„Jistě bych si mohl sednout k jednomu stolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale čas na zahájení dialogu ještě nenastal. Současná situace však nemůže trvat věčně,“ prohlásil v úterý v Číně finský premiér Petteri Orpo. V určitém okamžiku podle něj musí evropské země s Ruskem začít jednat, uvedl podle finského listu Iltalehti premiér severské země.
Už v prosinci se nechal slyšet francouzský prezident Emmanuel Macron, že by evropští lídři a Ukrajina měli být připraveni přímo jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Po letech války, kdy většina evropských špiček s ruským vedením nemluví, se tak začalo mluvit o tom, že by bylo vhodné znovu navázat kontakty.
„Pokud mírové rozhovory vedené USA ztroskotají, budeme muset v nadcházejících týdnech najít způsoby, jak se Evropané mohou znovu zapojit do plnohodnotného dialogu s Ruskem, a to za plné transparentnosti s Ukrajinou,“ řekl tehdy Macron.
Francie ale není jedinou zemí, která se čím dál více přiklání k možné komunikaci s Ruskem. Podobně se vyjadřuje také italská vláda. Evropská komise pak v polovině ledna uvedla, že pokud má válka na Ukrajině skončit, bude nutné v určitém okamžiku uskutečnit přímá jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Odborník na moderní Rusko a historik Mark Galeotti se domnívá, že to mělo přijít už dávno.
„Místo toho se však po léta morálně trvalo na tom, že Putin je špatný člověk a že s ním nelze jednat. Ve skutečnosti jsou to právě naši protivníci, naši nepřátelé, s nimiž potřebujeme mluvit nejvíce. Myslím si tedy, že Evropa promarnila svou příležitost,“ říká v rozhovoru pro web Aktuálně.cz britský historik a odborník na moderní Rusko Mark Galeotti.
Jedním z důvodů je podle něj i to, kdo je v čele evropské diplomacie.
„Abych byl upřímný, myslím, že Kaja Kallasová je katastrofální šéfkou Evropské služby pro vnější činnost, a částečně to je právě proto, že svou roli viděla, stejně jako v mnoha ohledech Ursula von der Leyenová, jako vedení veřejného mínění,“ opřel se v pořadu Spotlight News jak do zmíněné šéfdiplomatky, tak do předsedkyně Evropské komise.
Osmačtyřicetiletá šéfka evropské diplomacie a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová je podle něj zjevně zásadně ideologicky proti současnému ruskému režimu. „V minulosti například řekla, že chce vidět rozpad Ruské federace, což je přesně to, z čeho nás Putin obviňuje,“ vysvětluje historik.
Bruselský server Politico dříve s odvoláním na své zdroje informoval, že země Evropské unie diskutují o možnosti jmenování zvláštního vyslance pro jednání o ukrajinském urovnání, který by jménem sedmadvacítky vedl dialog s ruskou stranou. Jako potenciální kandidát na tuto funkci byl zmiňován finský prezident Alexander Stubb.
Ten se proslavil mimo jiné jako člověk, který dokázal najít společnou řeč se svým americkým protějškem, šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Státníci se sblížili na golfovém hřišti, tedy při sportu, který oba milují. Novinkou není ani fakt, že je hlasitým podporovatelem Ukrajiny.
