Bude to měsíc, co pátek třináctého přinesl do Česka ničivou povodeň. Někomu se to může zdát už dlouho, v postižených oblastech ale život stále připomíná spíše válečný stav. „Od první chvíle se tady nepřetržitě maká,“ říká starosta Široké Nivy Tomáš Spáčil. I přesto část obce stále zavaluje bláto, popadané stromy i odpadky. Navíc přichází zima. A starosta se bojí, že tím utrpí nálada místních.
Přímo před úřadem Široké Nivy leží na jedné hromadě desítky lahví s vodou. O kus dál jsou na sobě naskládané dvě několikametrové řady nádob se savem. A uprostřed dvorku se do výšky tyčí pyramida postavených kanystrů s dezinfekcí s nápisem anticovid jako připomínkou jiné nedávné krize.
Další hygienické pomůcky včetně zásob toaletních papírů lemují hlavní chodbu obecního úřadu, působivé historické budovy. V jednom z jeho sálů je uloženo darované oblečení. A blízká garáž zase skrývá darované ledničky, sporáky nebo pračky. „Lidi si pořád odebírají, co potřebují. Vše se to dostane mezi lidi,“ říká starosta Široké Nivy Tomáš Spáčil.
Foto: Tomáš Klézl
Na očích mu jde poznat únava. Od chvíle, kdy povodně v pátek 13. září udeřily, je podobně jako mnozí další místní občané téměř nepřetržitě na nohou. Je to potřeba. Pětisethlavá Široká Niva ležící jen deset kilometrů od Bruntálu patří k nejzasaženějším obcím v Česku.
Týdny nasazení se podepisují už i na zdraví. „Organismus vám v nějakou chvíli řekne, že už to nejde. Včera mě to skolilo, nastouply mi teploty, ale už je to dobré. Čaj se slivovicí a nějaký dryák to spravily,“ směje se. Nyní už je opět v akci. „Ani jsem dnes ještě nejedl,“ dodává devětačtyřicetiletý bývalý policista v době, kdy už většina Čechů pár hodin tráví oběd.
Okamžitě jde poznat proč. Jen co vyjde z úřadu, postupně si jej odchytává několik zdejších obyvatel s dotazy. „Jak to vypadá s naší studnou, pane starosto? Ještě se na ni nikdo nebyl podívat. A co elektřina?“ ptá se Spáčila jeden z místních mužů.
„Už tam tahají dráty, sloupy rostou jak houby po dešti. Tak snad to bude rychle,“ říká starosta. Na úřadě se už svítí. Budova stojí těsně nad zaplavenou oblastí, povodeň se jí výrazně nedotkla. V nejhůře zaplavených částech Široké Nivy ale lidé stále žijí bez elektřiny, tepla a pitné vody. „Pojďte, pojedeme se tam podívat,“ vybízí Spáčil.
Místo louky měsíční krajina
„Je tady nepořádek, ale tohle je prostě náš povodňový vůz,“ omlouvá se reportérovi Aktuálně.cz starosta, když nastupuje do mitsubishi, jehož černou metalízu na bocích zakrývá vrstva prachu a bláta. Tento terénní pickup měla obec v držení už před povodněmi a ukázal se jako nadmíru dobrá investice.
I dnes, skoro měsíc po povodni, jsou v obci místa, kam by se běžné auto skrze nános bláta nedostalo. Stačí se jen trochu přiblížit k jinak klidné řece Opavě. Ačkoli je jasné, že místní i s pomocí armády a hasičů už udělali kus práce, jizva, kterou zde voda zanechala, stále šokuje.
V lesích, které Širokou Nivu obklopují, se mezi popadanými stromy povalují nánosy odpadků a dalších naplavenin. A místa, kde ještě nedávno stály roztroušené opečovávané domky a chatky, připomínají pod nánosem bahna a kamenní měsíční krajinu. „Tady byla louka. Tady zase krásná cesta, jezdilo se zde na kolečkových bruslích. Tam stál dům. A támhle jsme ho našli. Uplaval 250 metrů,“ ukazuje starosta.
„Vidíte sutiny na pravé straně za lípou? Tam stával veliký rodinný dům,“ upozorňuje o kus dále. Celkově si povodeň vzala za oběť v Široké Nivě devět domů. A to včetně hasičské zbrojnice. Na stavbu nové obec vyhlásila sbírku.
Po šedé bahnité placce, kde dříve stávaly domy, jsou rozeseté obří hromady dříví a suti, které zde čekají na odvoz. „Třídíme to. Dřevo se dává zvlášť, něco se bude dát vyštěpkovat,“ říká Daniel Strýček. Bydlí s rodinou o kus dál proti proudu. Dům měl také zaplavený, nápor velké vody ale vydržel.
Daniel Strýček. | Foto: Tomáš Klézl
Na rozdíl třeba od mostu, který propojoval se zbytkem obce část Skrbovice. „To bychom potřebovali vyřešit, aby se lidi z druhé strany řeky dostali sem. Na okolo jsou to čtyři kilometry,“ říká Spáčil. O kus dále už stojí konstrukce lávky pro pěší. I tu řeka vyrvala ze základů. „Povolali jsme jeřáb a most jsme dali zpátky. Musí se ale udělat nová výdřeva, aby se přes něj dalo chodit,“ vysvětluje starosta.
„Za chvíli bude pořád tma. A ovlivní to psychiku“
„Povodňový vůz“ jede dál, dokud nenarazí na místní, kteří na bahně pálí hromádky naneseného dřeva. „Chlapi, jak to jde? Máte buřty? Tak pořídíme,“ volá na ně starosta z otevřeného okénka auta s úsměvem. „Víte, musíte lidi trochu povzbudit. Ale je to těžké,“ dodává, když se vzdálí.
Zde býval most. | Foto: Tomáš Klézl
Už nyní podle svých slov sleduje, že nálada lidí padá dolů. „Bude to přecházet v různou agresi. Emoce se začnou přelévat. Už jsem to zažil v roce 1997, kdy jsem dělal u policie. A teď je to ještě horší,“ říká.
Myslí si, že může nastat podobná situace jako za koronavirové epidemie, kdy po několika měsících solidaritu mezi lidmi vystřídala hořkost. „Lidi je potřeba držet v naději, že to bude lepší,“ míní.
Nejen pro psychiku lidí je tak důležité, aby byla Široká Niva dobře připravená na zimu. Desítky lidí si stále nemohou zatopit. „Znáte to, nová doba, nové elektronické kotle. Ale přijde povodeň, odpojí se elektřina a kotel není. Lidi mají jedinou možnost – poshánět staré kotle, které elektřinu nepotřebují,“ říká Spáčil.
Někteří obyvatelé si opatřili propanbutanová kamna. To ale není ideální řešení. „Dokud není minus 20, tak se to nějakým táborovým způsobem dá vydržet. Ale ne dlouhodobě. Za chvíli bude tma ráno, tma večer, psychicky to nebude působit vůbec dobře,“ obává se Spáčil.
Tento dům by se ještě mělo podařit zachránit. | Foto: Tomáš Klézl
Celkem asi 16 lidí z obce by potřebovalo náhradní bydlení. Široká Niva dostala od kraje nabídku, že evakuovaní lidé mohou až do konce krizového stavu zadarmo bydlet v některých penzionech a hotelích. „Pro mě je ale nepředstavitelné ubytovat do čtyřlůžkového pokoje se dvěma skříněmi na celou zimu čtyři lidi. Bez kuchyně, bez ničeho,“ míní Spáčil.
Obec doufala, že kraj poskytne evakuovaným mobilní domky, které by si mohli umístit na své zahrady a v soukromí snadno pokračovat v rekonstrukci poškozených domů. O této možnosti mluvil koncem září i hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO).
Vedení regionu ale nakonec takovou variantu nechystá. „Pro rodiny, které budou potřebovat dlouhodobé nouzové ubytování, hledáme vhodné penziony a hotely v blízkosti jejich vyplavených domovů. Některé obce jim budou nabízet i obecní byty. Ze všech zvažovaných variant se toto řešení ukázalo jako nejvhodnější,“ říká mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.
„Stavěl jsem na tom všechnu snahu. Ale nepovedlo se to. To je pro mě velká prohra,“ říká starosta. Alespoň tři mobilní domky se tak bude snažit sehnat na vlastní pěst.
Zatím se ale stále může spolehnout na pomoc lidí i firem. Když zaparkuje auto u obecního úřadu, řeší další předávku darů. Telemedicínská firma, která zde působí, přivezla ledničky.
„Až budou z toho nejhoršího všichni venku a zasype to bílý sníh, tak to tady bude trochu hezčí. To bláto je ale hrozně depresivní. A bude tady ještě dlouho,“ loučí se Spáčil.
Spotlight moment: Češi jsou v krizi sounáležití, ale po bitvě je každý generál (23. 9. 2024)
Spotlight moment: Češi jsou v krizi soudržní a tvořiví, ale po bitvě je pak každý generál, říká psycholog Štěpán Vymětal | Video: Tým Spotlight
