Komerční prezentace Aktual.: 30.01.2025 11:47
Berlín – Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová dnes odsoudila středeční hlasování ve Spolkovém sněmu, kde se návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU na zpřísnění migrační a azylové politiky podařilo schválit za pomoci Alternativy pro Německo (AfD). Označila za chybu, že se poprvé ve sněmu hlasovalo s vědomím, že k většině přispěje svými hlasy AfD. Bývalá kancléřka za CDU/CSU se po odchodu z funkce v roce 2021 k aktuálnímu politickému dění vyjadřuje jen zcela výjimečně.
Němečtí poslanci ve středu schválili právně nezávazný návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Pětibodový plán, který předseda CDU Friedrich Merz předložil v reakci na útok v Aschaffenburgu se dvěma mrtvými, vyzývá mimo jiné k zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, k důslednějším deportacím či k odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu.
Pobouření nevyvolal ani tak obsah právně nezávazného návrhu, ale fakt, že jej sněm schválil za pomoci hlasů AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Německá média dnes v této souvislosti píší o prolomení tabu, protržení hráze či pádu protipožární zdi. Toto označení se používá pro dřívější zásadu CDU/CSU, že nebude s AfD, kterou považuje za pravicově extremistickou, na žádné úrovni spolupracovat.
V prohlášení, které vydala Merkelové kancelář, se píše, že bývalá kancléřka a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) považuje za chybu „vědomě poprvé při hlasování ve Spolkovém sněmu umožnit dosažení většiny hlasy AfD“. Podle německých médií AfD už v minulosti hlasovala pro návrhy, které byly schváleny, nikdy ale nebyly hlasy jejích poslanců rozhodující pro schválení, jako tomu bylo ve středu.
Podle Merkelové je nyní potřeba, aby „všechny demokratické strany společně napříč politickým spektrem… dělaly vše, aby do budoucna zabránily tak strašlivým atentátům, jaké se odehrály krátce před Vánocemi v Magdeburku a před několika dny v Aschaffenburgu – a to nikoli jako taktický manévr, ale věcně, umírněně a na základě platného evropské práva“.
Merkelová stála v čele německé vlády 16 let, v letech 2005 až 2021. V letech 2000 až 2018 byla předsedkyní CDU. Současný předseda strany a kandidát na kancléře za CDU/CSU Merz byl jejím stranickým rivalem. V roce 2002 jej například Merkelová vytlačila z funkce předsedy parlamentní frakce, načež Merz opustil politiku. Po návratu vyvedl CDU ze středu, kam ji dovedla Merkelová, a začal razit nový směr, který je výrazně konzervativnější.
Podle průzkumů veřejného mínění únorové předčasné parlamentní volby vyhraje Merzova CDU/CSU, v posledních týdnech ale její podpora klesá a ve středeční sondáži agentury YouGov se dostala pod 30 procent. Podpora AfD, která se zřejmě stane druhou nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu, naopak roste. V sondáži YouGov získala 23 procent.
Německá média po hlasování s AfD píší o prolomení tabu i protržení hráze
O prolomení tabu, protržení hráze či pádu protipožární zdi píší dnes německá média v souvislosti se středečním hlasováním ve Spolkovém sněmu, kde se návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU na zpřísnění migrační politiky podařilo schválit pomocí hlasů Alternativy pro Německo (AfD). Podle řady médií udělal opoziční předák Friedrich Merz zásadní chybu, neboť nepotřebným hlasováním jen prohloubil příkop mezi svou CDU/CSU na jedné a sociálními demokraty (SPD) a zelenými na druhé straně. Zodpovědnost ale média vidí také u kancléře Olafa Scholze.
Němečtí poslanci ve středu schválili právně nezávazný návrh CDU/CSU, který vyzývá vládu ke zpřísnění migrační a azylové politiky. Pětibodový plán, který Merz předložil v reakci na útok v Aschaffenburgu se dvěma mrtvými, vyzývá mimo jiné k zavedení trvalých kontrol na hranicích se všemi sousedy, k důslednějším deportacím či k odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli právo na mezinárodní ochranu. Pobouření u vládních stran vyvolal především fakt, že sněm návrh schválil za pomoci hlasů AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu.
Německá média to dnes označují za prolomení tabu či protržení přehrady. Píší také o pádu protipožární zdi. Toto označení se používá pro dřívější zásadu CDU/CSU, že nebude s AfD, kterou považuje za pravicově extremistickou, na žádné úrovni spolupracovat.
Deník Zeit se v komentáři ptá, zda měl Merz vůbec zapotřebí nechávat o svých návrzích tři týdny před parlamentními volbami hlasovat, když stejně nejsou závazné. „Škoda, kterou toto prolomení tabu způsobilo, je veliká, a to nejen pro něj samotného,“ napsal.
Také podle komentáře časopisu Der Spiegel si Merz uškodil. „Protipožární zeď CDU/CSU k AfD padla. Změní to předvolební kampaň, tón mezi CDU/CSU na jedné a SPD a zelenými na druhé straně masivně zostří,“ uvedl a připomněl, že alespoň některé z těchto stran budou muset zřejmě po volbách jednat o vytvoření vlády. Podle Spiegelu to teď ale bude složité, když by se potenciální partneři museli obávat, že se Merz v případě sporů obrátí na AfD.
Stanice Deutschlandfunk v komentáři píše, že vina za středeční prolomení tabu je i na kancléři Olafu Scholzovi. „Jsou to obrázky, které nikdo nechtěl vidět,“ napsala stanice a připomněla, že praktické následky schválení návrhu mít stejně nebude.
„Bylo by však laciné dávat vinu jen Friedrichovi Merzovi. Byl to kancléř, který se svou nečinností nechal zatlačit do defenzivy,“ dodal Deutschlandfunk. Podle něj se měl Scholz po prosincovém útoku v Magdeburku a nejpozději po útoku v Aschaffenburgu z minulého týdne pokusit dojednat s opozicí kompromis ve zpřísnění migrační politiky. „Olaf Scholz podcenil náladu v zemi,“ napsala veřejnoprávní stanice.
