhovou pokrývku v rakouských Alpách – na Rudolsfhütte ve výšce 2317 metrů v úterý ráno leželo 145 centimetrů sněhu.
A v Rakousku se dočkali taky studené třídenní denní série dnů s maximy pod deset stupňů Celsia, a to asi na padesáti stanicích. To se dosud stalo jen jednou a pouze na jedné stanici.
Naopak na přední straně níže (a zadní straně tlakové výše nad východní Evropou, která blokovala postup Borise ze střední Evropy) pronikal velmi teplý vzduch daleko na sever, který se postaral o překonání měsíčních rekordů v Pobaltí či evropské části Ruska (mimo jiné nejteplejší zářijovou noc v Moskvě). Maxima u polárního kruhu přesáhla letních pětadvacet stupňů Celsia.
Teď už je naštěstí vliv Borise na dění v Česku minulostí, ze škod se ale bude Česko i Evropa vzpamatovávat ještě dlouho. A hydrology, meteorology i klimatology nyní čeká náročné podrobné vyhodnocení letošních povodní.
