Události: Nová pravidla pro menší plastové obaly a třídění textilu (zdroj: ČT24)
Konec některých potravin balených po porcích – například smetan do kávy, koření nebo omáček. Od roku 2030 se tento typ obalů zřejmě nebude vyrábět. Zmizí i malá balení drogistických přípravků v hotelích. Nová pravidla, která tento týden přijala Rada Evropské unie, mají snížit množství odpadu z obalů. Další novinkou, která začne platit už od příštího roku, je povinné třídění textilu v obcích. Cílem je, aby méně odpadu končilo na skládkách a více se ho využilo.
Výrobci a obchodníci nová pravidla Evropské unie většinou vítají, ale zároveň upozorňují na komplikace – třeba na možné zkrácení trvanlivosti potravin nebo poškození zboží při přepravě.
Například současné balení plátkového sýru, které se skládá hned z pěti různých plastových částí, chrání sýr až šedesát dní. Výrobek zůstane zdravotně nezávadný. „Nikdo se určitě nechce vrátit k novinám a nikdo se nechce vrátit do nějakých papírů a k trvanlivostem na dva tři dny. Umím si představit, že všichni budeme hledat tenčí a ještě tenčí folie na hraně jejich technologických vlastností, aby výrobek udržely,“ nastínil pro ČT jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička.
Omezit bude nutné i množství vzduchu ve výrobcích. Firmy budou muset najít řešení. „Lze předpokládat, že jde o náklady navíc, takže je možné, že se pak položky promítnou do cen výrobků,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Z hotelů, restaurací i obchodů zmizí jednotlivé porce některých potravin. Po roce 2030 si zákazníci nekoupí například malé smetany do kávy či marmelády. „Nemají recyklační využití a špatně se separují, což znamená, že většinou končí ve spalovně nebo ve směsném komunálním odpadu,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu životního prostředí David Surý.
„Zájem o ně je. Na druhou stranu je potřeba říct, že řada z nich vznikla proto, aby nedocházelo k plýtvání potravin – například malá mléka do kávy vznikla proto, aby se neotevřelo velké balení, které se často nevypotřebovalo a vyhodilo se,“ doplnil mluvčí společnosti Coop Lukáš Němčík.
Sáčky na ovoce a pečivo
V obchodech zřejmě zákazníci přijdou také o velmi lehké plastové tašky – typicky sáčky na ovoce a pečivo. „Často fungují jako hygienický nástroj. Řešení se bude hledat složitě, takže snížení je určitě důležité. V řadě zemí se například tyto pytlíky zpoplatnily, aby se k nim lidé chovali rozumněji. Myslím si, že i tohle bude cesta v Česku,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Přizpůsobovat se budou muset také internetové obchody, i ty musí omezit balící materiál. „Přijde výrobek, který je zabalený v krabici. Je to taková e-shopová matroška, kterou třikrát vybalíme a máme hromadu odpadu. Je to věc, která by se měla řešit. Je to zbytečné,“ dodal Surý.
Opatření se mají zavádět postupně. Existovat budou i výjimky, například pro malé podniky.
Podle schváleného nařízení mají také členské země EU už napřesrok sesbírat osmdesát procent PET lahví i plechovek. Pokud to nesplní, budou muset od roku 2029 zavést zálohový systém, na což se chystá i Česko. Vláda už tento krok schválila a návrh čeká na první čtení ve sněmovně, ale není jisté, zda se stihne projednat do konce funkčního období.
Tuzemští odpůrci zálohování přitom tvrdí, že Česko povinnou míru sběru splňuje. Samo ministerstvo životního prostředí už před pěti lety uvádělo, že se vysbírá dvaaosmdesát procent plastových lahví. Loni bylo číslo o šest procent nižší.
Už od roku 2025 se budou muset PET lahve vyrábět aspoň ze čtvrtiny z recyklovaného materiálu. Od roku 2030 má být podíl recyklátu minimálně třicet procent.
Povinné třídění textilu
Novinkou bude také povinné třídění textilu. Na řadě míst už tento proces funguje, ale doposud nebyl povinný. Textilního odpadu totiž ročně vzniká asi 170 tisíc tun. Do recyklace se dostane polovina, zbytek skončí ve spalovně nebo na skládce.
Způsob zavádění sběru textilu ale kritizuje Svaz měst a obcí. Vadí mu úřední postupy a to, že se do třídění nepočítá charitativní sběr v režimu předcházení vzniku odpadů. „Nepropisuje se nám to do našich odpadových tabulek, a potom se to tváří tak, že obec neplní zákonné povinnosti a nesbírá textil,“ upozornila předsedkyně komise pro životní prostředí ze Svazu měst a obcí Olga Dočkalová.
Firmy, které sběrné kontejnery a jejich servis poskytují, zaznamenaly obrovský nárůst poptávky. „Obce se nám samy ozývají, že by potřebovaly umístit kontejner,“ poznamenala mluvčí společnosti TextilEco Karolína Vepřková.
Podle ministerstva měly obce na přípravu pět let. Navíc stačí, když firmy s kontejnery budou mít povolení sbírat textil i jako odpad. Záleží také na každé obci, jak třídění umožní – může to být také místo na sběrném dvoře nebo pytlový sběr.
„Zvlášť menší obce můžou jednou za čtvrt roku například udělat akci. Když dělají svoz železného šrotu, tak by mohly třeba obdobným způsobem přistoupit k textilu,“ nastínil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Stát také předpokládá, že s množstvím vytříděného materiálu přibude firem, které ho pak zužitkují.
