Meloniová s Orbánem kritizují dohodu na vrcholných unijních postech

Česko preferuje, aby se Evropská rada dohodla na obsazení vedoucích pozic v Evropské unii dohromady v jednom balíku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je podle něj nutné hledět na to, aby navržení kandidáti měli šanci získat podporu v Evropském parlamentu.

Favoritkou na předsedkyni Evropské komise je její dosavadní šéfka Ursula von der Leyenová z Evropské lidové strany (EPP), která se v nedávných volbách do Evropského parlamentu stala nejsilnější frakcí.

Meloniová protestuje

Hlavním kandidátem socialistů do čela Evropské rady, tedy unijních summitů, je bývalý portugalský premiér Costa a novou šéfkou unijní diplomacie se nejspíš stane estonská premiérka Kallasová. Předsedkyní Evropského parlamentu by pak měla být opět Malťanka Roberta Metsolová z EPP.

Podle informací agentury DPA či serveru Politico dosáhli vyjednavači za evropské lidovce, sociální demokraty a za liberály dohody ohledně nominací již před summitem. To zkritizovala italská premiérka Giorgia Meloniová z konzervativní frakce ECR a podle informací diplomatů takzvané top jobs ještě definitivně neodsouhlasily ani Maďarsko či Slovensko.

Meloniové i Orbánovi vadí, že trojice stran obešla konzervativce, kteří po eurovolbách početně převýšili liberály a stali se třetí nejsilnější frakcí v europarlamentu. Meloniová prohlásila, že dohoda trojice stran se bude opírat o křehkou většinu. „Je to stranicky vytvořená dohoda. Ostudná,“ řekl před začátkem summitu Orbán.

Smlouvání s Římem

Německý kancléř Olaf Scholz a polský premiér Donald Tusk dali najevo, že stojí o to, aby pakt podpořila i Itálie. „Budeme o tom pečlivě a férově diskutovat. Všech 27 zemí je stejně důležitých,“ řekl novinářům německý kancléř, jehož strana patří mezi evropské socialisty. „Bez Itálie není Evropa,“ prohlásil polský premiér náležící mezi evropské lidovce.

V zákulisí se hovoří o tom, že Řím by za podporu dohody mohl od von der Leyenové dostat vlivný post výkonného místopředsedy Komise.

Meloniová bude usilovat o dva ústupky, míní Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy. „Zaprvé ústupek symbolicko-diplomatický, kdy bude řečeno, že ona je součástí dohody a bude s ní dále konzultováno obsazení klíčových unijních funkcí. A poté tam bude pravděpodobně snaha získat slib o silném portfoliu pro italského komisaře. Signály jsou nejasné, jeden z nich říká, že by měli zájem o komisaře zodpovědného za snížení evropské regulace, jiní zase naznačili, že by měli zájem o klasičtější ekonomická portfolia,“ uvedl Šlosarčík.

Zatímco na unijním summitu stačí von der Leyenové souhlas kvalifikované většiny prezidentů a premiérů, který i bez Itálie či Maďarska patrně získá, v Evropském parlamentu je situace složitější. Pokud by ji jednomyslně nepodpořily všechny tři zmíněné frakce, u nichž se dá očekávat ne zcela jednotné hlasování, potřebovala by i část hlasů Meloniové konzervativců nebo zelených.

Reakce českých politiků

Český premiér Fiala, jehož ODS se řadí do konzervativní frakce stejně jako Meloniové strana Bratři Itálie, hovořil před summitem o nutnosti hledání vyvážené dohody. „Je potřeba zohledňovat většinu, jaká se po evropských volbách v Evropském parlamentu může vytvořit,“ prohlásil v narážce na očekávanou většinu zmíněných tří frakcí. Kromě politické vyváženosti je podle něho důležitá i vyváženost zastoupení jednotlivých částí Evropy ve vedoucích funkcích, což podle něj navržené rozdělení odráží.

„Čekám, že debata nebude tak jednoduchá, jak by se možná zdálo. Je zde spousta premiérů a hlav států, kteří nejsou spokojeni s dosavadním vyjednáváním, například o předsedkyni Evropské komise. Takže ta debata bude určitě složitá, nicméně pokud už mají z neformálních jednání jasně dáno, že Ursulu von der Leyenovou podpoří, tak to zase tak náročné nebude. Ale je to Evropská rada, situace se vyvíjí a dít se může cokoli,“ míní europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Europoslanec za Stačilo! Ondřej Dostál (nestr.) je skeptický k tomu, že von der Leyenová bude pokračovat ve druhém období. „Minule měla jen malý převis hlasů, který ji do funkce vynesl, a nyní vzhledem ke kauze Pfizergate, vzhledem ke skutečnosti, že tu je stále nevyřešený problém s nákupem vakcín Pfizer, tak si myslím, že mnoho europoslanců včetně našeho uskupení bude proti tomu, aby pokračovala. Jednalo se o významné manažerské selhání,“ myslí si Dostál.

Podle předsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) byly posty rozděleny podle nejlepšího možného klíče. „Vždy musíme respektovat geografii, politickou příslušnost a také politickou váhu jednotlivých kandidátů. Čili je to kompromis a kompromis je vždy něco, s čím všichni souhlasí, ale nikdo není úplně spokojen. V rámci možností si myslím, že bylo dosaženo dobrého kompromisu,“ hodnotí Benešík.

Europoslanec Jan Farský (STAN) upozornil, že von der Leyenová neměla žádného vyzyvatele a měla zásadní podporu. „Mohli bychom jí vytýkat řadu kroků, ale období, kterým si Evropa prošla v posledních pěti letech, ať to bylo období covidu, nebo zvýšené ruské agrese na Ukrajině, tak dokázala udržet Evropu podle mého názoru ve správném směru a kompaktní, to vůbec není málo a podle mého názoru se v tomto osvědčila,“ konstatoval Farský.

Strategické směřování EU

Podle premiéra Fialy je potřeba se v následujících letech zaměřit na konkurenceschopnost nebo bezpečnost. „Jsem rád, že pokud jde o priority EU, tak se prosadila ta pozice, kterou Česká republika zastávala od počátku,“ prohlásil Fiala.

„Chceme, aby se omezila administrativní zátěž a přeregulovanost, kterou Unie trpí,“ řekl premiér. V oblasti bezpečnosti je podle něj důležitá otázka migrace.

Fiala také uvedl, že s finským premiérem Petterim Orpem je v čele výzvy Evropské investiční bance, aby víc podporovala obranný a bezpečnostní průmysl, především malé a střední podniky.

Zároveň společným dopisem s německým kancléřem Scholzem a polským premiérem Tuskem vyzval Fiala Evropskou komisi k urychlenému spuštění finanční podpory zemím, které přijaly nejvíc ukrajinských uprchlíků po ruské invazi. Jde právě o tyto tři země.