Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz v první povolební debatě opět kategoricky vyloučil jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. AfD dle projekcí skončila ve volbách na druhém místě. Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz také řekl, že sestavování příští vlády bude složité, koalici by chtěl ale mít hotovou do Velikonoc.
CDU/CSU, kterou Merz vedl do voleb jako kandidát na kancléře, získala podle prognóz stanic ZDF a ARD přes 28 procent hlasů. Volby tak vyhrála, i když s nižším ziskem, než jí předpovídaly předvolební průzkumy. Pětinu hlasů získala AfD, která je kvůli podezření z pravicově extremistických aktivit v hledáčku spolkové kontrarozvědky.
Historickou porážkou skončily volby pro sociální demokraty (SPD), které do voleb vedl dosavadní kancléř Olaf Scholz. V debatě Scholz vyloučil, že by mohl být součástí jednání s CDU/CSU o příští německé vládě. Podle analýz německých médií, které se odvolávají na průběžné výsledky, je nyní jedinou realistickou možností, jak sestavit většinovou vládu, spolupráce CDU/CSU s SPD a stranou Zelených.
Povolební debaty se zúčastnil také předseda Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner. FDP byla do loňského listopadu členem Scholzovy vlády spolu s SPD a Zelenými. Kabinet se rozpadl kvůli hlubokým rozporům v hospodářské a finanční politice. Kancléř Scholz tehdy nejprve zbavil Lindnera funkce ministra financí, FDP následně vládu opustila. Trojkoalice vládla od prosince 2021, její krach vyvolal předčasné volby.
Lindner v debatě přiznal, že průběžné výsledky dávají tušit, že se jeho strana do Spolkového sněmu vůbec nedostane, nepřekoná totiž pětiprocentní hranici. Naznačil také, že by z toho vyvodil osobní zodpovědnost a z čela strany odstoupil.
Kromě FDP by se do Spolkového sněmu nemusela dostat ani strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která vznikla teprve loni. V loňském roce přitom výrazně uspěla ve třech zemských volbách na východě Německa.
