Berlín – Německo spolu s NATO budou dlouhodobě podporovat Kyjev a zvyšovat tlak na Rusko ve snaze ukončit jeho válku proti Ukrajině, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz. Ke středečnímu telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl, že evropští lídři šéfovi Bílého domu sdělili, že jedině Ukrajina může v případné mírové dohodě rozhodovat o svém území a že o aktuálních návrzích předaných evropskou stranou do Washingtonu by mohli Evropané s americkými činiteli jednat již o víkendu.

„Navrhli jsme mu (Trumpovi), že tyto dokumenty dokončíme společně s americkou vládou během víkendu. Budeme-li nyní postupovat podle plánu, uskuteční se tedy jednání s americkou administrativou o víkendu,“ řekl Merz na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem v Berlíně.

Merz také uvedl, že nové návrhy v plánu na ukončení války obsahují i územní ústupky, které je Ukrajina ochotna akceptovat. „Existuje návrh, o kterém Trump v době našeho telefonátu ještě nevěděl, protože ještě nebyl Američanům předán. Učinili jsme tak až včera pozdě odpoledne. Jde především o to, jaké územní ústupky je Ukrajina ochotna učinit,“ řekl německý kancléř. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dosud jakékoli územní ústupky odmítal; pro Rusko jde naopak o jeden z hlavních požadavků na ukončení války.

Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer ve středu po telefonu hovořili s Trumpem o stavu současných jednání o příměří na Ukrajině, která čelí už téměř čtyři roky ruské invazi. Zelenskyj v této souvislosti uvedl, že je připravena ukrajinská verze základních 20 bodů mírového plánu ukončení války. Kyjev pak navečer zaslal poslední aktualizaci plánu do Washingtonu, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské zdroje. Dnes odpoledne se má uskutečnit virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, jejímž členem je i Česko.

Po víkendových jednáních by se na začátku příštího týdne mohlo uskutečnit setkání v Berlíně, řekl Merz na dnešní tiskové konferenci. Zda se ho zúčastní i představitelé americké vlády, podle něj zatím není jasné. „Jsem poměrně optimistický, že se nám to podaří,“ podotkl kancléř.

Merz také řekl, že Evropa si je vědoma, že musí dělat mnohem víc pro svou bezpečnost než v minulosti, není podle něj nicméně důvod zpochybňovat dohody se Spojenými státy v rámci NATO. „Neexistuje žádné oznámení ani kroky směřující ke zrušení vzájemného bezpečnostního slibu, k němuž jsme se zavázali,“ odpověděl Merz na dotaz novináře, zda nemá s ohledem na zveřejnění nové bezpečnostní strategie USA obavy, že by americká vláda mohla odvolat slib, že v Německu rozmístí řízené střely Tomahawk. Tuto dohodu Berlín uzavřel loni v červenci s vládou tehdejšího prezidenta Joea Bidena, připomněla agentura DPA.

V reakci na novou bezpečnostní strategii USA kancléř také řekl, že posílení evropského pilíře NATO je pro něj absolutní prioritou a že se hodlá zasazovat o jednotnou a silnou Evropu. „Je důležitější než kdy jindy udržet Evropu i pod tlakem pohromadě a nenechat ji ničím a nikým rozdělit. Jednotnou a silnou Evropu potřebujeme jako nikdy dříve,“ řekl Merz. Podle Rutteho je v nové americké strategii nicméně jasně uvedeno, že se USA i nadále cítí Evropě a její bezpečnosti zavázány. „USA dodržují své závazky vůči NATO,“ řekl šéf aliance.

Trumpova administrativa prezidenta ve zmíněném dokumentu mimo jiné viní Evropskou unii a migraci do Evropy z toho, co označuje za bezprostřední hrozbu totálního kulturního a civilizačního rozkladu Evropy.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version